Předchozí (964)  Strana:965  Další (966) |
|
|||
965
|
|||
|
|||
Prenotovati, praenotovati, pränotiren. —
co kde: v zemských deskách. Vz Prenotace. Přenotovati, přeměniti, verändern. — co
kde: ve světě. Smrž. Přeňšť = přejíti. Na Ostrav. Tč.
Přenuditi se, il, zení, sich eine Zeit
lang langweilen. L. Prenumerace, praenumerace, e, f.,
z lat.; předplacení, zaplacení napřed, ku př. na časopis, die Pränumeration, Vorausbe- zahlung. Prenumerační, praenumerační, před-
platní, Pränumerations-. Prenumerant, praenumerant, a, m.,
předplatitel, der P. Prenumerovati,praenumerovati, před-
platiti, рränumеriren. Rk. Vz Předplacení, předplatní atd. Přenuzný, blutarm. Jg.
Přený, negativ. Proto řeč p-ná nemůže
nikdy upřímě dovedena býti leč má v sobě jistění zavřené. CJB. 403. Přeobalcovati se, nuzně se živiti, noth-
dürftig leben. Slov. Přeobléci, přeobléknouti,přeoblékati, um-
kleiden. — co, koho, se. Vz Obléci. Šf. Přeobouti se, přezouti se, die Schuhe
etc. ändern. Plk. Přeobraceti, el, en, ení, umkehren. Jg.
Přeobraza, y, f. = přeobrazení, die Um-
formung. L. Přeobrazení, n., přepodobnění, promě-
nění. P. Krista Pána, die Verklärung Christi. Sš. J. 22. Přeobraziti, il, en, ení, přeobrážeti (zastr.),
el, en, ení, přeobrazovati, umbilden, um- stalten. — se kde. Přeobrazil se před nimi (proměnil se). Proch. Přeobřemeniti, il, ěn, ění, überlasten.
— co čím: rozum množstvím předmětů p.
Marek. Přeobročiti, il, en, ení, překrmiti, über-
füttern. Ros. — koho: koně. Přeobručiti, il, en, ení, überreifen. Šm.
Přeobsáhlý, sehr viel umfassend. Dch.
Přeobtěžkati, überschwängern. D. —
koho čím. Přeobtížiti, il, en, ení, přeobtěžovati =
příliš obtížiti, přetížiti, überlasten. — P. = přeobtěžkati. D. Přeobtížnosť, i, f., zu grosse Beschwerde,
Last. Ros. Přeobtížný, sehr beschwerlich, überlästig.
Přeoctiti, il, ěn, ění, mit dem Essig zu
sauer machen. Korn. Přeodíti, ději, děl a díl, děn a dín, um-
kleiden. Jg. — koho. Přeohromný, überschrecklich. Jg.
Přeonačiti, il, en, ení; přeonačovati, um-
ändern, umwandeln. V. — co. Přeopáčiti, il, en, ení, přeopačovaťi, pře-
hlédnouti, besichtigen, beschauen. Bern. Přeopatrný, sehr vorsichtig. Troj.
Přeorání, n., das Uiberackern. Přeorání
kdo by dokázal, má jemu toho zase od- stoupeno býti. Pr. Přeorati, orám a oři, al, án, ání, pře-
orávati, oráním zkaziti, zer-, durchackern. — co: mez, Ros., meze, über die Schnur
hauen, daleko se pustiti. V. P. lúky, hra- |
nice. Půh. I. 157., II. 405. — co komu.
Jeho lidé přeorávají mým lidóm hranice. Půh. II. 294. — P., znova orati, überackern, umpflügen. Oráč podorává, přeorává, oře po třetí (zaorává), seje. Kom. J. 390. — co: pole. Us. Přeorávka, přeorávačka, y, f., druhé
orání, das Uiberackern. Ros. Přeoseti, vz Seti; přeosívati, přeosévati,
= proseti, prosívati, durchsieben. Jg. Přeoslaviti, il, en, ení; přeoslavovati,
sehr verherrlichen. — co. Puch. Přeoslavný, glorreich. Leg.
Přeosobnění, n., proměna osoby, die
Personalwandlung. Toto p. na se vzav od- povídá na . . . otázku. Sš. I. 77. Přeostražitý, sehr wachsam. Aesop.
Přeostřiti, il, en, ení; přeostřovati, über-
schärfen. — co: nůž, čím: brouskem. Přeostrý, sehr scharf. P. nůž. Us.
1. Přepáčiti, il, en, ení, přehnouti, über-
schwenken, überdrehen; zu sehr heben, dre- hen. — co čím. On sochorem kámen pre- páčil (příliš nahnu!). — se kam: na druhou stranu, Schwung nehmen. 2. Přepáčiti, obyč. přebáčiti, il, en, ení;
přepačovati, přebačovati, na Slov. = pře- hlédnouti, zanedbati, übersehen, vernach- lässigen ; prohledali, durchsehen, durchsu- chen; komu = odpustititi, dovoliti, verzeihen, erlauben. Plk. Přepáčky, pl., f., na Slov. dívání-se na
nevěstu, die Brautschau. Plk Přepad, u, m., der Uiberfall.VzPřepadek.
Náhlý p., [Überrumpelung, t. Dch. Přepadek, dku, m. = přepad. Hý.
Přepadení, n., vz Přepadnouti.
Přepadlý, který někam přepadl, hinüber-
gefallen. — P., hubený, vyzáblý, mager, ab gefallen. P. oči. D. — po čem: po nemoci. Kat. Žer. Přepadnouti, ul, ut, utí; přepásti a pře-
padu (zastr.), přepadl, den, dení; přepadali. P., na druhou stranu padnouti, über-, hin- überfallen; přechodně: nenadále na někoho přikvačiti, überfallen, überrumpeln, überra- schen. — abs. Chudák, všecek přepadl (zhu- beněl). Us. Hý. Přepadnut jest od rejtarů. Kom. — kam: přepadl do zahrady. Přes hranice p. Us. Jg. — koho. Přepadli ho lou- pežníci. Us. Noc nás přepadla. D. — se, zhu- beněti, mager werden, ver-, abfallen. Ros. — (se) čím: Přepadl hlavou na druhou stranu zdi. Přepadl se nemocí. — adv. Náhle p., überrumpeln. Dch. — komu. Zdálo se mně, že mně přepad zub (že se přelomil). V Kun- vald. Msk. Přepadnutí, n., der Uiberfall. P. nepřátel-
ské. — P., der Vorfall. P. čípku (v hrdle). Šm. Přepakovati, z něm. umpacken. — co
truhlu, šatstvo (přeložiti). 1. Přepálati, co: obilí, über-, durch-
schwingen, überwannen. Jg. 2. Přepálati, überflammen. — co. Nej.
Přepálený; -en, a, o, zu viel gebrannt, — P. Dá-li mimo náklad huti nejméně jeden
věrdunk dobrého stříbra čisté přepáleného (geläutert). CJB. 323. Přepáliti, il, en, ení, přepalovati. P.,
ohněm rozpouštěti, schmelzen; znova páliti, |
||
|
|||
Předchozí (964)  Strana:965  Další (966) |