972

břečtan přerostl přes zeď. D. — komu
přes co. Přerostl mu přes hlavu, z něm.:
er ist ihm über den Kopf gewachsen; lépe :
již ho neposlouchá, už má svou hlavu, už
chodí po své hlavě, už se mu vzpouzí atd.

Přerušení, n., die Unterbrechung. Bez
p. (přestoupení) něco (smlouvu. V.) zacho-
vati, Kram., držeti. Faukn. Řádu a práv
Lykurgových bez p. (bez přetržení) požívali.
V. Při náboženství bez p. zachováni býti
mají. Apol. Krátké p. Dch. P. pospoje, die
Verkehrsstörung. Dch.

Přerušený, — en, a, o, unterbrochen. —
čím. Vz Přerušiti.

Přerušidlo, a, n., lapsorium. Veleš.

Přerušitel, e, m., porušitel, der Verletzer,
Umstosser. Háj., J. tr., BO.

Přerušitelka, y, přerušitelkyně, ě, f.,
die Verletzerin.

Přerušitelný, vz Přerušný.

Přerušiti, il, en, ení, přerušovati = pře-
stoupiti, verletzen, übertreten; porušiti,
schänden; překaziti, zrušiti, přetrhnouti, ne-
platným viniti, umstossen, unterbrechen, un-
giltig machen. Jg. — co komu: zápověď,
poručení, Ros., přísahu, zákon boží, smlouvu,
BO., ustanovení otcův, Háj., svou česť, pannu
(porušiti), St. skl., právo. V., slib, Th., pokoj,
pospoj. — co čím: pokoj svým chováním-se.

Přěrušný, přerušitelný, verletzlich,
umstösslich. J. tr.

Přerušovač, e, f., der Störer. -- P.,
rheotom. P. Stempelmannův, Buffův. Ck.

Přerva, y, f., der Durchbruch, die Kluft.
Unterbrechung. U Znojma je mnoho přerev
(v zemi). Na Mor. Tč.

Přervati, rvu, al, án, ání, přerývati =
přetrhnouti, zer-, abreissen, unterbrechen.
Jg. — co: mlčení. Jg., Sá. — co komu:
řeč. L. — koho: (rvaním přemoci, überrau-
fen). Ros.

Přervati, řvu, al, án, ání, überbrüllen,
— koho.

Přerybařiti, il, en, ení, in der Fischerei
es Jemanden zuvorthun. Ros.

Přeryčeti, el, ení, přerykovati, überbrüllen.
L. — koho.

Přerychlení, n., die Uiberstürzung. Dch.

Přerychlený; -en, a, o, überstürzt, ver-
früht. Dch.

Přerychliti, il, en, ení, überstürzen,
-eilen. — co čím.

Přerychle, sehr schnell.

Přerýsovati, überzeichnen, Us. - co.

Přeryšavěti, ěl, ění = přeryšlavěti.

Přeryšiti, il, en, ení, přehnati, überjagen.
Ros.

Přeryšlavěti, přeryšavěti, ěl, ění, zu
röthlich werden. Ros.

Přeryti, ryji, ryj, ryl, yt, ytí; přerývati,
— co: záhon, umstechen, umgraben, D., za-
hradu. — čím: rýčem. Voda povodní zony
přerývá. Na Mor. Tč.

Přerytí, n. Děvky její chodily po bře-
hovém p. (per crepidinem alvei). BO.

Přerytý; -yt, a, o, vz Přeryti.

Přeryvač, přeryvatel, e, m., der Durch-
reisser, Unterbrecher. Jg.

Přeryvačka, přeryvatelka, y, f., die
Durchreisserin, Unterbrecherin.

Přerývka, y, f., malá přerva, eine Spalte,
kleine Kluft, Schlucht, Rinne. Kde voda
stojí, p-ky se dělají, aby odtékala. Na Ostrav.
TČ. — P., die Unterbrechung. P. v metrice
jest = přesahání slova z jedné stopy ver-
šové do druhé tak, že jí nevyplňuje a zá-
roveň verš v souměrné částky článkuje. Die
Caesur, der Einschnitt. P. silná či mužská,
spadá-li mezi dvih a klad, slabá či ženská,
spadá-li mezi první a druhou část kladu.
Chceš-li do-jít v umě-ní věn-ců, plytkosti

nenáviď.
Obmeše - né stu - dánky a stínů prochlady

lesních.
Pozn. Ve verších přízvučných (a výminkou
i v časoměrných) není třeba, by slovo ze
stopy v stopu přesahovalo, by vznikla p-ka,
nýbrž stačí k tomu i slovo jednoslabičné,
vyplňující dvih:

Chladnější jest tam sice kraj, zimy ostrota

větši.
KB. 4. Vz Rozkol. Kromě toho jest p-ka slovná,
když se slova verše tak rozdělí, že z části
k předchodné a z části k následné stopě ná-
ležejí; p. stopná, když se stopa koncern
slova rozpoltí tak, že druhá čásť její od
jiného slova počíná. Mimo to jsou p-ky
některé hlavní, jiné vedlejší, některé stálé
а jiné změnné.

Žíto | bě | lá se, | le | pou | lako | má | rosa

růži | na | pájí.

V tomto verši jest čtvero přerývek slovných,
pět rozkolů stepných, z nichž tři slabé a
dva silné jsou, hlavní pak jest v stopě třetí.

V pětiměru jest p. po pátém polotaktu a
dělí verš na dvě polovice. V šestiměru jest
p. obyčejně v třetí stopě po arsi (p. epická)
aneb řidčeji po první krátké slabice (-/.arä
to/to - тцо/aíor). Není-li p. v třetí stopě,
tehdy jest ve čtvrté po arsi (щ^^ічицл'^),
s kterouž obyč. spojena jest p. v druhé
stopě po arsi. Zk. Ml. II. 189. a násl. Vz
tam více. Vz Caesura.

Pres, u, m., slovo cizí, lis, V., lisice. Ben.
V. Cť. lat. pressus, něm Presse. Vz Lis.

1. Přes, přese, předložka s akkusati-
vem. Znamená 1. o místě směr činnosti se
strany tam na druhou stranu po něčem,
skrze něco n. něčím, značí tedy předmět, přes
který n. kterým pohyb se déje, über, um. Vítr
búří přes vlasti. Rkk. Dal mu světlem přes
hlavu. Svěd. Přešel přes hory. Háj. Bral
se přes Jericho. Br. Ten ho přes řeku pře-
nese. Ai prúd Pražan přese zdi teče. Rkk.
A tn jsú se přes tu širokú vodu přepravili.
Háj. Letěl (= běžel) zajíc přes oboru. U Opav.
Klš. Copak pánům je hej, ti hledějí na takové
věci přes (ně = nevšímají si jich). U Rychn.
2. O čase k vytčení běhu činnosti, od počátku
doby jisté až do konce, během celé doby,
značí dobu děje, über. Přes celou noc tam
zůstal. Svěd. Byl u něho přes zimu. Svěd.
Přes den = po celý den; ob den. Zimnice
přes den se vrací. Kom. Přes mnohé časy
tam živi byli. Kom. Plakala prez celú noc.
Slov. Ht. I táhli přes vešken den i po
slunci. Rkk. — Pozn. V obec. mluvě značí
místy dobu, po jejímž uplynuti se co stane:
Přes rok (= za rok, po roce) Vám to povím.
U Kut. Hory. Kdy. vánč. — 3. O míře a