!)7()

Přepruditi, il, zen, ení; přepruzovati, vz
Zpruditi. — co. Ta mrva rostliny přepru-
zuje. Kouble.

Přeprudký, sehr Heftig. Jg.

Přepružiti, přeproužiti, il, en, ení =pře-
píti, überspannen. Mus.

Přeprýskati, přepryskovati, přeprysk-
nouti, sknul a skl, ut, utí = přestříhnouti,
überspritzen.

Přepsáuí, n., die Abschrift. — P., die
Verschreibung, der Schreibfehler. Da.

Přepsaný; -án a, o, abgeschrieben. Na
čisto p-ná úloha.

Přepsati, vz Psáti; přepisovati = jinam
n. jinak napsati, über-, um-, abschreiben;
nad míru psáti, zu viel schreiben; píše pře-
moci, im Schreiben übertreffen; píše chybiti,
ein Wort verschreiben. Jg. — co : spis, slovo
(chybiti píše). — koho = dříve něco na-
psati než jiný. Ros. — co odkud kam:
z knihy do knihy. Jg. S papíru na papír.
J. tr. P. na měděné desky. BO. — kde:
doma, ve škole. — jak: na čisto. J. tr.—
co proč. Listy pro některú jeho potřebu
přepsali. NB. Tč. — se, einen Schreibfehler
machen.

Přepsotný, sehr elend. V. P. trmácení.
Sych.

Přeptati se (vz Ptáti se), přeptávati se,
nach-, ausfragen, sich erkundigen. — koho.
Přeptávala se ho, co a jak. Němc. — po
čem. Plk. — se kde. Aby se přeptal v kni-
hách kroničných. BO.

Přepuditi, il, zen, ení; přepouzeti, el,
en, ení; přepuzovati. P. = přehnati, hin-
über, durch-, übertreiben. Jg. — koho: koně
(přehnati, schvátiti). L. — co: vodku (skrz
alembík hnáti). L. Vz KP. IV. 48. — co
odkud kam: vodu z misky do křivule.

Přepuklina, y, f., přepuklosť, i, f., rozpu-
klina, das Entzweibersten, der Sprung. Jg.

Přepuklosť, i, f., der Sprung, das Ent-
zweibersten. Šm.

Přepuklý, rozpuklý, entzwei geborsten,
gesprungen. Jg.

Propuknouti se, kl, utí, přepukati se,
entzwei springen, aufbersten. Ros.

Přepůliti, il, en, ení, in zwei Hälften
theilen. — co čím: jablko nožem. Vz Pře-
politi.

Přepunktovati, mit Punkten abtheilen.
L. — co čím.

Přepurgovati, z lat., přečistiti, přetří-
biti, läutern, durchpurgiren. Br. — co čím.

Prepus (prepuls), u, m., z lat. praepul-
satio, der Präpuls, zvonení před pohřbem (na
Mor. zvonění na schůzku. Mrk.). V Krkonoš.
Kb.

Přepusť, u, m., přepuštení, die Uiber-
lassung. Jg. — P., první kořalka, der erste
Branntwein. Na Slov.

Přepusta, y, f., dopuštění božské, die Zu-
lassung, Fügung, das Verhängniss, Unglück
von Gott gesandt. Potom hlady, mory, roz-
ličné p-sty na lidi přicházechu. Hus. Hospo-
din přepustil na krále Faraona velké rány
a hrozné p-sty. Pass. 869. Těžka bieše na
ně p. BO. Toho dne bude p. veliká nad
zemí ísrahelskú, BO.

Přepustiti, il, štěn, ění; přepouštěti,
ěl, ěn, ění = přes něco pustiti, über etwas
lassen, hinüber lassen; rozhřívati, čistiti,
schmelzen, läutern, zerlassen, unischmelzen;
jinam téci dáti, überfliessen lassen, über-
giessen; dovoliti, připustiti, lassen, erlassen,
erlauben, einräumen; prodati, přenechati,
überlassen, zuschlagen, zukommen lassen;
pustiti, vorbeilassen ; na Slov. = propustiti,
freilassen, vz Pře-. Jg. — co: máslo; stříbro,
rudu (přepalovati), Jg., tekutinu. Ros., Vys.
Přepusť to nenie (permitte nunc). M. Když
Bóh smrť přepustí. Hus. — koho přes co:
přes most, durchlassen. Jg. — kudy: skrze
cedidlo. Jg. — co odkud kam: víno z jedné
nádoby do druhé p. Ros. — co na koho
(proč). Že pro jeho řeč nemúdrú Bóh naň
to přepustil. Dal. 7tí. 21. Protoť přepúští ty
puotky. Smil v. 2033. Buoh na nás přepustí
zámutky. GR. Přepustils na nás bídu. Solf.
— Háj. — co komu za co: koně, zahradu
za peníze. D. Díl toho přátelům přepustil. V.
Aby sobě to přepustili a o ty věci se více
nepohonili, Půh. II. 577. Přepusť mi, ať po-
hřbím svého otce. ZN. — s inft. Násilí ji-
ným pánům činiti přepustí. Dal. Přepustím
jim mluviti. Pass. Bůh ďáblu přepouští po-
božné lidi sužovati. Štlc.

Přepuštění, n., die Zulassung. Vz Pře-
pusť. Hned z p. božieho velikú bázni jsú
poraženi Němci. Let. 82.

Přepuštěný; -ěn, a, o, vz Přepustiti. —-
na koho. Co pak ste na mě tak p-ni (co
pak se do mě tak paříte, tak se na mě sá-
pete)? Us. u Rychn. Msk.

Přeputovati, durchreisen. — co. Ros.

Přepuzený, vz Přepuditi.

Přepych, u, m., z pol., zpupnosť, přílišná
pýcha, der Uibermuth; přílišná nádhera, Lu-
xus, m. D., J. tr.

Přepychati = pýchou převýšiti, über-
stolzen. — koho čím: rúchem. Št.

Přepýchnouti, chnul a chl, utí, zdmouti
se varem, überwallen (im Sud). Nechaje pře-
pýchnouti (šťávu) zavař na syrup. Rostl.

Přepychy, dle Dolany, ves u Chlumce
v Jičínsku. PL.

Přepyšný, sehr stolz. Sych.

Přepytati, p. se, přepytovati, přepytá-
vati = sem i tam se ptáti, hledati, nach-
forschen, nachfragen. Ms. — se oč. L.

Přerábati, vz Přerobiti. Na Slov.

Přerád, a, o, velmi rád, sehr gern. P. to
udělám. Us.

Přeraditi, il, zen, ení, přerazovati, übel
berathen. Ros.

Přeřaditi, il, ěn, ění, jinak řaditi, anders
ordnen. — co: nábytek. Us.

Přeradostný; -sten, stna, o, überaus
freudig, sehr erfreut. St. skl.

Přeradovati se, velmi se radovati, ju-
beln. Žalt. vit.

Přeraniti, il, ěn, ění, raněji co učiniti
než jiný, Jemanden im Handeln zuvorkom-
men. — koho. Žeť já ty všecky přeraním.
St. skl. V. 114.

Přerantiti, il, ěn, ění, überwerfen. —
co komu kde. Všecky věci mi na stole
přerantil. Us.