971

Přeřásniti, il, ěn, ění, zu viele Falten
machen. — co: sukni. Jg.

Přerašplovati, z něm. überraspeln, lépe:
přepilovati.

Přeraz, u, m., přeražení, das Entzwei-
schlagen. Jg. — P., u, m., přeražený kus,
der Bruch. PI.

Přeraziti, il, žen, ení; přerážeti, el, en,
ení, entzwei schlagen. — co komu: nohy,
hnáty. — čím: klackem. — se. Hůl se pře-
razila. — kudy kam. Touto ulicí k poštov-
ské ulici, k mostu přerazím, die kürzere
Richtung einschlagen.

Přerážka, y, f., der Durchhieb, Durch-
schlag, v horn. P. pilířová, Pfeilerdurch-
hieb ; větrní, Wetterdurchhieb; vodní, Was-
serdurchhieb. Hř.

Přerděti, ěl, ění, přerdívati, rděním pře-
moci, an Röthe übertreffen, überröthen. —
co. Nej.

Přeřečniti, il, ěn, ění, přeřečňovati, řečné
přemluviti, durch eine Rede besiegen. —
koho. Ros.

Přeřediti, přeříditi, il, ěn, ění; přeřeďo-
vati, verdünnen, lichten. — co : les, oby-
vatele, pivo, povětří, chléb (řídkým učiniti).
D., V. — co čím: líh vodou. Tabl. lid.

Přeředlosť, i, f., die Verdünnung. Jg.

Přeředlý, přeřídlý, zu dünn, zu licht,
zu weich. P. těsto, les. Us.

Přeřednouti, dnul a dl, utí, zu dünn,
licht, weich werden. Ros.

Přeřehtati, htám a hci, überwiehern. —
koho. Us.

Přerejdovati, zu viel drehen. — co : vůz.
Ros. — P., chybiti, verfehlen. Přerejdovals.
Ros.

Přeřeka, y, f., v horn., der Erbfluss.

Přeřekatel, e, m., repetitor. Rozk.

Přeřeknouti, vz Přeříci.

Přeřeknutí, n., das Vorreden. Sm.

Přeřekovati = přemudrovati, überklü-
geln. Ros.

Přeřemeslniti, il, ěn, ění, überklügeln.
Ros.

Přereptati, übermurren. — koho. Us.

Přeřezati, řezám a řeži; přeříznouti,
znul a zl, ut, utí; přeřezávati, přeřezovati. —
co: něco v půli, Us., kládu. D. — co čím:
nožem, pilou. D.

Přerezovatěti, vz Přezrzavěti.

Přeříci, řku, řekl, čen, ení; přeřeknouti,
knul, utí; přeříkati, přeříkávati = pro-
mluviti, sagen, vorbringen; z paměti poví-
dati, aufsagen, Jg., do konce se modliti, zu
Ende beten. — co: knihu, modlitbu, růženec
přeříkal. — odkud kam: od začátku do
konce. Us. — se, sich versprechen, podřek-
nouti se (ku př.: Řekl černý místo věrný).
Tč. — se v čem: v řeči. — si co jak: na
zpaměť. Na Mor. Tč.

Přeřičeti, el, en, ení, überbrüllen. —
koho. — se, sich heiser brüllen. Ros.

Přeříditi, vz Přeřediti.

Přeřídlý, vz Přeředlý.

Přeříkati, vz Přeříci.

Prerie, e, f., nepřehledná rovina v Ame-
rice vysokou travou porostlá. Vz Země.

Přeřínati, přeřnouti = přežínati, pře-
žnouti, durchschneiden. Na Mor. Tč.

Přeřítiti, il, cen, ení, přehoditi, über-,
umwerfen, auf einen anderen Ort hinwerfen.

— co čím: dům kamenem. L.
Přeříznouti, vz Přeřezati.

Přeroba, y, f., přerobek, bku, m., pře-
robení, das Umarbeiten. L.

Přerobiti, il, cen, ení; přeráběti, ěl, ěn,
ění = předělati, přepracovati, um-, über-
arbeiten. — co čím: přepisováním. Krok.

— P. = prorobiti, durcharbeiten. Na Slov.
Vz Pře-. — co: cestu. Plk.

Přeročiti, il, en, ení = rok přeložiti,
den Termin verlegen, ändern. — co: termin.
Ros.

Přerod, u, m., die Regeneration. Sm.

Přeroditi se, il, zení, přerozovati, durch
Geburt sich ändern. — se na co: na krot-
kého člověka (změniti se). Plk. — se čím.
Milostí boží se duše lidská obrozuje a ja-
koby přerozuje. Sš. J. 21.

Prerogativa, vz Praerogativa.

Přerost, u, m., der Uiberwuchs. Jg.

Přerostek, stku, m., das überwachsene
Stück. Jg.

Přerostlina, y, f., porostlina, das Ge-
wächs, Gestrüpp. Pref.

Přerostlý, überwachsen, zu hoch aufge-
schossen, überreif. P. salát, Ros., pšenice.
Sych.

Přerov, a, m., strsl. рrerovъ, pre-rov-ъ,
koř. ru, u stupňováno v ov. Mkl. B. 5.
Dvůr založil a dal mu jméno Přerov t. j.
první hrob. Háj. — P., zastr., stagnum.
Veleš. — P., a, m., mě. na Moravě, Prerau.
Přerovan, a, m., pl. — né. — Přerovský,
Prerauer.

Přerovec, vce, m., ves u Opavy. PL.

Přerovnati, přerovnávati, umschlichten.

— co: kamení. Ros.

Přerovný, sehr eben o. flach. Rostl.

Přerozdílný, sehr verschieden. Jg.

Přerozkošný, entzückend, anmuthsvoll.
P. místo, Solf., krajina, plavba, zábava, hra.
Všk.

Přerozličný, sehr verschieden. Jg.

Přerozmilý, přeroztomilý, sehr lie-
benswürdig, allerliebst. Ros.

Přerozování, n., Regenerirung, f. Za p.
(všehomíra) prohlásil poesii. Kos. Ol. I. 219.

Přerozpustlivý, sehr schmelzbar. Rostl.

Přerozuměti, ěl, ěn, ění, durchaus ver-
stehen, begreifen. — čemu: filosofii. L.

Přerub, u, m., přerubí, n., der Wald-
durchhau. Na Beskyd. Tč.

Přerubati, abhauen, vz Rubati. — co
čím. Hranice mocí p. Půh. I. 311.

Přerubek, bku, m., ein abgehauenes Stück
Holz. Us. — P. u tesařů krátký trámec.
Z měkkého dříví dělají podtrámnice, pod-
zednice a p-ky. Um. les.

Přerubenice n. Červeníce, dle Budějovice,
ves u Ěenčova v Rakovnicku.

Přerubka, y,f., zapeření, eine schwache
Scheidewand. Šm.

Přerůda, y, f. = odrůda, die Abart.
Mus.

Přerůsti, rostu, rostl, stení; přerostati,
überwachsen, höher o. zu hoch wachsen. —
Ten salát již přerostl, wuchs aus. Us. —
koho: On bratra přerostl. Ros. — kam: