967

Přepeřiti, il, en, ení; přepeřovati = pře-
pažiti, verschallen, überdielen.— co: pokoj.
Us. — se =pelichati, sich mausen. Slepice
oprchává n. pelichá a ostatní ptactvo se pře-
peřuje. U Rychn.

Přepeský, hündisch, sehr unverschämt.

Přepěti, pěji, ěl, ěn, ění, přezpívati, über-
singen. Jg. — co.

Přepětí, n , přepnutí, die Uiberspannung.

Přepěvec, vce, m., předpěvec. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Přepevný, sehr fest. P. zdi. Jel.

Přepiatý; — piat, a, o, überspannt. Vz
Přepíti. — P., verschallt.
Přepíditi, il, ěn, ění, umspannen. — koho.
Člověk by ho přepídil (pídí objal.). V Kunv.
Msk.

Přepichač, e, m. = přetykač.

Přepíchnouti, chnul a chl, ut, utí; pře-
píchati, přepichovati, überstechen. — co čím:
jehlou. P. kluka králem (ve hře), german. a
šp. m. přebiti. Mřk.

Přepijení, n., Verlobniss, n. Na Slov.
Vz Přepití.

Přepikovati, übergrollen. Ros. Vz Píka.

Přepilovati, durchfeilen. — co čím: že-
lezo pilníkem. — P., pilníkem přetáhnouti,
überfeilen. — co.

Přepín, u, m., v horn., die Schachtbühne.
Šm. Vz Pína.

Přepínati, vz Přepnouti.

Přepínavosť, i, f., die Neigung zur Uiber-
hebung, Uibertreibung.

Přepínavý, der gern übertreibt.

Pŕepiplati, zpiplati, verkünsteln, verpfu-
schen. Jg.

Přepírati, vz Přeprati

Přepírka, y, f., das Uiberwaschen. Puchm.

Přepis, u, m., přepsání, die Abschrift,
Kopie. P., opis, spis opakující doslovně znění
jiného spisu, prvopisem či originalem na-
zvaného. S. N. P. = opis prvopisu n. ori-
ginalu. S. N. Přepis listu jsem si ostavil.
Mus. Ty p-sy se od sebe liší. Marek. P., opis.
P. nějakého spisu vzíti. J. tr., Řd. P. po-
věřený, úřední; srovnati, rovnati koncept
s přepisem na čisto (vysvědčení s katalogem,
collationiren); v přepise, v opise, ve vý-
pise. Šp. P. legalisovaný n. vidimovaný,
osvědčený, soudní. S. N., Šm. Správný p.;
kniha p-sů listovních nebo dopisních, das
Briefkopierbuch. J. tr. Toho listu mám p.;
Bude list svědčiti jako p. na její věno;
Toho listu dal nám p.; P. vydati; P. toho
listu čten byl před pány. Půh. II.29., 66.,
346., 511., 518. P. soudní učiniti. Šm.

Přepisatel, vz Přepisovatel.

Přepískati; přepísknouti, sknul a skl,
ut, utí, pískaje přemoci, überpfeifen. — koho.
Us. — P., od začátku az do konce pískati.
— co: píseň. Us. — co komu. Us.

Přepiskovati čím, propiskovati, o teku-
tině, durchdringen, durchfliessen. Us. u Olom.
Sd. — P., mit Unterbrechungen pfeifen. Mřk.

Přepisné, ého, n., die Abschreibgebühr.
J. tr.

Přepisný, přepsaný, abgeschrieben, ab-
schriftlich, in Abschrift, kopirt. P. listina.
Mus. IV. 189.

Přepisovací stroj. Vz. S. N.

Přepisovač, e, přepisevatel, e, m., der
Abschreiber.

Přepisovačka, přepisovatelka v, pře-
pisovatelkyně, ě, f., die Abschreiberin.

Přepisovati, vz Přepsati.

Přepisovna, y, f., das Abschreibungs-
bureau, Šm.

Přepiti, piji, pij, pije (íc), il, it, ití; pře-
píjeti, el, en, eni, übertrinken. — koho, se
čím: vínem. V., Štelc. — čeho. Ti toho
vína přepili (neurčitou měrou)! Puch. — co
na čem. Přepil (= propil) svůj grunt na
kořalce. Na Ostrav. Tč.

Přepíti, vz Přepnouti.

Přepití, n., das Uiber-, Volltrinken. Od
p. škytá. Sych.

Přepitý; -it, a, o, zu sehr angetrunken.

Přepjatec, tce, m., der Schwärmer. J. tr.

Přepjatosť, i, f., die Schwärmerei, Uiber-
spanntheit.

Přepjatý; -jat, a, o, exaltirt. J. tr.

Přeplacení, n., die Uiberzahlung, das
Abgebot.

Přeplacený; -cen, a, o, überzahlt.

Přepláceti, vz Přeplatiti.

Přeplacha, y, f., přeplach, u, m., pře-
plasení, polekání, die Unruhe, Verwirrung.
Cf. Poplach, Plachý, Plašiti. Všichni byli
utekli ote zlých přeplach. Mach. I. 2. 43.
(Zuzana) těžkú měla p-chu skrze svú neo-
patrnosť. Št. N. 62.

Přepláchati, vz Přepláchnouti.

Přeplakati, plači, al, án, ání, durch-,
überweinen. — co: celou noc. D.

Přepláknouti, knul a kl, ut, utí; pře-
plakati, přeplakovati; přepláchnouti, přeplá-
chati, přeplachovati, ausspülen, auswaschen.
Us. — co: nádobí. Us. — čím: vodou.

Přeplašiti, il, en, ení, verscheuchen, ver-
schüchtern. — koho čím, Záv., křikem.

Přeplatek, tku, m., die Uiberzahlung.
J. tr.

Přeplatiti, il, cen, eni; přepláceti, el,
en, ení; přeplacovati, überzahlen. — co čím:
velikými penězi. V. — koho kde. Bratra
svého u krále přeplatil (více platil než bratr).
Plác.

Přeplátování, n., zvláštní vazba dřev,
die Uiberplattung. Bc. Vz S. N.

Přeplav, u, m., přeplavení, die Uiber-
fahrt zu Schiffe. Šm. — P., přívoz, die Uiber-
fahrt. Vid. 1.

Přeplaviti, il, en, ení; přeplarovati, über-
fahren, -schiffen, -setzen. — co: řeku (pře-
jeti), D., vojsko, Jg., všecka moře, loď (do
ní vraziti n. ji předstihnouti, übersegeln).
D., Ler.— co, koho na čem: vozy, se na
lodí. V. Loď byla táž, na které se byli přes
moře p-li s Pánem. Sš. J. 101. — co, koho,
se přes co: přes řeku, přes vodu, přes
přívoz. V. — koho, se kam: na druhou
stranu. Br. Přeplavili se ze Zajordaní za
Kristem na onen břeh. Sš. J. 102. Přeplavil
se v mále do města kremonského. Anth. I.102.
P. se za moře. BO.

Přeplavně, ého, n., převozné, die Uiber-
fahrtsgebühr.

Přeplaziti, il, en, ení, přeplazovati (se),
hinüberkriechen o. schleichen. — se přes
co. Had přeplazil se přes cestu.