969

Přepořádati, anders ordnen. — co. Ros.

Přeporaditi se, sich übel beráthen. Jak
se mohl p. a to udělati? Us. u Rychn.

Preposice, praeposice, e, f, vz Před-
ložka.

Přepostřižení, n.. příliš hluboké postři-
žení chlupů sukna, čímž vlas až ke tkanině
se sňal. das zu knappe Zuscheren der Tuch-
haare. Vz S. N. VI. 720.

Přepostřižený; -žen, a, o, übermässig
geschoren. P. sukno. Techn.

Přepošiti, il, en, ení, znova pošití, um-
decken. — co: střechu. D. — čím: došky.

Přepotěšený; -en, a, o, utěšený, sehr an-
genehm. P. učení. Br.

Přepotiti se, überschwitzen. Ros.

Přepotvořiti, il, en, ení; přepotvořovati
= přeměniti, verunstalten. — co jak. Aby
všecko z pravdy, proti pravdě, pro lidi bez-
božné s pomocí ďáblíků přepotvořil. Rvač.

Přepouhý, lauter. P. zlato. BO.

Přepouštěný; -ěn, a, o, zerlassen. P. (pre-
varené) máslo, das Schmalz, die Fassbutter.
Vz Přepustiti.

Přepovíjeti, el, en, ení, anders windeln.
— co: děcko. Jg.

Přepovýšený; -en, a, o, erhaben. Pass.

Přepozorný = velmi pozorný. — P., za.-
star. = přesvětlý, přejasný, sehr klar. Kat. 588.

Přepožehnaný; -án, a, o, sehr gesegnet.
Dch.

Přepožiti, il, it, ití, přepožívati, über die
Zeit nützen. Ros.

Přepracovati, předělati, über-, umarbei-
ten. Us. — co. Us.

Přepřádati, vz Přepřísti.

Přeprahlý, příliš vysušený, vysmahlý,
verdorrt. P. obilí drolí se. Us. — čím:
tráva horkem p-lá. Č.

Přeprahnouti, hnul a hl, utí, přepraho-
vati, příliš prahnouti, ausdorren. Pramen pře-
prahl. Exc.

Přepřáhnouti, ul, ut, utí; přepříci (pře-
přahu, zastr.), práhl, přažen, ení; přepřaliati,
přepřáhati, über-, umspannen. — koho:
koně. Us. — kam: do jiného vozu, k ji-
nému vozu. — se = střídati se v práci. Br.
-- se s kým kam. S koňmi do jiného
vozu se přepřahali. Cyr. Vz Přepříhati.

Přepráchněti, ěl, ění, durch und durch
morsch werden. L.

Přeprání, přepraný, vz Přeprati.

Přepráskati, práskaje přemoci, über-
schnalzen. Ros. — koho. Us.

Přeprášiti, il, en, ení. — co čím: rá-
koskou, überstäuben. Us.

Přeprati, peru, per, pera (ouc), pral, prán,
ání; přepírati, überwaschen. — co: prádlo,
pšenici, ovce. Jg. — kde v čem: prádlo
v studené vodě. Us. — P., pera přemoci,
im Raufen besiegen. Ros. — koho. Us.

Přeprava, y, f., přejezd, přívoz, přejití,
die Uiberfahrt, Passage, der Transport, Ver-
kehr. P. vojska. L. P. pres Dunaj. Krok. P.
zavazadel, der Gepäckstransport. Dch.

Přepravce, e, m., der Transporteur, Uiber-
führer. J. tr.

Přeprávě = přespravedlivě, überrecht.

Přepravěč, e, m. = přepravce.

Přepravení, n., die Beförderung. Obsta-

rání p. zboží, zboží k p. (k přepravě) ode-
vzdati, přijati. Pr. — P., předělání, das
Umarbeiten, Uibermachen. Šm. Vz Přepraviti.

Přepravitel, e, m. = přepravce.

Přepravitelka, y, přepravitelkyně, ě,
f., die Uiberführerin. Jg.

Přepraviti, il, en, ení; přepravovati, hin-
überschaffen, -bringen, übersetzen, überfah-
ren, Jg.; předělati, umarbeiten. Šm. — co:
šaty, kabát. Us. Hý. — koho, se přes co:
přes Vltavu. V., Háj. Lid přes moře p. V.

— kam: na druhou stranu. V. — na čem:
na lodích. Plác. — s kým. Se vším dvorem
na ostrov se přepravil. V.

Přepravní, Transport-, Verkehrs-. P. loď,
zboží, J. tr., banka, die Verkehrsbank, daň,
Dch., útraty.

Přepravnictví, n., das Transportwesen.
Dch.

Přepravování, n., die Beförderung. P.
zboží, pocestných. Us. Ústavy k p. osob do
Ameriky atd. Pr.

Přeprázdniti, aus einem Gefässe ins
andere überheben. Šm.

Přepražiti, il, en, ení, überbrennen. —
co: kávu. Us.

Přepresovati, überpressen, Ros., zněm.,
lépe: přelisovati.

Přeprchati, přeprchávati, přeprchovati:
přeprchnouti, chnul a chl, utí, přepršeti, el,
ení, abwechselnd, unterbrochen regnen. Jg.

— abs. Přeprchává. Už přepršelo. Us.
Přepříhati = přepřahati. Us. na Mor.

Hý.

Přepříliš, přes příliš, zu sehr Jg..

Přepřílišný, übermässig. Ctib.

Přepřísti, vz Přísti; přepřádati, přepří-
dati, überspinnen; zu viel spinnen. — co.
Us.

Přepříti, pru, přeš, prou, přel, en, ení;
přepírati = odpor přelomiti, den Widerstand
brechen ; přesvědčiti, překonati v hádce, über-
führen, überzeugen; ausstreiten, abdisputi-
ren. Jg. — co, koho. Nelze ho přepříti.
Us. Šafránu nepřetřeš a ženy nepřepřeš. č.
M. 394. — koho v čem : v půtce. L. —
komu co, čeho. Kdož mi toho přepře ?
Us. On mi to chtěl p. Toms.

Přeprodati, durch Kauf übertragen. —
co. Us. — se, více prodati než potřebí bylo.
Us. v Kunv. Msk. — se ke komu, durch
Kauf u. Verkauf übersiedeln.

Přepros, u, m., přeprošení, das Erbitten.
Jg.

Přeprositel, e, m., der Erbitter. Jg.

Přeprositi, il. šen, ení, erbitten. — koho
čím: prosbou. Pass. — aby. Přeprosila, aby
klasy sbierala. BO.

Přeprostranný, sehr geräumig, weit.
St. skl.

Přeprovoditi, il, ěn, ění a zen, ení, pře-
prováděti, ěl, ění, přeprovázeti, el, en, ení,
über etwas begleiten. — koho kam.

Přeprskati, übersprühen, -schnauben. —
co. Ros.

Přeprška, y, f., der unterbrochene Re-
gen. Us. Dch.

Přeprtati, přeprtovati, überflicken. —
co: boty.