968

Přeplemeniti se, přeplemeňovati se,

sich zu sehr vermehren, wuchern. Ros.

Přepleskati, přeplesknouti, knul a kl, ut,
utí, přepleštiti, il, ěn, ění, überklatschen,
überplaudern. — co.

Přeplesnivěti, ěl, ění, zu sehr schimmeln.
Ros.

Přeplésti, pletu, tl, ten, ení; přeplítati,
přepletovati, überstricken, überflechten. —
co: koš. Proutek v pletení koše přepletl. D.

— jak. Nebo král uherský velmi zúžil byl
město řetězy přes vodu táhna a mnohými
běhy přepletoval. Let. 202.

Přepleti, přeplíti, pleji, plel, et, etí, aus-,
durchjäten. — co: trávu, zahradu. Us.

Přepliti, pliji, plil, it, ití, přeplinouti,
ul, ut, utí, přeplívati, přeplivnouti, přes něco
plíti, überspeien, darüber spucken, speien.
— co: práh. Us.

Přeplněk, ňku, m., přehojnost, der Uiber-
fluss. P. mízy (nemoc rostlin), Um. les. Vz
Přeplnosť.

Přeplnění, n., die Uiberfüllung. Šm. P.
lidem (přelidněnosť), die Uibervölkerung.

Přeplněnosť, i, f., die Uiberfülle. Dch.

Přeplněný, überfüllt. P. žaludek štěká
a říhá. Kom. P. sklad. — čím: zlatem. Dch.
Vz Přeplniti.

Přeplniti, il, ěn, ění; přeplňovati, über-
füllen, überladen. - co, koho: sklenici,
žaludek. Us. — co, koho, se čím (jak):
jídlem, pitím, vínem (přes míru), zbožím,
zahradu stromy. Šm. V. Řemeslo se přepl-
nilo mistry. D. Sklenici vodou p. Vz Ústa.

— se. Někdo lační a jiný se přeplnil. Br.
Rybník se přeplnil.

Přeplnosť, i, f., přehojnosť, přeplněk, die
Uiberfülle. Šm.

Přeplný; -pln, a, o, übervoll. D. — čeho.
On jest přepln všech šlechetností. Boč. exc.

Přeplodný, sehr fruchtbar. Jg.

Přeplotí, n., hořejší kraj plotu, der Rand
des Zaunes. Česk. vč.

Přeplouti, pluji, pluj, je (íc), plul a ploul,
utí; přeplynouti, ul, utí; přeplovati, plovu,
plov, plova (ouc); přeplavati, přeplývati, pře-
plavávati = přes vodu plouti, überschwim-
men ; im Schwimmen überwinden; přeply-
nouti, přeplývati také = přetékati, über-
tliessen. Jg. — abs. Ta nádoba preplývá,
přeplyne (přetéká). Ros. — co : vodu, ně-
koho p. Ros. Mořské nesnadné cesty pře-
plývaje. Pass. P. moře. BO. Moře přeplouti
těžko. Prov. — přes co : přes vodu, přes
řeku. D., BO. — kam : na druhou stranu
rybníka. Br. — čím. Moře tím (přitékáním
řek) nepřeplyne. Výb. I. 660.

Přeplovný, přeplývající, přehojný, reich-
lich. Kat. 1735.

Přeplyv, u, m., přeplývání, nadbývání,
nadbytek, der Uiberfluss, das Uibermass.
P-vem citu a přebytkem lásky takto vyráží
se. Sš. I. 98.

Přeplývati, vz Přeplouti.

Přeplývavý, überfliessend, P. hojnosť
darů milosti boží. Sš. I. 66.

Přeplzlý, sehr schlüpfrig. Jg.

Přepnouti, pnu, ul, ut, utí, vz Pnouti;
přepíti, pial, piat, pětí (dříve a na Slov.
posud: patí),přepínati =jinak zapíti, über-,

umspannen, umschnallen; příliš napíti, zu
sehr spannen, überspannen. Jg. Přepiatý,
vz Přepjatý. P-té žádosti, D., očekávání.
Plk. — co: přezky, tětivu, D., kohoutek
u flinty. Jg. — co, se čím: vrata řetězem.
Dal. — co, se v čem, kde: pytlík ve
mlýně (jiný přidělati), Us., se v myšlení.D.

Přepnutí, n., der Uibergriff, das Zuweit-
greifen. Šm.

Přepoctivý, velmi poctivý, sehr redlich.

— P., pocty velmi hodný, verehrungswür-
dig. P-vá sv. trojice. 12 hod.

Přepočastý, überaus oft.

Přepočísti, čtu, četl, čten, ení; přepo-
čítati, über-, durch-, nachzählen, über-,
durch-, nachrechnen; se, sich verechnen, ver-
zählen. Jg. — co : peníze, počet,. Ros., J. tr.,
náklad, užitek. D. — se v čem: v počtech.

