963

Přemýliti se, omýliti se, sich irren. Us.

Přemysl, u, m., přemýšlení, das Nach-
denken, der Bedacht. Mus., Kos. Ol. I. 154.
A chováš též vše p-slem. Sš. Hc. 38. Vz
Přemyslnosť.

Přemysliti, sli, sle (íc), il, šlen, ení; pře-
mýšleti, el, en, ení, přemýšlívati, přemyšlo-
vati, denken, über-, nachdenken, nachsinnen,
überlegen, betrachten. Jg. — co: zlé věci
přemýšleti. Lom. — o čem: o výmluvnosti
něčí p. Br. Když jsme toho při nás považo-
vati a o tom přemyšlovati ráčili. Nar. o h.
a k. — V., Jel., Štelc. — o co. V. — kde:
v srdci svém. V. U sebe přemýšlej. Ojíř. —
nač. V noci přemysl (přemysli) na to. Ms.
pr. pr. — kdy: dnem i nocí p. (instr. času).
Kom. D. 145. — jak: rozumně, nepředpo-
jatě. Us. Vk. — aby. Přemýšlel o něm, aby
(jak by) jej zabil. Jel. — s inft. Každá
strana přemýšlela vítěziti. Mus. — se. Pře-
mysl se = rozvaž, rozmysli se. Bj.

Přemyslně. Určil tedy krásu p. (specula-
tive). Pal. P. si vésti. Sš. L. Předml.

Přemyslnosť, i, f., moc myslící, přemysl,
das Denkungsvermögen, der Erfindungsgeist.
L., Krok.

Přemyslný, plný přemyslu, nachdenkend,
erfinderisch, spekulativ. P. člověk, svět, uží-
vání rozumu. Mus., Marek. P. rozum určuje
i zde. Šf.

Přemyslov, a, m., ves u Chrudimi. PL.

Přemysl, Přemyslův hrad. Bž. 123. —
P., mě. halické. Vz S. N.

Přemyšlany, dle Dolany, ves v Karlínsku
u Prahy. Vz S. N., Tk. II. 547., III. 96.

Přemyšlení, n., ves u Zdib. PL.

Přemýšlení, přemyšlování n., přemítání
na mysli, spořádané uvažování o jakés věci.
Das Nachdenken, Bedenken; der Anschlag,
Hš. Vz S. N. Ke všelikému úmyslnému vy-
nalezení třeba p. Marek. Po dlouhém p. Hlas.
Mlčelivé přemyšlování. Jel. K přemyšlování
pochop vzíti. Kram. Probuditi se k přemy-
šlování života budoucího. V. P. o věcech
náboženských. Dch.

Přemyšlený; -en, a, o, überdacht. Šm.

Přemýšlivosť, i, f., die Nachdenklichkeit.
Dch., S. N.

Přemýšlivý, kdo přemýšlí, nachdenkend,
nachdenklich. D.

Přemýtiti, il, cen, ení, přemýceti, pod-
loudně dopravovati, clo přejeti, paschen. —
co: fíky. Sš. L. 53. —koho v čem. Mnohý
se zdá rekem býti, an ho v tom leckdos
přemejtí = přehoní. Dh. 158.

Přemýtník, a, m., podloudník,der Schleich-
händler. Udati p-ka. Sš. L. 53.

Přenábožný, sehr andächtig. Us.

Přenačitý. Udělal dvéře domu božieho
přenačité (sublimissimas, velmi vysoké). Bj.

Přenadiviti se, il, ění, sich sehr wundern.

Přenadvážný, überaus gewichtig. Sm.

Přenáhlenosť, i, f., přenáhlení, n.,
Uibereilung, f.

Přenáhlený; -en, a, o, übereilt, lépe:
kvapný, ukvapený, unáhlený, zbrklý. Brs.
141.

Přenáhliti, il, en, ení. — koho (akkus.)
= učiniti, aby náhle si počínal. — co = něco
kvapně učiniti, etwas übereilen. Sych. —

se s čím. Dch. — se v čem: ve své pří-
povědí, Kom., v řeči. Šm. — Pozn. P. se jest
tvořeno dle německého, sich übereilen, pře-
náhlený, übereilt, ale zbytečně, nebo dobré
slovo jest: unáhliti, ukvapiti v trans., i uná-
hliti se а ukvapiti se ve zvratném významě.
Vz tato slovesa. Brs. 142. — P., nepřech.,
übereilen. Jelen přenahluje, když stopu zad-
ních běháků před stopu předních běhů sází.
Šp.

Přenáhlý, sehr jäh.

Přenachovati, überpurpern. Šm.

Přenajkrašší. BO. Vz Pře-, Přenej-.

Přenajmilejší, vz Pře-. Bdl.

Přenajmocnější, vz Pře-. Bdl.

Přenajvyšší, vz Pře-. Bdl.

Přenáramný. P. bolesť, überaus gross. Us.

Přenásledovati, na Slov. = pronásledo-
vati. Vz Pře-.

Přenásledovník, a, m. = pronásledovník,
der Verfolger. Na Slov. Vz Pře-.

Přenášeč, e, m., der Transporteur. P.
Morseova telegrafu. Vz KP. II. 259.

Přenášení, vz Přenésti.

Přenášený; -en, a, o, vz Přenésti.

Přenáška, y, f., přenesení jedné strany,
der Uibertrag, Transport. Us., Šp. — P.,
delegace, die Delegation. Způsobem p-ky,
im Wege der Delegation. J. tr. — P., die
Allegorie. S. N.

Přenazdívati, mnoho přezdívati, viel
Namen aufgeben. — komu čeho. Divných
jmen někomu p. Plk. Vz Pře-.

Prencovník, u, m., dláto k vykroužení
vřetena u mlynářů. Dle Jg. slovo špatné.

Prencovati, vyprencovati, prencovníkem
kroužiti, soustruhovati. Us. v Praze. Dle
Jg. slovo špatné.

Přendání, n., vz Přendati.

Přendati, přendávati, umstellen, über-
tragen, vz N. — co: stůl, knihy, kolumnu
n. sloupec (písma). — co odkud kam: zboží
z lodí do lodí. D. — co přes co. Sedl. Nohu
přes nohu mu přendavá. Er. P. 371.

Přenebeský, himmlisch, überhimmlisch.
P. králi. Hank. modl.

Přenebezpečný, sehr gefährlich. Pešín.

Přeneblahý, Höchst unselig. P. myšlénka,
Dch.

Přenectný, sehr lasterhaft. Pulk.

Přenechati, überlassen, vz Nechati. —
co komu: obilí, pokoj = přepustiti. Dch.
Us. — čeho. I modliteb na čas přenechá-
vají (od nich upouštějí). Št.

Přenej-, u superlativu: přenejčistší, pře-
nejmilejší, přenejvyšší atd., vz Pře-, Přenaj-.

Přenejeden, dna, o = mnoho, nicht Einer,
gar mancher. S nímž (pádem) se p. v mé
přítomnosti potkal. Kom. L. 26. 1.

Přenejvíce, von allem am meisten. Dch.

Přeněk, ňka, m., vl. jméno.

Přenelítostný, erbarmungslos. Jg.

Přeněmčeti, el, ení, deutsch werden. Jg.

Přeněmčiti, il, en, ení, deutsch machen.
Jg. — koho.

Přenepokojný, sehr unruhig. Kom.

Přeneposkvrněný; -ěn, a, o, ganz unbe-
fleckt, rein. Hank.

Přenerozdílný, docela nerozdílný, ganz
untheilbar. P. svátosť. Trakt.