965

Prenotovati, praenotovati, pränotiren. —
co kde: v zemských deskách. Vz Prenotace.

Přenotovati, přeměniti, verändern. — co
kde: ve světě. Smrž.

Přeňšť = přejíti. Na Ostrav. Tč.

Přenuditi se, il, zení, sich eine Zeit
lang langweilen. L.

Prenumerace, praenumerace, e, f.,
z lat.; předplacení, zaplacení napřed, ku př.
na časopis, die Pränumeration, Vorausbe-
zahlung.

Prenumerační, praenumerační, před-
platní, Pränumerations-.

Prenumerant, praenumerant, a, m.,
předplatitel, der P.

Prenumerovati,praenumerovati, před-
platiti, рränumеriren. Rk. Vz Předplacení,
předplatní atd.

Přenuzný, blutarm. Jg.

Přený, negativ. Proto řeč p-ná nemůže
nikdy upřímě dovedena býti leč má v sobě
jistění zavřené. CJB. 403.

Přeobalcovati se, nuzně se živiti, noth-
dürftig leben. Slov.

Přeobléci, přeobléknouti,přeoblékati, um-
kleiden. — co, koho, se. Vz Obléci. Šf.

Přeobouti se, přezouti se, die Schuhe
etc. ändern. Plk.

Přeobraceti, el, en, ení, umkehren. Jg.

Přeobraza, y, f. = přeobrazení, die Um-
formung. L.

Přeobrazení, n., přepodobnění, promě-
nění. P. Krista Pána, die Verklärung Christi.
Sš. J. 22.

Přeobraziti, il, en, ení, přeobrážeti (zastr.),
el, en, ení, přeobrazovati, umbilden, um-
stalten. — se kde. Přeobrazil se před nimi
(proměnil se). Proch.

Přeobřemeniti, il, ěn, ění, überlasten.

— co čím: rozum množstvím předmětů p.
Marek.

Přeobročiti, il, en, ení, překrmiti, über-
füttern. Ros. — koho: koně.

Přeobručiti, il, en, ení, überreifen. Šm.

Přeobsáhlý, sehr viel umfassend. Dch.

Přeobtěžkati, überschwängern. D. —
koho čím.

Přeobtížiti, il, en, ení, přeobtěžovati =
příliš obtížiti, přetížiti, überlasten. — P. =
přeobtěžkati. D.

Přeobtížnosť, i, f., zu grosse Beschwerde,
Last. Ros.

Přeobtížný, sehr beschwerlich, überlästig.

Přeoctiti, il, ěn, ění, mit dem Essig zu
sauer machen. Korn.

Přeodíti, ději, děl a díl, děn a dín, um-
kleiden. Jg. — koho.

Přeohromný, überschrecklich. Jg.

Přeonačiti, il, en, ení; přeonačovati, um-
ändern, umwandeln. V. — co.

Přeopáčiti, il, en, ení, přeopačovaťi, pře-
hlédnouti, besichtigen, beschauen. Bern.

Přeopatrný, sehr vorsichtig. Troj.

Přeorání, n., das Uiberackern. Přeorání
kdo by dokázal, má jemu toho zase od-
stoupeno býti. Pr.

Přeorati, orám a oři, al, án, ání, pře-
orávati, oráním zkaziti, zer-, durchackern.

— co: mez, Ros., meze, über die Schnur
hauen, daleko se pustiti. V. P. lúky, hra-

nice. Půh. I. 157., II. 405. — co komu.
Jeho lidé přeorávají mým lidóm hranice.
Půh. II. 294. — P., znova orati, überackern,
umpflügen. Oráč podorává, přeorává, oře po
třetí (zaorává), seje. Kom. J. 390. — co:
pole. Us.

Přeorávka, přeorávačka, y, f., druhé
orání, das Uiberackern. Ros.

Přeoseti, vz Seti; přeosívati, přeosévati,
= proseti, prosívati, durchsieben. Jg.

Přeoslaviti, il, en, ení; přeoslavovati,
sehr verherrlichen. — co. Puch.

Přeoslavný, glorreich. Leg.

Přeosobnění, n., proměna osoby, die
Personalwandlung. Toto p. na se vzav od-
povídá na . . . otázku. Sš. I. 77.

Přeostražitý, sehr wachsam. Aesop.

Přeostřiti, il, en, ení; přeostřovati, über-
schärfen. — co: nůž, čím: brouskem.

Přeostrý, sehr scharf. P. nůž. Us.

1. Přepáčiti, il, en, ení, přehnouti, über-
schwenken, überdrehen; zu sehr heben, dre-
hen. — co čím. On sochorem kámen pre-
páčil (příliš nahnu!). — se kam: na druhou
stranu, Schwung nehmen.

2. Přepáčiti, obyč. přebáčiti, il, en, ení;
přepačovati, přebačovati, na Slov. = pře-
hlédnouti, zanedbati, übersehen, vernach-
lässigen ; prohledali, durchsehen, durchsu-
chen; komu = odpustititi, dovoliti, verzeihen,
erlauben. Plk.

Přepáčky, pl., f., na Slov. dívání-se na
nevěstu, die Brautschau. Plk

Přepad, u, m., der Uiberfall.VzPřepadek.
Náhlý p., [Überrumpelung, t. Dch.

Přepadek, dku, m. = přepad. Hý.

Přepadení, n., vz Přepadnouti.

Přepadlý, který někam přepadl, hinüber-
gefallen. — P., hubený, vyzáblý, mager, ab
gefallen. P. oči. D. — po čem: po nemoci.
Kat. Žer.

Přepadnouti, ul, ut, utí; přepásti a pře-
padu (zastr.), přepadl, den, dení; přepadali.
P., na druhou stranu padnouti, über-, hin-
überfallen; přechodně: nenadále na někoho
přikvačiti, überfallen, überrumpeln, überra-
schen. — abs. Chudák, všecek přepadl (zhu-
beněl). Us. Hý. Přepadnut jest od rejtarů.
Kom. — kam: přepadl do zahrady. Přes
hranice p. Us. Jg. — koho. Přepadli ho lou-
pežníci. Us. Noc nás přepadla. D. — se, zhu-
beněti, mager werden, ver-, abfallen. Ros. —
(se) čím: Přepadl hlavou na druhou stranu
zdi. Přepadl se nemocí. — adv. Náhle p.,
überrumpeln. Dch. — komu. Zdálo se mně,
že mně přepad zub (že se přelomil). V Kun-
vald. Msk.

Přepadnutí, n., der Uiberfall. P. nepřátel-
ské. — P., der Vorfall. P. čípku (v hrdle). Šm.

Přepakovati, z něm. umpacken. — co
truhlu, šatstvo (přeložiti).

1. Přepálati, co: obilí, über-, durch-
schwingen, überwannen. Jg.

2. Přepálati, überflammen. — co. Nej.
Přepálený; -en, a, o, zu viel gebrannt, —

P. Dá-li mimo náklad huti nejméně jeden
věrdunk dobrého stříbra čisté přepáleného
(geläutert). CJB. 323.

Přepáliti, il, en, ení, přepalovati. P.,
ohněm rozpouštěti, schmelzen; znova páliti,