— se s kým. Se mnou se jich už mnoho
přepočítalo. Us.

Přepočítání, přepočtení počtu, das

Ueber-, Durch-, Nachzählen. V.

Přepodivný, wunderlich, sonderbar. P.
tvor. Hlas. P. člověk, Wunderling, m. Tč.

Přepodoba, y, f., přepodobení, promě-
nění, die Umformung, Aenderung. P. páně,
die Verklärung Christi. Sš. L. 95.

Přepodobiti, il, en, ení; přepodobovati,
umformen, proměniti, oslaviti, verklären.'—
co. D. — koho kde. On ho (syna) p-bil
na hoře svaté. Sš. J. 203.

Přepodobno jest, es hat allen Anschein.
Dch.

Přepodobný, sehr ähnlich. Us., V.

Přepodsívati, durch-, übersieben. — co.
Ros.

Přepodstatiti, il, ěn, ění = proměniti,
verwandeln. Slov.

Přepodstatnění, n., transsubstantiatio.
proměna chleba a vína, v tělo a krev Krista.
Pkt.

Přepodstatniti, il, ěn, ění, das Wesen
verändern. Jg. — co.

Přepochlebovati, zu sehr schmeicheln.
Reš.

Přepochotný, sehr lieblich. St. P. vůně
projala mne. Kom.

Přepoj, e, m., přílišné pití, das Trinken
über das Mass. L.
Přepojetí, n., die Nachempfängniss. Šm.
Přepojiti, il, en, ení, přepojovati = ná-
pojem zkaziti, übertränken. — koho čím:
krávu vodou. Dch.
Přepokorný, sehr demüthig. Pulk.
Přepolačiti, il, en, ení, in einen Polen
verwandeln. L. — koho.

Přepoledňovati se, ein Mittagsschläfchen
machen. U Opav. Klš.
Přepolený; -en, a, o, halbirt.
Přepoliti, il, en, ení, přepolovati = na
poly rozděliti, halbiren. — co. Bern. — se.
Když se svátek přepoloval (uprostřed svátku).
Sš. J. 123.

Přepona, y, f., z řec.,nejdelší strana
pravoúhelného trojúhelníku (naproti úhlu
pravému postavená), hypotenusa, die Hypo-
tenuse. Hra., Prm. Vz Katheta, Podpona.
Stsl. prepona. Mkl. B. 29. — P., překážka.
L. — P., das Segeltuch. Veleš.



