960

Přeměnění, n., die Veränderung. V.

Přeměněný; -ěn, a, o, verändert. Us.

Přeměniti, il, ěn, ění; přeměňovati, ver-,
umändern, um-, verwandeln. Jg., V. — co:
hlas. Aesop. — co, se v co. Volk. — co
čím. Us.

Přemenko, a, n., přejmenko, přezdívka,
der Spitzname. U Opav. Klš.

Přeměnlivý, veränderbar. Ros.

Přeměnně choditi, v tělocv., kibitzgehen,
p. klusati, kibitzhüpt'en. Km.

Přemenný. P. běh, das Kibitzlaufen,
chod, der Schrittwechselgang, klus p. pře-
skočmo, das Schrittwechselkibitzhüpfen. Kč.

Přeměrek, rku, m., náměrek, das Zu-
mass. D.

Přeměřiti, il, en, ení; přeměřovati, über-,
um-, aus-, vermessen. — co: pole. D. —
co, koho čím: pole řetězem. Us. P. něco
loktem. Er. P. .014. Někoho holí, kyjem
(bíti), Sych., okem p. Us. — se při čem:
při obilí (chybiti v měření). D. — přes co.
P. koho holi přes plece. Lom. — se s čím.
S některými věcmi lidé pořád se přeměřují
(pořád je měří, messen u. abermal messen).
Суr.

Přemésti = metu, tl, ten, ení; přemetati,
metám a meci; přemítati = přehoditi, über-,
durch-, auseinander werfen, durchsuchen;
obraceti, umwenden; pomlouvati, přetřásati,
durchhecheln, bereden. Jg. -- co, koho:
kozelec (přehoditi se, 2. na jinou víru se
dáti). Sych., Jg. Co by blecha kotrlec (ko-
trmelec) přemetla, tak děvce spalo (velmi
málo). V Dobrušce. Vk. P. kostky (házeti),
Jel., pole (orati), Šm., knihy, listy (obraceti
listy, v nich se přebírati), Jel., něčí slova
(zle vykládati; 2. uvažovati), Jel., Jg., regi-
stra, V., pokoj, komín (ještě jednou mésti).
Us. P. někoho = pomlouvati. Br. — co
kde: na mysli (uvažovati). V., GR. P. něco
v mysli, Št., v sobě (uvažovati). V. Něco
v hlavě a v mysli přemítati. V. Pořád mu
v šatníku vše přemítá (přehazuje). Jg. On
mu přemítal listy v knize (obracel). Us. Vk.
Přemietaj to v mysli vážné. Smil v. 853.
Vždy premietaj v tvej paměti. Smil v. 1745.
Na srdci vždy přemietati. Smil v. 259. —
o čem. Chutno jest o tom přemítati (pře-
mýšleti). Výb. Dokud v mysli o něm pře-
mítá. Výb. Napřed rád přemietaj o tom.
Smil v. 1188. — se = kozelce dělati. Vrat.
Přemítati se = střídati se. Kda. Dnes se
tam přemítá sníh. Us. Hý. — se kde —-
přebírati se. P. se v papírech. Us. — čím:
myslí.

Přeměstitel, e, m., der Uiberträger.

Přeměstitelnosť, i, f., Uibertragbarkeit,
Verschiebbarkeit, f. Sedl.

Přeměstiti, il, štěn, ění; přeměšťovati,
nové. P. = na jiné místo dáti, auf einen an-
deren Ort geben, translociren. Cf. Přemístiti.

Přemeškati, zameškati, versäumen. Us.

Přeměštování, n., uvedení, přeložení na
jiné místo, die Versetzung, Verschiebung auf
einen anderen Ort, translocatio. Sš. Zj. 421.
Vz Přeměstiti.

Přemet, u, m., v tělocviku, Voltige. P.
popříč, ze sedu, ze stoje, do sedu. Vz Bradla,
KP. 1. 573. Tš.

Přemet, u, m., přemítání na mysli, roz-
jímání, uvažování, das Uiberlegen, Nachden-
ken, die Reflexion. Po takovém výslovném
osvědčení nebude potřebí p-tův oněch drah-
něji se dokládati. Všichni p-tové ti shodni
a schodni jsou s výrokem výšeji uvedeným.
Sš. J. 7. P. příčin. Sš. П. 85. Vz Přemítka.

Přemětač, přemítač, e, m., kdo přemítá,
der Uiberwerfer. — P., opalač, přetřásač,
darmotlach, der Verleumder. Jel. Posměvači
a přemítači zlobiví. Čr. Vz Přemítač.

Přemětačka, přemítačka, y, f. die
Uiberwerferin; die Verleumderin. Jg.

Přemětavý. P. člověk, vz Přemětač. Ler.

Přemětný, k přemítání n. rozjímání ná-
ležitý, Reflexions-. P. pojmové, Reflexions-
begriffe, soudnost. Marek.

Premiant, vz Praemiant. Der Vorzugs-
schüler.

