962

mokl. Kdyby pršelo dva dni, nepřemokne.
Us. — jak. Tak pršelo, že sem celý pře-
mokl až na tělo. Us. Tč. — od čeho, čím:
od deště, deštěm. Jg.

Přemoknutý, šp. m. promoklý, pře-
moklý. Vz Myš.

Premonstrat, a, m., v obec. mluvě: pre-
monstrák. Hý. Premonstrati, norbertovci,
řád mnišský r. 1120. sv. Norbertem založený
a od divokého údolí Prémontré (pratum
monstratum) nedaleko Laonu ve Francii na-
zvaný, die Prämonstratenser, Norbertiner.
Vz S. N. — Premonstratský, premonstrácký,
Premonstratenser.

Přemořený; -řen, a, o, vz Přemořiti. —
čím: hladem. Us.

Přemořiti, il, en, ení, přemořovati, zu
sehr quälen, plagen, peinigen. Jg. — koho
čím : hladem.

Přemostiti, il, stěn, ění, mostem překle-
nouti, überbrücken. Nt. — co: řeku.

Přemotati, přemotávati, überhaspeln. D.
— co: len. V.

Přemoudřelosť, i, f., die Superklugheit.
Dch.

Přemoudřelý, přemudřelý, superklug,
überweise, überklug, überwitzig. D.

Přemoudřeti, el, ení, überklug werden.
Jg.

Přemoudřiti, il, en, ení, superklug machen.
Us.

Přemoudrý, superklug. P. panna, Pass.
G18.

Přemoutiti, il, cen, ení, přemucovati,
über-, umrühren. — co: mléko. Bern.
Premování, n., das Verbrämen. V.
Premovaný, verbrämt. P. kabát, klobouk,
Us., D., sloužící. Němc. — čím. Sukně šar-
latem premovaná.

Premovati, premovávati = prýmem ob-
ložiti, verbrämen; obalovati, krásiti, beschö-
nigen, Anstrich geben. — co: klobouk. Us.
Umí on svou premovati. Ros. P. lež, Aesop,
lesť. Bart. 55. — co proč. Nepravou při
pro zisk pěkně líčí a premují. Br.

Přemoženě, übermässig viel. Bylo tam
lidu p. Us.

Přemoženec, nce, m., der Uiberwundene.
Čes. vč.

Přemožení, n., die Uiberwindung. Až
do p. budu tobě sloužiti (podlé největší
možnosti). V. Jsme hotovi do nejvyššího p.
věrnosť zachovati. Apol. Až do p. hrdel
města hájiti. Rvač.

Přemožený; přemožen, a, o, überwunden.
Nepřemoženou myslí něco snášeti. Jel. —
čím: snem, V., vínem. P. právem. Jdn. 194.
Vězením p-žen jsa za rukojemstvie 36 hř.
dáti musil. NB. Tč.

Přemožitel, e, m., der Besieger, slovo
nové, přemahatel, der Uiberwinder. P. světa.
D. P. Asie. Jel.

Přemožitelnosť, i, f., die Uiberwindlich-

keit. D.

Přemožitelný, überwindlich, bezwinglich.

Přemožnosť, i, f., vorzügliche Macht. Slov.

Přemožný, sehr mächtig. Bern.

Přemřelý, zmořený, abgemattet. — P.,

přezáblý, zkřehlý, zmrzlý, vor Kälte starr.

Na Mor. a Slov. D. Vz násl.

Přemřeti, přemříti, el, ení, sich ver-
kühlen. Ve Slez., na Mor. TČ., Mtl., Klš. —
čím. P. zimou. Brt.

Přemřetý, verkühlt, durchgefroren, vor
Kälte starr. Je celý p. V Opav. Té. Vz
Přemřelý.

Přemrhavý, sehr verschwenderisch. Us.

Přemřitý, přemřelý = přemřetý. V Niv-
nici. Kch.

Přemrsk, u, m., der Schwung. Věc vzala
p. Dch.

Přemrskati; přemrštiti, il, ěn, ění; pře-
mrskovati, zer-, entzwei schlagen; přeplatiti,
überzahlen. Jg. — co v čem: v koupi
(přeplatiti). Us. — koho čím: prutem. Plk.
Moudrostí svou jejich rozumy přemístil.
Apol. Druhý stupeň kázně jest přemrštiti
metličkou (vymrskati). Kom. — si co: žílu,
sich (die Sehne) überspringen. Us. Hý. —
se, překotiti se, überschlagen. Dítě, kůň se
přemrštil. Us.

Přemrštělosť, i, f.,Uiberschwänglichkeit, f.

Přemrštěnec, nce, m., der Ultra.

Přemrštění, n., přehození se, der Uiber-
schwung. Sm.

Přemrštěnosť, i, f., přepiatosť, vlastnosť
nějaké činnosti, jež přesahuje přirozenou
svou míru, die Uiberspanntheit. Hš. Vz S. N.

Přemrštěný; přemrštěn, a, o, überspannt.
— přes co: přes rozum (přepiatý). Č.

Přemrštiti, vz Přemrskati.

Přemrzký, velmi mrzký, sehr abscheulich.

Bj.

Přemrzlý,vz Přemrznouti. Má p-lé ruce. Us.

Přemrznouti, znul a zl, utí; přemrzati,
einfrieren; přestydnouti, vor Kälte erstarren.
V. — komu. Ruce, nohy mu přemrzly. Jg.

Přemrznutí, n., die Erstarrung. Us.

Přemrzutý, sehr verdriesslich. Us.

Prems, šp. z něm. Bremse, vz Bremse,
Brzda.

Premsovati, šp. z něm. bremsen, brzditi,
škrtiti, zaraziti. Vz Bremsen, Brzditi.

Přemučení, n., die Peinigung. Bern.

Přemučený; -en, a, o, sehr geplagt, ge-
peinigt. Bern.

Přemučiti, il, en, ení, sehr peinigen. —
koho čím. Us.

Přemudřelý, vz Přemoudřelý.

Přemudřeti, el, ení, vz Přemoudřeti.

Přemudřiti, vz Přemoudřiti.

Přemudrovati, předůvoditi (Šm.), durch
kluges Reden überwinden. — koho. Jg. —
P., prohloupiti, überklügeln. Kdo chce mou-
drým býti, ten nejspíše přemudruje. Reš. —
co komu: boty, kabát, práci (zkaziti, po-
psouti), verhunzen, verderben. Na Mor. Hý.

Přemužný, sehr männlich o. tapfer.

Přemýceti, vz Přemýtiti.

Přemyk, u, m., přemknutí, přemetení-se,
v tělocviku. P. předem. Tš. Vz KP. I. 573.

Přemykač, e, m. = překupník, hokynář.

Přemykačka, y, f. = překupnice. V.

Přemykání, n., vz Přesmykání.

Přemykati; přemknouti, knul a kl, utí,
überschieben. — P., překupovati, vorkaufen,
mäkeln. — co. koupě. V. — se, přemyk-
nouti se = překoupiti se,při koupi se pře-
kvapili, sich überkaufen. Šm. — P. koudel
(přečesati). — Jg.