964

Přeneslýchaný, unerhört. St. skl. IV. 408.

Přenesnadný, sehr schwierig.

Přenésti, nesu, nesa, sl, nesen ení; pře-
nositi, il, šen, ení; přenášeti, el, en, ení; pře-
nášívati. P., na jiné místo nésti, übertragen;
přes něco nésti, übertragen, überbringen;
sepsati, zu Papier bringen; svěřiti, v úřad
odevzdati, übertragen, zuwenden, anvertrauen
Jemanden etwas: obrátiti, an-, hinwenden;
dále zavésti, darüber hinweg, zu weit tragen.
Jg. — abs. Ta ručnice přenáší, trägt zu hoch
und weit. Us. Hý. — co, koho: psaní (do-
nésti), D., slova, smysl (jiný význam jim
dáti). Ros. Hory přenášeti (kdo ví co veli-
kého činiti). Dch. Hory přenášeti (rčení bi-
blické) = věci sebe větší, jež celému světu
s podivením jsou, ba všechny možné zázraky
a divy tvořiti a vykonávati. Sš. I. 256., 257.
A mám-li veškeru víru, tak že hory pře-
náším. (Mt. 18. 20.). Sš. I. 256., 257. P.
pohyb, übertragen. Sp. Přenáší to (z místa
na místo) jako kočka koťata. Us. Brt. —
co k čemu. Od přirozeného vyznamenáni
k jinému smyslu slova přenášeti. Kom. Krá-
lovství k jinému p. Jel. P. soudcovství k lí-
čení a rozhodnutí pře, das Gericht zur Ver-
handlung u. Entscheidung einer Rechtssache
delegiren. J. tr. — co na co, na koho.
Přenésti vyšetřování na jiný soud. J. tr.
I přenesechu své zvěsty na druhý břeh.
Rkk. 14. Úctu Bohu dlužnou na tvory, lidi
a němou tvář přenesli. Sš. I. 31. Pakliby
dul . . . na jiného přenesen byl. CJB 359.
Aniž apoštol podmětné a osobné smýšlení
a představení na hmotnou přírodu přenáší,
Sš. 1. 90. Na sebe i na své potomky dů-
stojnosť božskou přenesl. Br. P. něco na
papír (sepsati). V. Přenesl to na mne. Kom.
Na čáru ab jedničku a přenésti. Nz. Ne-
mocného na potřebu p. Lk. — co odkud
kam: z Benátek do Říma, Har., z dolej-
šího patra do hořejšího, Us., z knihy do
knihy, D.. nemocného z postele do postele
p. Us. Poloměr do obvodu kruhového co
tětivu vnésti (přenésti). Nz. — co, koho
přes co: přes potok. Ros. Mezek břemena
přes místa příkrá přenáší. Kom. P. něco
přes řeku. Alx. 1325. Přenes mě, koníčku,
přes ten černej les Er. P. 143. — na čem.
Na pleci přes vodu p. Chč. 446. — komu,
Ručnice mu přenáší. Ros. — se, jinam jiti,
letěti, se stěhovati, sich anders wohin be-
geben, gehen, fliegen, ziehen usw. Jinam se
p. V. -- co, koho, se čím. Koulí ptáka
přenesl. L. P. něco očima (neviděti to), L.,
okem (pohrdati něčím). L. Myslí svou někam
se p. V. Kružidlem rovné dílky přenášeti.
Nz. — co v co, kam. Přenáší v jiné (věci)
smysl (= obrací). Kram. Že máť krev so- j
kolí v rod havran přenesla. Hdk. C. 52.
Časy pozdější v předešlosť přenášejí. Sš. J.
48. — co na koho čím: směnku rubo-
pisem p. (indossiren). J. tr. — se. Řekněte
hoře této: Přenes se odtad tam a přenese
se. Sš. I. 257. — se s čím. Co se s tím
pořád přenášíš? — co kam jak. Veškeru
radosť srdce svého žádá na apoštoly dle
jich schopnosti přenésti. Sš. J. 266. Mnoho
věcí ústním podáním na potomky přenesli.
Sš. Sk. 3.

Přenestydatý, sehr unverschämt. Jg.

Přenešlechetný, sehr unedel, lasterhaft.

Přenešťastný, sehr unglücklich. Jg.

Přenevýmluvný, nevyslovitelný, unaus-
sprechlich; unabfertigbar. Tkad.

Přenevypravitelný, ganz unaussprech-
lich. Jg.

Přenezbedný, sehr zügellos, unbändig.
Mus.

Prengaden, u, m., prengada, y, f., zastr.,
z něm. Brenn-gadem (gadem = Werkstätte),
dílna, v níž mince se razila. Gl. 268.

Pření, n., zapírání, das Leugnen. Cf.
Příti. NB. Tč. Žalobník zajisté, což jistí,
dlužen jest dovoditi na súpeře svého, protože
pření účinku nečiní. CJB. 403.

Přenice, něm. Pschenitz, ves u Rožmi-
tála. PL. — P., pření, die Streiterei. Jg.

Přeničemný, nichtsnützig. Jg.

