Předchozí (970)  Strana:971  Další (972) |
|
|||
971
|
|||
|
|||
Přeřásniti, il, ěn, ění, zu viele Falten
machen. — co: sukni. Jg. Přerašplovati, z něm. überraspeln, lépe:
přepilovati. Přeraz, u, m., přeražení, das Entzwei-
schlagen. Jg. — P., u, m., přeražený kus, der Bruch. PI. Přeraziti, il, žen, ení; přerážeti, el, en,
ení, entzwei schlagen. — co komu: nohy, hnáty. — čím: klackem. — se. Hůl se pře- razila. — kudy kam. Touto ulicí k poštov- ské ulici, k mostu přerazím, die kürzere Richtung einschlagen. Přerážka, y, f., der Durchhieb, Durch-
schlag, v horn. P. pilířová, Pfeilerdurch- hieb ; větrní, Wetterdurchhieb; vodní, Was- serdurchhieb. Hř. Přerděti, ěl, ění, přerdívati, rděním pře-
moci, an Röthe übertreffen, überröthen. — co. Nej. Přeřečniti, il, ěn, ění, přeřečňovati, řečné
přemluviti, durch eine Rede besiegen. — koho. Ros. Přeřediti, přeříditi, il, ěn, ění; přeřeďo-
vati, verdünnen, lichten. — co : les, oby- vatele, pivo, povětří, chléb (řídkým učiniti). D., V. — co čím: líh vodou. Tabl. lid. Přeředlosť, i, f., die Verdünnung. Jg.
Přeředlý, přeřídlý, zu dünn, zu licht,
zu weich. P. těsto, les. Us. Přeřednouti, dnul a dl, utí, zu dünn,
licht, weich werden. Ros. Přeřehtati, htám a hci, überwiehern. —
koho. Us. Přerejdovati, zu viel drehen. — co : vůz.
Ros. — P., chybiti, verfehlen. Přerejdovals. Ros. Přeřeka, y, f., v horn., der Erbfluss.
Přeřekatel, e, m., repetitor. Rozk.
Přeřeknouti, vz Přeříci.
Přeřeknutí, n., das Vorreden. Sm.
Přeřekovati = přemudrovati, überklü-
geln. Ros. Přeřemeslniti, il, ěn, ění, überklügeln.
Ros. Přereptati, übermurren. — koho. Us.
Přeřezati, řezám a řeži; přeříznouti,
znul a zl, ut, utí; přeřezávati, přeřezovati. — co: něco v půli, Us., kládu. D. — co čím: nožem, pilou. D. Přerezovatěti, vz Přezrzavěti.
Přeříci, řku, řekl, čen, ení; přeřeknouti,
knul, utí; přeříkati, přeříkávati = pro- mluviti, sagen, vorbringen; z paměti poví- dati, aufsagen, Jg., do konce se modliti, zu Ende beten. — co: knihu, modlitbu, růženec přeříkal. — odkud kam: od začátku do konce. Us. — se, sich versprechen, podřek- nouti se (ku př.: Řekl černý místo věrný). Tč. — se v čem: v řeči. — si co jak: na zpaměť. Na Mor. Tč. Přeřičeti, el, en, ení, überbrüllen. —
koho. — se, sich heiser brüllen. Ros. Přeříditi, vz Přeřediti.
Přeřídlý, vz Přeředlý.
Přeříkati, vz Přeříci.
Prerie, e, f., nepřehledná rovina v Ame-
rice vysokou travou porostlá. Vz Země. Přeřínati, přeřnouti = přežínati, pře-
žnouti, durchschneiden. Na Mor. Tč. |
Přeřítiti, il, cen, ení, přehoditi, über-,
umwerfen, auf einen anderen Ort hinwerfen. — co čím: dům kamenem. L.
Přeříznouti, vz Přeřezati. Přeroba, y, f., přerobek, bku, m., pře-
robení, das Umarbeiten. L. Přerobiti, il, cen, ení; přeráběti, ěl, ěn,
ění = předělati, přepracovati, um-, über- arbeiten. — co čím: přepisováním. Krok. — P. = prorobiti, durcharbeiten. Na Slov.
Vz Pře-. — co: cestu. Plk. Přeročiti, il, en, ení = rok přeložiti,
den Termin verlegen, ändern. — co: termin. Ros. Přerod, u, m., die Regeneration. Sm.
Přeroditi se, il, zení, přerozovati, durch
Geburt sich ändern. — se na co: na krot- kého člověka (změniti se). Plk. — se čím. Milostí boží se duše lidská obrozuje a ja- koby přerozuje. Sš. J. 21. Prerogativa, vz Praerogativa.
Přerost, u, m., der Uiberwuchs. Jg.
Přerostek, stku, m., das überwachsene
Stück. Jg. Přerostlina, y, f., porostlina, das Ge-
wächs, Gestrüpp. Pref. Přerostlý, überwachsen, zu hoch aufge-
schossen, überreif. P. salát, Ros., pšenice. Sych. Přerov, a, m., strsl. рrerovъ, pre-rov-ъ,
koř. ru, u stupňováno v ov. Mkl. B. 5. Dvůr založil a dal mu jméno Přerov t. j. první hrob. Háj. — P., zastr., stagnum. Veleš. — P., a, m., mě. na Moravě, Prerau. Přerovan, a, m., pl. — né. — Přerovský, Prerauer. Přerovec, vce, m., ves u Opavy. PL.
Přerovnati, přerovnávati, umschlichten.
— co: kamení. Ros.
Přerovný, sehr eben o. flach. Rostl.
Přerozdílný, sehr verschieden. Jg.
Přerozkošný, entzückend, anmuthsvoll.
P. místo, Solf., krajina, plavba, zábava, hra. Všk. Přerozličný, sehr verschieden. Jg.
Přerozmilý, přeroztomilý, sehr lie-
benswürdig, allerliebst. Ros. Přerozování, n., Regenerirung, f. Za p.
(všehomíra) prohlásil poesii. Kos. Ol. I. 219. Přerozpustlivý, sehr schmelzbar. Rostl.
Přerozuměti, ěl, ěn, ění, durchaus ver-
stehen, begreifen. — čemu: filosofii. L. Přerub, u, m., přerubí, n., der Wald-
durchhau. Na Beskyd. Tč. Přerubati, abhauen, vz Rubati. — co
čím. Hranice mocí p. Půh. I. 311. Přerubek, bku, m., ein abgehauenes Stück
Holz. Us. — P. u tesařů krátký trámec. Z měkkého dříví dělají podtrámnice, pod- zednice a p-ky. Um. les. Přerubenice n. Červeníce, dle Budějovice,
ves u Ěenčova v Rakovnicku. Přerubka, y,f., zapeření, eine schwache
Scheidewand. Šm. Přerůda, y, f. = odrůda, die Abart.
Mus. Přerůsti, rostu, rostl, stení; přerostati,
überwachsen, höher o. zu hoch wachsen. — Ten salát již přerostl, wuchs aus. Us. — koho: On bratra přerostl. Ros. — kam: |
||
|
|||
Předchozí (970)  Strana:971  Další (972) |