966

überbrennen; přehnati, destilliren; příliš
páliti, überbrennen. Jg. — co: rudu, D., že-
lezo, pec (tuze rozpáliti, přetopiti), D., vody
(přeháněti, destillovati), bylinky (vodku z nich
táhnouti). Plk. Žádný kupec nebo obchod-
ník ani jiný žádný aby peněz, grošů zla-
tých, haléřů nepřepaloval. Nar. o h. a k.
Obydleli jámu podivíni hosti, přepalovali
jsou člověčí tam kosti. Sš. Bs. 58. — co
kde: zlato v ohni. Pešín. Také u nás nyní
v nevěrecké sluji sprachnivělé kosti k čárům
přepalují. Sš. Bs. 58. — co čím: ohněm
Zák. sv. Ben.

Přepalovač, e, m., der Brenner, Schmel-
zer, Destillirer.

Přepalovačka, y, f., die Schmelzerin. Jg.

Přepamátný = přepamětný. P. den. Us.
Hý.

Přepamětný, sehr merkwürdig, denkwür-
dig. P. věc. Tabl.

Přepanošiti, il, en, ení; přepanošovati.
— koho = převýšiti, překonati, übertreffen.
Us. u Rychn. Jedna druhou chce přepanošiti.
Reš. — koho na čem. Víno tě na těle pře-
panošilo. Potv. drak. ap. 3. — se = vyná-
šením-se, vypínáním-se se zničiti, sich durch
Uiberheben, Prahlen zu Grunde richten. Us.
u Rychn. Hrš. — koho čím: ctí. D.

Přepanovati, přemoci, předčiti, besiegen,
überwinden, übertreffen. — koho na čem
kde. Na bohatství a pokladech všecka kní-
žata v světě p-val. Marko Polo.

Přepantošiti, il, en, ení, přemluviti, über-
reden. — koho. Us. v Krkonš.

Přepapirovati, u soukenníků, die Tü-
cher umpapiren. Šm.

Preparace, preparand, preparanda,
preparat, preparovati, vz Praeparace atd.

Přepařiti, il, en, ení; přepařovati, ver-,
überbrühen. — co kde čím: kuře v horké
vodě, horkou vodou.

Přepářiti, il, en, ení, pářením (potaho-
váním volavce) ptáky plašiti, příliš mnoho
pářiti, überruden, zu viel regen. Us.

Přepas, u, m., ЛмСм^«, praecinctio, pás,
der Gurt. P. v divadle v užším smyslu.
Ndr. P. rytířský, das Ordensband. L.

Přepasadlo, a, n. = přepas. Čes. vč.

Přepásání, n., das Gürten, Umgürten. —
P., pás, der Gurt. Ps. ms.

Přepásaný; -án, a, o, umgürtet. Má p-ný
žaludek (aby nemohl mnoho jísti; říká se
o žroutu) Us. Blk. — čím: mečem (opásaný).
Aqu. — P., pruhovatý,gestreift. P. kozel. Br.

1. Přepásati, pásám a páši, paš, páše (íc)
a pásaje, al, án, ání; přepasovali, um-, zu-
gürten, aufschürzen; anders gürten. D. —
koho. Počkej jen, toho já přepáši (přetáhnu,
chrastnu holí n. metlou a p.). Us. na Mor.
Hý. — koho, se čím. Žíněmi bedra svá p.
Br. Se bázni boží, Kom., se řemenem. Us.

2. Přepásati, vz Přepásti.
Přepasek, sku, m.= pás, der Gürtel.

P. děvčí. Č.

Přepasení, n., das Verhüten, die Uiber-
fütterung. D.

Přepasený; en, a, o, überfüttert, verhü-
tet. Jg.

Přepasiště, ě, n., místo, kde se přepasu-
jeme, klín, die Gürtelgegend, der Schoss.

Tak třetí ležel na klíně či p-šti druhého.
Sš. J. 218.

Přepasiti, v zápase zvítěziti, im Wett-
kampfe obsiegen. Můžeť ďábel zápasiti, ale
p. nemůže. Sš. Oa. 208.

Přepáska, y, f., přepásání, die Binde,
der Gürtel. P-kou opásati. Zlob. Vojenská
p., die Feldbinde. Bur.

Přepásti, pasu, pásl, pasen, ení; přepá-
sati, überfüttern, verhüten. — koho: ovci
(příliš napásti). D. — kam: do gruntů ci-
zích (überhüten). Boč 1562.

Přepaštěkovati někoho, alle über-
schreien, niederreden. Na Ostrav. Tč.

Přepatí, n. = přepětí, od přepíti (pře-
pnouti).

Přepatřiti, il, en, ení, přepatřovati, pře-
patrovati, übersehen, überwachen. — co.
Všecky žádosti srdečně přepatruji. Orlog.

Přepatrný, augenscheinlich, sehr deut-
lich.

Přepatý, přepiatý, od přepíti (přepnouti).
Vz Přepjatý.

Přepaž, e, f, přepaží, n., přehrádka. Vz
Přepažka.

Přepažiti, il, en, ení; přepazditi, il, ěn,
ění; přepažovati = přehraditi, přetýniti,
verschlagen, vermachen, pfählen. Jg. — co:
komoru, pokoj, stodolu. Us. — co čím:
zdí. — co kde: vazbu na střeše. Sych.

Přepážka, y, f., das Coupé. Čsk. — P., po-
hyblivé prkénko, jímž úl libovolně přepažiti
lze. P. drátěná, větší ohrada královny. Lš.

— P., přepažení, přehrada, zátyň, příční
stěna, mezizdí (Šm.), die Scheidewand. Ty
p-ky všechny se sesuly. Sš. J. 126.

Přepéci, peku, pečeš, pekou, pekl, pečen,
ení; přepékati, überbacken. Vz Péci. — co:
chléb. Us.

Přepečený; přepečen, a, o, zu sehr ge-
backen. P. chléb, prasátko, houska. Ros.

Přepečetiti, il, ěn, ění, přepečeťovati,
über-, versiegeln. — co: list.

Přepěchovati, co čím. Přepěchujeme
terminy cizími řeč svou. Kos. O. I. 53. Vz
Pěchovati.

Přepekelný, velmi zlý, höllisch. P. hory.
Mus. I. a. 63.

Přepěkný, sehr schön. Ros.

Přepel, a, m., přepelice, e, přepelka,
y, f., dříve a na Slov. posud = křepel, kře-
pelice, křepelka, die Wachtel. — Přepelka,
y, f. = motýl, der Schmetterling. Na Slov. Jg.

Přepemzovati, überbimsen, mit Bims-
stein überfahren. Šm. Vz Pemzovati. — co.

Přepepřiti, il, en, ení, ver-, überpfeffern.

— co (čím). Nepřepepři Petře vepře pe-
přem. D. Ty Petře, pepř vepře; jestli ty Petře
toho vepře přepepříš, tak ty Petře toho
přepepřeného vepře sám sníst musíš. Us.
Petře, nepřepepři vepře, jestli toho vepře
přepepříš, bude přepepřený vepř přepepřen
pepřem. Na Mor. Mřk. (Příklady vět ne-
snadno vyslovitelných). P. něco = přemu-
drovati, pokaziti. Ros. Přepepřil (když se
někdo příliš chlubí). Vz Mudráček. Č.

Přepeře, dle Budějovice, ves a) u So-
botky, b) u Mnich. Hradiště. PL.

Přeperyca, e, f., křepelka, die Wachtel.
Slov. Tč. Vz Přepěl.