Předchozí (958)  Strana:959  Další (960) |
|
|||
959
|
|||
|
|||
(příliš naložiti), Jg., zboží (jinač položiti),
vinici (starou vinici rozvody omladiti), über- legen, Us, silnici, cestu, Dch., včely (do ji- ného úlu), Všk., Us., rok (odročiti stání), J. tr., knihu (z jazyka do jazyka překlá- dáme а přesazujeme něco s místa na místo; překládám knihu, přesazuji stromy. Mk.). Us. — co, koho odkud kam. S jednoho místa na druhé. V. Trh z N. do N. p. D. Slavnosť' na jiný den p. D. Zboží na vůz p. D. Z jazyka na jazyk n. v jazyk p. D., Koc. Z řeči latinské v český jazyk p. Jel., Koc, J. tr. Úředníka v jiné místo. J. tr. Shromáždění v jiné místo n. do jiného místa p. J. tr. Něco na jiné místo p. J. tr. Slanečky z tuny do tuny p. D. Ruce na kříž p. Us. Z ručky do ručky mu překlá- dala. Er. P. 437. P. trh z úterka na čtvrtek. Us. Hý. — koho zač: za ředitele (ne: co ředitele). Brt. — co, koho, se čím. Jídlem a pitím se p. Sych. Někoho daněmi p. D. Větu přechodníkem p. Us. Ani slámy křížem nepřeloží (lenoch). Šm. — co přes co: Prkno přes potok p. Us. Třetí prkno přes dvě p. V. — co komu. P. si něco (rozvážiti). D. — co k čemu: k jinému času. J. tr. — jak: sukno na čtvero. Bž. 145. Slova ta jen do smyslu (nur dem Sinne nach) přelo- žena byla. Sš. I. 105. — se. Nic na plat, já se musím přeložiť (vystěhovati). Us. u Rychn. Přeložný válec, die Uiberlegwalze. Čsk.
Přelstitel, e, m., der Betrüger.
Přelstitelka, y, přelstitelkyně, ě, f.,
Betrügerin, f. Přelstíti, stím, il, stěn, stěn, ění; pře-
lstívati, přelsťovati, přelšťovati, überlisten, übervortheilen, berücken. Jg. — koho. Br., Dal., Solf. — koho na čem: chudého na almužně. Ctib. — koho v čem: ve hře. — čím: svým vtipem. Us. Přelstivý, koho přelstíti lze, betrügbar.
-- P., velmi lstivý, sehr schlau. Přelstník, a, m., úlisník, podvodník, der
Betrüger. Lex. vet. Přelštice, dle Budějovice, Schölsnitz, ves
u Krumlova. PL. Přelud, u, m., přeluda, y, f., lest', lá-
kání, přelesť, die List, Verführung, der Trug. Výb. I., 201., St. skl. — P., obluda, pří- strach, příšera, strašidlo, die Gestalt im Traume, Erscheinung, das Gespenst, Schreck- bild. Jg., V. P-dové potvorné zvěři. BO. Had dávný, jenž jest ďábel a p. ZN. P. míti. ZN. Tvé srdce trpí p. (phantasias pa- titur) jako žena prázdná (rodící). BO. Ne- leká se přelud. Jel. P. noční. Br. Vz více v Mus. 1863. 6. Přelúditi, zastr. = přelstili, oklamati.
Kat. 1730., M. Vz Přelouditi. Preludi-um, a, n., vz Praeludium, Přede-
hra, Přehrav. Přeludník, a, m. = podvodník, der Be-
trüger, Verführer. St. skl. Přeludný, trügerisch. Pl.
Přeludový, gespenstig. P. hlas. Pass.
Přeludstvie, n., (zastr.). přeluda, klam,
šalba, Täuschung, f. Výb. I. 209., St. skl., Ž. k. 103., 2(5. Přelum, u, m., der Durch-, Steinbruch.
Na Ostrav. Tč. |
Přelumiti, il, en, ení = přelomiti, durch-
brechen. — co čím. Na Ostrav. Tč. Přeluzený; -en, a, o, vorgespiegelt. Beze
vší lsti přeluzené. Gl. Přeluzovati, vz Přelouditi.
Přelyskavý, velmi se blyštící, sehr schim-
mernd. Na Slov. Holý. Přelysý, sehr kahl. Us.
Prém, u, m. prým. Rádi chodí (fariseové)
se širokými prémy. Sš. J. 152. Přemáhač, přemahatel, e, m., der Uiber-
winder, Sieger. Ms. pr. hor. 98.. Ráj. Přemáhání, n., die Üiberanstrengung,
Selbstverleugnung, Besiegung. Dch. Přemahatel, vz Přemahač.
Přemahatelka, y, přemahatelkyně, ě,
f., die Siegerin. Jg. Přemáhati, vz Přemoci.
Přemáhavý. P. činnosť, aufreibende Thä-
tigkeit. Dch. Přemachlovati, předělávati, přetřásati
atd. — co. Pořád to jen přemachlováváš a nikam to nejde. U Něm. Brodu. Všk. Přemálo, sehr wenig. V.
Přemalounko, überaus wenig. Šm.
Přemalovati, znova malovati, übermalen.
— co: pokoj. P. stín, ausschattiren. — P.,
podlé jiného malovati, kopiren. — co: obraz. Us. — co z čeho. Obraz první, z něhož jiní přemalováni bývají. V. Přemámiti, il, en, ení, täuschen.
Přemanouti, ul, ut, utí, přemávati = pře-
machnouti, vorüber schwingen. — Přemávati se = přehazovati se, hin u. her laufen. Na Slov. — kde: po nebi. Koll. Přemarniti = promarniti. Na Slov. Vz
Pře-. Přemastiti, il štěn (na Slov. stěn), ění;
příliš n. ještě jednou omastiti, iiberschmalzen. — co.
Přemaštěný; -ěn, a, o, zu sehr o. von
neuem geschmolzen. P. koláč. Sych. Přemaškrtiti, il, těn, ění = promlsati,
vernaschen. Slov. Přematenosť, i, f., die Verkehrtheit, Ab-
surdität. Dch. Přemávati se, vz Přemanouti.
Přemáznouti, znul a zl, ut, utí; pře-
mazati, mazám a maži; přemazovati = znova mazati, über-, umschmieren, über-, umstrei- chen; smazati, auslöschen, ausstreichen. — co: zápisy dluhů p. (smazati, přetrhnouti). V. — co čím: olejem, tukem (natříti). Jg. P. někoho holí. Us. Ft. — se přemazovati, tvářiti se, sich geberden. Us. u Jilemn. Přemeci, vz Přemésti.
Přemecení, n., v tělocviku, vz KP. 1.
527. Přemědliti, il, en, ení, přemědlovati, mě-
dlením přečistiti, überriffeln. — co. len. Jg. Přeměkáček, čka, m.. silvia hippolais,.
grüngelbe Grasmücke, pták Na Mor. Přeměkký, sehr weich. Šm.
Přemelu, vz Přemlíti.
Přeměna, y, f.= proměna, stsl. рrémenъ
= pré + mé-+ nь; koř. mé, příp. -nъ. Mkl. B. 115.. 117. Die Veränderung, Wandlung. P. dotýkáním. Metamorphose durch Kon- takt. Nz. — P., metonymia, v MV. nepravá glossa. Pa. |
||
|
|||
Předchozí (958)  Strana:959  Další (960) |