Premiantka, y, f., die Vorzugsschülerin.

Premie, e, f., vz Praemium.

Premier ministr, první ministr, náčelník
ministerstva, státní ministr. S. N.

Přemih, u, m., přemihnutí, vz Přemih-
nouti. Přemihem = jen zběžně, mimochodem,
nur so vorbei. Nějakým p-hem zajíti do věcí
po vzkříšení nastávajících. Sš. I. 279.

Přemihnouti se, hnul a hl, utí = mži-
kem přejíti, schnell vorüber gehen. — kde:
v oku. Č. -- se jak po čem. Světlo po
tmách zablesknutím se přemihlo.

Přemíjeti, ejí, el, en, ení; přeminouti —
pomíjeti, über-, vorübergehen, schwinden. Jg.
Vz Přeminouti.

Přemílati, vz Přemlíti.

Přemílavý, leierhaft. Dch.

Přemilený, sehr lieb. Puch.

Přemilitký, allerliebst. Rkk.

Přemilostný, sehr lieb. P. časy. Dh. 29.

Přemilovati, zu sehr lieben; liebend über-
winden. 17. stol.

Přemilý, sehr lieb. P. slova. Kom. Má
p-lá. Us. P-lý pane! Dch.

Přemincovati, ummünzen, umprägen. D.

Přeminouti, ul, utí, vorübergehen. Výb. I.
1065. 32. — abs. Jako stien přemine BO.
Přemine život náš (jako stupěje oblačné,, ve-
stigia nubis). BO. Doňadž nepřemine hněv
tvoj. BO. Nebe i země přemine, ale má slova
nepřeminú. Br. —koho, co. Bratři moji mě
sú přeminuli (praeterierunt). BO.

Přemísiti, il, šen, ení; přemíchati, pře-
měšovati, über-, ummischen. — co čím: ru-
kama, Ms. o štěp.

Přemískati = posmívati se. Na Mor.

Přemístění, n., přestěhování. Štf. — P.,
přestavení, die Versetzung. Různosť ta po-
vstala p-ním slov. Sš. I. 53.

Přemístiti, il, stěn, ění, versetzen. Cf.
Umístiti. — koho kam.

Přemístně, sehr passend. Dch.

Přemistrný, meisterhaft. P. dílo, Solf.,
rytiny. Troj.

Přemistrovati, nad mistra býti, über-
meistern. — koho. — P., mistrováním chy-
biti, überkünsteln. Syr.

Přemítací koule, Schwung-. Techn.

Přemítač, e, m., obracovatel, der Heu-
wender. Šp. P. čínský, chinesischer Treppen-
läufer. Ck. — P., vz Přemětač.