	968

	Přeplemeniti se, přeplemeňovati se, sich zu sehr vermehren, wuchern. Ros. Přepleskati, přeplesknouti, knul a kl, ut, utí, přepleštiti, il, ěn, ění, überklatschen, überplaudern. — co. Přeplesnivěti, ěl, ění, zu sehr schimmeln. Ros. Přeplésti, pletu, tl, ten, ení; přeplítati, přepletovati, überstricken, überflechten. — co: koš. Proutek v pletení koše přepletl. D. — jak. Nebo král uherský velmi zúžil byl město řetězy přes vodu táhna a mnohými běhy přepletoval. Let. 202. Přepleti, přeplíti, pleji, plel, et, etí, aus-, durchjäten. — co: trávu, zahradu. Us. Přepliti, pliji, plil, it, ití, přeplinouti, ul, ut, utí, přeplívati, přeplivnouti, přes něco plíti, überspeien, darüber spucken, speien. — co: práh. Us. Přeplněk, ňku, m., přehojnost, der Uiber- fluss. P. mízy (nemoc rostlin), Um. les. Vz Přeplnosť. Přeplnění, n., die Uiberfüllung. Šm. P. lidem (přelidněnosť), die Uibervölkerung. Přeplněnosť, i, f., die Uiberfülle. Dch. Přeplněný, überfüllt. P. žaludek štěká a říhá. Kom. P. sklad. — čím: zlatem. Dch. Vz Přeplniti. Přeplniti, il, ěn, ění; přeplňovati, über- füllen, überladen. - co, koho: sklenici, žaludek. Us. — co, koho, se čím (jak): jídlem, pitím, vínem (přes míru), zbožím, zahradu stromy. Šm. V. Řemeslo se přepl- nilo mistry. D. Sklenici vodou p. Vz Ústa. — se. Někdo lační a jiný se přeplnil. Br. Rybník se přeplnil. Přeplnosť, i, f., přehojnosť, přeplněk, die Uiberfülle. Šm. Přeplný; -pln, a, o, übervoll. D. — čeho. On jest přepln všech šlechetností. Boč. exc. Přeplodný, sehr fruchtbar. Jg. Přeplotí, n., hořejší kraj plotu, der Rand des Zaunes. Česk. vč. Přeplouti, pluji, pluj, je (íc), plul a ploul, utí; přeplynouti, ul, utí; přeplovati, plovu, plov, plova (ouc); přeplavati, přeplývati, pře- plavávati = přes vodu plouti, überschwim- men ; im Schwimmen überwinden; přeply- nouti, přeplývati také = přetékati, über- tliessen. Jg. — abs. Ta nádoba preplývá, přeplyne (přetéká). Ros. — co : vodu, ně- koho p. Ros. Mořské nesnadné cesty pře- plývaje. Pass. P. moře. BO. Moře přeplouti těžko. Prov. — přes co : přes vodu, přes řeku. D., BO. — kam : na druhou stranu rybníka. Br. — čím. Moře tím (přitékáním řek) nepřeplyne. Výb. I. 660. Přeplovný, přeplývající, přehojný, reich- lich. Kat. 1735. Přeplyv, u, m., přeplývání, nadbývání, nadbytek, der Uiberfluss, das Uibermass. P-vem citu a přebytkem lásky takto vyráží se. Sš. I. 98. Přeplývati, vz Přeplouti. Přeplývavý, überfliessend, P. hojnosť darů milosti boží. Sš. I. 66. Přeplzlý, sehr schlüpfrig. Jg. Přepnouti, pnu, ul, ut, utí, vz Pnouti; přepíti, pial, piat, pětí (dříve a na Slov. posud: patí),přepínati =jinak zapíti, über-,	umspannen, umschnallen; příliš napíti, zu sehr spannen, überspannen. Jg. Přepiatý, vz Přepjatý. P-té žádosti, D., očekávání. Plk. — co: přezky, tětivu, D., kohoutek u flinty. Jg. — co, se čím: vrata řetězem. Dal. — co, se v čem, kde: pytlík ve mlýně (jiný přidělati), Us., se v myšlení.D. Přepnutí, n., der Uibergriff, das Zuweit- greifen. Šm. Přepoctivý, velmi poctivý, sehr redlich. — P., pocty velmi hodný, verehrungswür- dig. P-vá sv. trojice. 12 hod. Přepočastý, überaus oft. Přepočísti, čtu, četl, čten, ení; přepo- čítati, über-, durch-, nachzählen, über-, durch-, nachrechnen; se, sich verechnen, ver- zählen. Jg. — co : peníze, počet,. Ros., J. tr., náklad, užitek. D. — se v čem: v počtech. — se s kým. Se mnou se jich už mnoho přepočítalo. Us. Přepočítání, přepočtení počtu, das Ueber-, Durch-, Nachzählen. V. Přepodivný, wunderlich, sonderbar. P. tvor. Hlas. P. člověk, Wunderling, m. Tč. Přepodoba, y, f., přepodobení, promě- nění, die Umformung, Aenderung. P. páně, die Verklärung Christi. Sš. L. 95. Přepodobiti, il, en, ení; přepodobovati, umformen, proměniti, oslaviti, verklären.'— co. D. — koho kde. On ho (syna) p-bil na hoře svaté. Sš. J. 203. Přepodobno jest, es hat allen Anschein. Dch. Přepodobný, sehr ähnlich. Us., V. Přepodsívati, durch-, übersieben. — co. Ros. Přepodstatiti, il, ěn, ění = proměniti, verwandeln. Slov. Přepodstatnění, n., transsubstantiatio. proměna chleba a vína, v tělo a krev Krista. Pkt. Přepodstatniti, il, ěn, ění, das Wesen verändern. Jg. — co. Přepochlebovati, zu sehr schmeicheln. Reš. Přepochotný, sehr lieblich. St. P. vůně projala mne. Kom. Přepoj, e, m., přílišné pití, das Trinken über das Mass. L. Přepojetí, n., die Nachempfängniss. Šm. Přepojiti, il, en, ení, přepojovati = ná- pojem zkaziti, übertränken. — koho čím: krávu vodou. Dch. Přepokorný, sehr demüthig. Pulk. Přepolačiti, il, en, ení, in einen Polen verwandeln. L. — koho. Přepoledňovati se, ein Mittagsschläfchen machen. U Opav. Klš. Přepolený; -en, a, o, halbirt. Přepoliti, il, en, ení, přepolovati = na poly rozděliti, halbiren. — co. Bern. — se. Když se svátek přepoloval (uprostřed svátku). Sš. J. 123. Přepona, y, f., z řec.,nejdelší strana pravoúhelného trojúhelníku (naproti úhlu pravému postavená), hypotenusa, die Hypo- tenuse. Hra., Prm. Vz Katheta, Podpona. Stsl. prepona. Mkl. B. 29. — P., překážka. L. — P., das Segeltuch. Veleš.