Přenikati, übertreffen. Šm.

Přenikdy. Nikdy přenikdy (zhola nikdy).
Us. v Dobrušce. Vk. Vz Pře-.

Prennár, a, m., z něm. (Silber-) Brenner,
kdo stříbro pálí n. přehání. V.

Prennárna, y, f., z něm. Brennerei, die
Hütte, wo das Silber feingebrannt wurde.
Počali v p-ně tolary dělati. Mus. 1828. 1.
46., Gl. 268.

Prennový. P. stříbro. Brandsilber, čisté.
Vz předeház.

Přenoclehovati, nocovati někde, noc
stráviti, übernachten, Nachtlager halten. —
s kým kde: v hospodě, u známého. Us.

— P., někomu nocleh dáti, über die Nacht
beherbergen. I). Vz násl. a Přenocovati.

Přenocování, n., das Uibernachten. Šm.

— P., nocleh, die Uibernachtung. Sm.
Přenocovati, přes noc býti, übernachten,

Přenocoval tam. Br. — kde: v poli, Bur.,
pod širým nebem. Ml. Tam (na hoře olivné)
přenocoval (Pán) buď pod šírým nebem,buď
ve stánku. Sš. J. 136. — P., nocleh někomu
dáti, Jemanden das Nachtlager geben, über
die Nacht beherbergen. — koho. P. nocle-
háře. Us. u Opav. Klš. Moja milá přenocuj
mě pacholka a čtyry koně. Jak mám tebe
přenocovat nemám koníčkům co dávat. Sš.
Mor. p. 460. 30.

Přenos, u, m., přenošení, přenáška, das
Uibertragen. — P., metafora. Kom. V MV.
nepravá glossa. Pa.

Přenositel, e, m., der Uibertrager.

Přenositelka, y, přenositelkyně, ě, f.,
die Uibertragerin. Jg.

Přenositi, vz Přenésti.

Přenosně, tropisch. P. mluviti. Sš. Ž 90.

Přenosný, k přenesení způsobný, über-
tragbar. P. temnice. Sedl. P. soud, das Dele-
gationsgericht. J. tr. P. lednice. Dch. P.
obrazy. Ktk. P. chrám. Sš. Ž. 74. — P., ku
přenosu náležitý, metaforický. Kom. P. vý-
raz. Jg. Slova k p-ným smyslům potahovati.
Sš. J. 49.

Přenošený; -en, a, o, abgetragen. P. šat.
Dch.

Přenoska, y, f., die Metapher. Šf. III. 620.

Prenotace, praenotace, e, f., z lat., zá-
znam (věřitele v knihách), die Pränotation,
gerichtliche Vormerkung. Rk. P-ci vyžádati,
die Pränotation erwirken. J. tr.



	964

	Přeneslýchaný, unerhört. St. skl. IV. 408. Přenesnadný, sehr schwierig. Přenésti, nesu, nesa, sl, nesen ení; pře- nositi, il, šen, ení; přenášeti, el, en, ení; pře- nášívati. P., na jiné místo nésti, übertragen; přes něco nésti, übertragen, überbringen; sepsati, zu Papier bringen; svěřiti, v úřad odevzdati, übertragen, zuwenden, anvertrauen Jemanden etwas: obrátiti, an-, hinwenden; dále zavésti, darüber hinweg, zu weit tragen. Jg. — abs. Ta ručnice přenáší, trägt zu hoch und weit. Us. Hý. — co, koho: psaní (do- nésti), D., slova, smysl (jiný význam jim dáti). Ros. Hory přenášeti (kdo ví co veli- kého činiti). Dch. Hory přenášeti (rčení bi- blické) = věci sebe větší, jež celému světu s podivením jsou, ba všechny možné zázraky a divy tvořiti a vykonávati. Sš. I. 256., 257. A mám-li veškeru víru, tak že hory pře- náším. (Mt. 18. 20.). Sš. I. 256., 257. P. pohyb, übertragen. Sp. Přenáší to (z místa na místo) jako kočka koťata. Us. Brt. — co k čemu. Od přirozeného vyznamenáni k jinému smyslu slova přenášeti. Kom. Krá- lovství k jinému p. Jel. P. soudcovství k lí- čení a rozhodnutí pře, das Gericht zur Ver- handlung u. Entscheidung einer Rechtssache delegiren. J. tr. — co na co, na koho. Přenésti vyšetřování na jiný soud. J. tr. I přenesechu své zvěsty na druhý břeh. Rkk. 14. Úctu Bohu dlužnou na tvory, lidi a němou tvář přenesli. Sš. I. 31. Pakliby dul . . . na jiného přenesen byl. CJB 359. Aniž apoštol podmětné a osobné smýšlení a představení na hmotnou přírodu přenáší, Sš. 1. 90. Na sebe i na své potomky dů- stojnosť božskou přenesl. Br. P. něco na papír (sepsati). V. Přenesl to na mne. Kom. Na čáru ab jedničku a přenésti. Nz. Ne- mocného na potřebu p. Lk. — co odkud kam: z Benátek do Říma, Har., z dolej- šího patra do hořejšího, Us., z knihy do knihy, D.. nemocného z postele do postele p. Us. Poloměr do obvodu kruhového co tětivu vnésti (přenésti). Nz. — co, koho přes co: přes potok. Ros. Mezek břemena přes místa příkrá přenáší. Kom. P. něco přes řeku. Alx. 1325. Přenes mě, koníčku, přes ten černej les Er. P. 143. — na čem. Na pleci přes vodu p. Chč. 446. — komu, Ručnice mu přenáší. Ros. — se, jinam jiti, letěti, se stěhovati, sich anders wohin be- geben, gehen, fliegen, ziehen usw. Jinam se p. V. -- co, koho, se čím. Koulí ptáka přenesl. L. P. něco očima (neviděti to), L., okem (pohrdati něčím). L. Myslí svou někam se p. V. Kružidlem rovné dílky přenášeti. Nz. — co v co, kam. Přenáší v jiné (věci) smysl (= obrací). Kram. Že máť krev so- j kolí v rod havran přenesla. Hdk. C. 52. Časy pozdější v předešlosť přenášejí. Sš. J. 48. — co na koho čím: směnku rubo- pisem p. (indossiren). J. tr. — se. Řekněte hoře této: Přenes se odtad tam a přenese se. Sš. I. 257. — se s čím. Co se s tím pořád přenášíš? — co kam jak. Veškeru radosť srdce svého žádá na apoštoly dle jich schopnosti přenésti. Sš. J. 266. Mnoho věcí ústním podáním na potomky přenesli. Sš. Sk. 3.	Přenestydatý, sehr unverschämt. Jg. Přenešlechetný, sehr unedel, lasterhaft. Přenešťastný, sehr unglücklich. Jg. Přenevýmluvný, nevyslovitelný, unaus- sprechlich; unabfertigbar. Tkad. Přenevypravitelný, ganz unaussprech- lich. Jg. Přenezbedný, sehr zügellos, unbändig. Mus. Prengaden, u, m., prengada, y, f., zastr., z něm. Brenn-gadem (gadem = Werkstätte), dílna, v níž mince se razila. Gl. 268. Pření, n., zapírání, das Leugnen. Cf. Příti. NB. Tč. Žalobník zajisté, což jistí, dlužen jest dovoditi na súpeře svého, protože pření účinku nečiní. CJB. 403. Přenice, něm. Pschenitz, ves u Rožmi- tála. PL. — P., pření, die Streiterei. Jg. Přeničemný, nichtsnützig. Jg. Přenikati, übertreffen. Šm. Přenikdy. Nikdy přenikdy (zhola nikdy). Us. v Dobrušce. Vk. Vz Pře-. Prennár, a, m., z něm. (Silber-) Brenner, kdo stříbro pálí n. přehání. V. Prennárna, y, f., z něm. Brennerei, die Hütte, wo das Silber feingebrannt wurde. Počali v p-ně tolary dělati. Mus. 1828. 1. 46., Gl. 268. Prennový. P. stříbro. Brandsilber, čisté. Vz předeház. Přenoclehovati, nocovati někde, noc stráviti, übernachten, Nachtlager halten. — s kým kde: v hospodě, u známého. Us. — P., někomu nocleh dáti, über die Nacht beherbergen. I). Vz násl. a Přenocovati. Přenocování, n., das Uibernachten. Šm. — P., nocleh, die Uibernachtung. Sm. Přenocovati, přes noc býti, übernachten, Přenocoval tam. Br. — kde: v poli, Bur., pod širým nebem. Ml. Tam (na hoře olivné) přenocoval (Pán) buď pod šírým nebem,buď ve stánku. Sš. J. 136. — P., nocleh někomu dáti, Jemanden das Nachtlager geben, über die Nacht beherbergen. — koho. P. nocle- háře. Us. u Opav. Klš. Moja milá přenocuj mě pacholka a čtyry koně. Jak mám tebe přenocovat nemám koníčkům co dávat. Sš. Mor. p. 460. 30. Přenos, u, m., přenošení, přenáška, das Uibertragen. — P., metafora. Kom. V MV. nepravá glossa. Pa. Přenositel, e, m., der Uibertrager. Přenositelka, y, přenositelkyně, ě, f., die Uibertragerin. Jg. Přenositi, vz Přenésti. Přenosně, tropisch. P. mluviti. Sš. Ž 90. Přenosný, k přenesení způsobný, über- tragbar. P. temnice. Sedl. P. soud, das Dele- gationsgericht. J. tr. P. lednice. Dch. P. obrazy. Ktk. P. chrám. Sš. Ž. 74. — P., ku přenosu náležitý, metaforický. Kom. P. vý- raz. Jg. Slova k p-ným smyslům potahovati. Sš. J. 49. Přenošený; -en, a, o, abgetragen. P. šat. Dch. Přenoska, y, f., die Metapher. Šf. III. 620. Prenotace, praenotace, e, f., z lat., zá- znam (věřitele v knihách), die Pränotation, gerichtliche Vormerkung. Rk. P-ci vyžádati, die Pränotation erwirken. J. tr.