	960

	Přeměnění, n., die Veränderung. V. Přeměněný; -ěn, a, o, verändert. Us. Přeměniti, il, ěn, ění; přeměňovati, ver-, umändern, um-, verwandeln. Jg., V. — co: hlas. Aesop. — co, se v co. Volk. — co čím. Us. Přemenko, a, n., přejmenko, přezdívka, der Spitzname. U Opav. Klš. Přeměnlivý, veränderbar. Ros. Přeměnně choditi, v tělocv., kibitzgehen, p. klusati, kibitzhüpt'en. Km. Přemenný. P. běh, das Kibitzlaufen, chod, der Schrittwechselgang, klus p. pře- skočmo, das Schrittwechselkibitzhüpfen. Kč. Přeměrek, rku, m., náměrek, das Zu- mass. D. Přeměřiti, il, en, ení; přeměřovati, über-, um-, aus-, vermessen. — co: pole. D. — co, koho čím: pole řetězem. Us. P. něco loktem. Er. P. .014. Někoho holí, kyjem (bíti), Sych., okem p. Us. — se při čem: při obilí (chybiti v měření). D. — přes co. P. koho holi přes plece. Lom. — se s čím. S některými věcmi lidé pořád se přeměřují (pořád je měří, messen u. abermal messen). Суr. Přemésti = metu, tl, ten, ení; přemetati, metám a meci; přemítati = přehoditi, über-, durch-, auseinander werfen, durchsuchen; obraceti, umwenden; pomlouvati, přetřásati, durchhecheln, bereden. Jg. -- co, koho: kozelec (přehoditi se, 2. na jinou víru se dáti). Sych., Jg. Co by blecha kotrlec (ko- trmelec) přemetla, tak děvce spalo (velmi málo). V Dobrušce. Vk. P. kostky (házeti), Jel., pole (orati), Šm., knihy, listy (obraceti listy, v nich se přebírati), Jel., něčí slova (zle vykládati; 2. uvažovati), Jel., Jg., regi- stra, V., pokoj, komín (ještě jednou mésti). Us. P. někoho = pomlouvati. Br. — co kde: na mysli (uvažovati). V., GR. P. něco v mysli, Št., v sobě (uvažovati). V. Něco v hlavě a v mysli přemítati. V. Pořád mu v šatníku vše přemítá (přehazuje). Jg. On mu přemítal listy v knize (obracel). Us. Vk. Přemietaj to v mysli vážné. Smil v. 853. Vždy premietaj v tvej paměti. Smil v. 1745. Na srdci vždy přemietati. Smil v. 259. — o čem. Chutno jest o tom přemítati (pře- mýšleti). Výb. Dokud v mysli o něm pře- mítá. Výb. Napřed rád přemietaj o tom. Smil v. 1188. — se = kozelce dělati. Vrat. Přemítati se = střídati se. Kda. Dnes se tam přemítá sníh. Us. Hý. — se kde —- přebírati se. P. se v papírech. Us. — čím: myslí. Přeměstitel, e, m., der Uiberträger. Přeměstitelnosť, i, f., Uibertragbarkeit, Verschiebbarkeit, f. Sedl. Přeměstiti, il, štěn, ění; přeměšťovati, nové. P. = na jiné místo dáti, auf einen an- deren Ort geben, translociren. Cf. Přemístiti. Přemeškati, zameškati, versäumen. Us. Přeměštování, n., uvedení, přeložení na jiné místo, die Versetzung, Verschiebung auf einen anderen Ort, translocatio. Sš. Zj. 421. Vz Přeměstiti. Přemet, u, m., v tělocviku, Voltige. P. popříč, ze sedu, ze stoje, do sedu. Vz Bradla, KP. 1. 573. Tš.	Přemet, u, m., přemítání na mysli, roz- jímání, uvažování, das Uiberlegen, Nachden- ken, die Reflexion. Po takovém výslovném osvědčení nebude potřebí p-tův oněch drah- něji se dokládati. Všichni p-tové ti shodni a schodni jsou s výrokem výšeji uvedeným. Sš. J. 7. P. příčin. Sš. П. 85. Vz Přemítka. Přemětač, přemítač, e, m., kdo přemítá, der Uiberwerfer. — P., opalač, přetřásač, darmotlach, der Verleumder. Jel. Posměvači a přemítači zlobiví. Čr. Vz Přemítač. Přemětačka, přemítačka, y, f. die Uiberwerferin; die Verleumderin. Jg. Přemětavý. P. člověk, vz Přemětač. Ler. Přemětný, k přemítání n. rozjímání ná- ležitý, Reflexions-. P. pojmové, Reflexions- begriffe, soudnost. Marek. Premiant, vz Praemiant. Der Vorzugs- schüler. Premiantka, y, f., die Vorzugsschülerin. Premie, e, f., vz Praemium. Premier ministr, první ministr, náčelník ministerstva, státní ministr. S. N. Přemih, u, m., přemihnutí, vz Přemih- nouti. Přemihem = jen zběžně, mimochodem, nur so vorbei. Nějakým p-hem zajíti do věcí po vzkříšení nastávajících. Sš. I. 279. Přemihnouti se, hnul a hl, utí = mži- kem přejíti, schnell vorüber gehen. — kde: v oku. Č. -- se jak po čem. Světlo po tmách zablesknutím se přemihlo. Přemíjeti, ejí, el, en, ení; přeminouti — pomíjeti, über-, vorübergehen, schwinden. Jg. Vz Přeminouti. Přemílati, vz Přemlíti. Přemílavý, leierhaft. Dch. Přemilený, sehr lieb. Puch. Přemilitký, allerliebst. Rkk. Přemilostný, sehr lieb. P. časy. Dh. 29. Přemilovati, zu sehr lieben; liebend über- winden. 17. stol. Přemilý, sehr lieb. P. slova. Kom. Má p-lá. Us. P-lý pane! Dch. Přemincovati, ummünzen, umprägen. D. Přeminouti, ul, utí, vorübergehen. Výb. I. 1065. 32. — abs. Jako stien přemine BO. Přemine život náš (jako stupěje oblačné,, ve- stigia nubis). BO. Doňadž nepřemine hněv tvoj. BO. Nebe i země přemine, ale má slova nepřeminú. Br. —koho, co. Bratři moji mě sú přeminuli (praeterierunt). BO. Přemísiti, il, šen, ení; přemíchati, pře- měšovati, über-, ummischen. — co čím: ru- kama, Ms. o štěp. Přemískati = posmívati se. Na Mor. Přemístění, n., přestěhování. Štf. — P., přestavení, die Versetzung. Různosť ta po- vstala p-ním slov. Sš. I. 53. Přemístiti, il, stěn, ění, versetzen. Cf. Umístiti. — koho kam. Přemístně, sehr passend. Dch. Přemistrný, meisterhaft. P. dílo, Solf., rytiny. Troj. Přemistrovati, nad mistra býti, über- meistern. — koho. — P., mistrováním chy- biti, überkünsteln. Syr. Přemítací koule, Schwung-. Techn. Přemítač, e, m., obracovatel, der Heu- wender. Šp. P. čínský, chinesischer Treppen- läufer. Ck. — P., vz Přemětač.