961

Přemítání, n , das Erwägen. Mezi p-ním
zjevil se mu anděl, lépe: přemítajícímu zjevil
se. Vz Abstrakta, Přemésti.

Přemítati, vz Přemésti.

Přemítavosť, i, f.. die Schwungkraft.
Techn.

Přemítavý, überwerfend; durchhechelnd.
P. písně (dráždící). Bl.

Přemítka, y. f., přemítání, das Erwägen.
SS. L. 27.

Přemízati se, hlas přeměniti, seine Stimme
verändern. D.

Přemizerný, sehr elend. Kom.

Přemknouti, vz Přemykati.

Přemlaskati, přemlaskávati, überschmat-
zen. Ros.

Přemlátiti, il, cen, ení; přemlacovati,
überdreschen. — co: obilí. Přemlať vovesné
voklepí. Dh. 157.

Přemlčeti, el, en, ení; přemlknouti, knul
a kl, ut, utí; přemlkati, přemlčovati, still
werden, schweigen. — abs. Dokonajíc svú
mluvu přemlčie kniežata. BO. Ach byste byli
přemlčeli, byli byste domnění jsúce múdři.
BO. — P., verschweigen, verbeissen. — co:
hněv. Ctib. — oč. I zdá se mi lépe o to
přemlčeti. O. z D.

Přemlíti, přemleti, melu, mel, mela (ouc)
mlel, en a et, ení a eti; přemílati, přemlívati,
übermalen. — co : kroupy, Us. zemi (změlniti).
Plk. P-láš staré otruby (starých věcí připo-
mínáš). Šml. Ty toho tam přemelou! Us. —
se. Mnoho lidí se tu dnes přemlelo, sind zu
n. abgegangen. Plk. — koho (přetřepati).
— koho čím. Ta ho jazykem přemlela. Us.

Přemlouvač = přemluvač.

Přemlouvačství, n., das Proselyten-
machen. Šm.

Přemlouvání, n., das Uiberreden. Strany
přísloví vz: Bota, Dcera, Pokousati, Pří-
střeší, Rozum, Sak. Smysl. Ucho.

Přemlouvati, vz Přemluviti.

Přemluva, y, f., přemluvení, die Uiber-
redung. Dch. — P. = předmluva, Bž. 46.
— P., pověsť, die Sage. Us, Jg.

Přemluvač, e, m., der Proselytenmacher.
P. podoben nutiteli. Pk.

Přemluvitel, e, m., der Uiberredner,
-führer. Šm.

Přemluviti, il, en, ení; přemlouvati, pře-
mluvovati, überreden, überschwätzen. — Dáti
se p. D. Kdo mnoho mluví, rád přemluví
(příliš mnoho mluví, zu viel reden). Ctib. —
koho nač (mluvením na jinou stranu pře-
vésti). P. koho na jiné, V., na jiné mínění.
J. tr. — koho k čemu. D., Sych. Cf. Na-
mluviti koho k čemu, nač. — se, sich ver-
sprechen. L. — koho čím: mnohými slovy.
D. Krátkým mluvením nepřemluvíš. Reš. --
se s kým (pohádati se, zanken). L.

Premluvnosť, i, f., die Uiberredungsgabe.
Šm.

Přemluvný, überredend. Rk.

Premna, y, f., integrifolia, kozlovoň,
stromek z čeledi sporýšovitých. Vz S. N.

Přemnoho, sehr, allzu viel. Mám k tomu
p. příčin. Br.

Přemnohokrát, sehr oft. Jg.

Přemnohý, gar mancher, sehr viel, sehr
gross. Km.

Přemnožiti, il, en, ení; přemnožovati, zu
sehr vermehren. — co kde: lid v zemi. Jg.

— koho čím: lidem (více lidu míti než
jiný). D. — se, zu viel werden. Us. — se
čím : zbožím. Šm.

Přemnožství, n.. zu grosse Menge. P.
Tatar. Rkk. 50.

Přenmožstvíkrát, sehr oft. V.
Přemnožstvo, a, n. = přemnožství.
Přemo = přímo. V Krkonš.
Přemoc, i, f.. die Uibermacht. D.

Přemoci, mohu, můžeš, mohou, moz,
moha (ouc), mohl, možen. ení; přemáhati.
P., odolati, vermögen, im Stande sein ; moc-
nějším býti, überwiegen, mehr vermögen,
die Oberhand nehmen; zvítěziti, překonati,
überwältigen, übermannen, überwinden, be-
siegen, bezwingen; se = příliš se namáhati,
sich übernehmen; vítěziti nad sebou, sich
überwinden. Jg. — abs. Nedaj se přemoci
hněvu. BO. A přemáhali hlasové jejich. Sš.
L. 208. Potom přemohla (zmohla se, roz-
šířila se) povést', že král koněm zmrhán
jest. Bart. 224. 25. — co, koho: nepřátely,
hněv, V., překážky, těžkosti, své žádosti,
ztrátu, škodu, D., bázeň, V., vodu (z dolů
vypraviti). Vys. Přemáhá mě to. Dch. Že jí
nemohli odolati ani pravdy přemáhati. Bart.
253. 32. Pochotě pleti p. Sš. I. 85. Přemohl
chudobu. Lenosť, nedej mne přemoci. (Má
milá lenosti, dej se mi přemoci). Jg. - čeho:
chybně m. co. Jg. - koho, se čím: umě-
ním, důvody, bojem, V., mocí, Ráj., zbraní,
prosbami, Us., svědky,-Výb.; se pitím, vínem,
V., prací. Krab. Nemohl toho srdcem pře-
moci, er konnte es nicht übers Herz bringen.
Dch. Tímhle svědomím chceš p-ci mne? NB.
Tč. Svú dobrotú něčí zlosť p. St. N. 232. Svět
se přemáhá lidstvem (přelidňuje se). Us. Sd.

— koho nač: Na to jej rada německá pře-
může (nabídne). Dal. k. 96. — proti čemu.
Přemohla jest řeč králova proti řeči Joabově
(zvítězila). V. — koho na čem: na těle.
Pass., Výb. II. 14. — koho jak: nepřítele
na hlavu p. Háj. — koho kde: v boji. V.
Přemohl-liby v tej jhře (in dem Turnei). GR.
Počet větší v radě přemáhá. Vš. Přemoci
se v manželské milosti (příliš se namáhati).
Lk. P. někoho na turnajském place. Kom.

— kde nad čím. Hlupství v něm pře-
mohlo nad bázlivostí. L. -- se. Nemohu se
p. Vz nahoře. D. Násilně se p. Dch. Kůň
se přemůže (namůže, přetáhne). Us. Kd. —

Přemocník, a, m., der Uibermächtige.
Šm.

Přemocný, sehr mächtig. — čeho. Všech
věcí p. V.

Přemočiti, il, en, ení, durchnässen, zu
sehr benetzen. -- co: len.

Přemodliti se, zu Ende o. zu viel beten.
Us. — co : noc. Jg.

Přemoha, y, f., přemoc, převláda, die
Uibermacht. Šm.

Přemohlý, přemožený, besiegt. Hol. bás.
10.

Přemoklý. mnoho n. drobet promoklý,
vz Myš.

Přemoknouti, kl, utí; přemokati, etwas
o. zu sehr nass werden. — abs. Len pře-