973

čísle k vytčení toho, že něco nad míru jest
(nad, více než), über, gegen. Je přes půl
čtvrty. Us. Vk. Nekraloval přes dvě léta. V.
To jest přes příliš. Jg. Přes ten počet jich
tam bylo. Háj. Mnohý pije víno přes moc.
Smil. Přes to ještě mluvili služebníci jeho
proti mně (t. j. nad to). Br. Než přes smlúvu
sepsanú žádný smluvce svědčiti nemá. VI.
zř. 407. Dělník v dole pres čas dělal. CJB.
417. Tak že žádná strana přes toto naše
zřízení na více se táhnouti nemá. Zř. F. I.

— 4. K vytčení nepřiměřenosti, odpor-
nosti činu nějakého = proti, čemu na vzdory,
dennoch, wider, nichts destoweniger, dem-
ungeachtet, trotz. Oni to vždy tajně přes
zápověď činili (proti zápovědi). Háj. Přes
mnohé napomenutí až posavad ten klášter
v své moci drží. Jg. Přes to prese všechno,
trotz alledem. Dch. Přes to ona nemá svého
věna ztratiti; Že mi jest přes markra-
bino přikázání jezdil do mého lesa: Přes
to chci od něho panský nález přijíti; Drží
mi to přes panský nález; Tu ves držel přes
právo a den uložený. Půh. 1. 259., 281..
300., 343.. 375. Přes to z toho pohoní. Půh.
II. 305. atd. Pakliby se toho přes to kdož-
koli dopustil; Pakliby kdo přes tento nález
které hrady atd. prodal, ten aby ztratil svou
česť. Zř. F. 1. A tu se bojím psáti přes jich
(pánů) vóli; Kdožby přes nález panský
učinil. O. z D. Forma, přísahy toho, který
přes právo k průvodům odkladu žádá. Kol.
13. — 5. P = skrze, durch. Na Slov. Múka
přes pytel mletá. Koll. Přes (= skrze) obruč.

— Pozn. 1. Mluvíme přes zeď = se strany
na druhou stranu zdi; ale chybně: mluviti
přes ctnosť (m.: o ctnosti), mluviti přes sou-
seda (m.: o sousedu). Přes něco se diviti
šp. m. : něčemu se diviti. Smáti se přes
něco šp. m.: něčemu. Hádati se přes něco =
šp. m.: oč atd. Kromě toho kladou chybně
přes u komparativu m.: nad. Nad jiné mou-
dřejší (ne: přes jiné). V. -- Brs. 142. Ten
pán jest přes tu fabriku šp. m.: správcem,
ředitelem té továrny, dozorcem nad ní atd.
Mřk. — Pozn. 2. Ve složení: přejíti lávku,
překousati řemen, přenésti truhlu, přesladiti
kávu, přesklidný = překlidný (Št.) Ve slo-
žení s časoslovy klade se tedy: pře. Vz Pře
atd. — Zk. S. 204., Mkl. 8. 439. Vz Jg.
Slov.

2. Přes, a, m., ves u Hostouně v Plzeňsku.
PL.

Přesada, y, f., das Uibertreiben, Uiber-
spannen. L. — P., sazenice, der Setzling.
MV. — P., hlavatice, die Krautpflanze. Na
Slov. Bern. — P. = přesadba. Šm. — P.,
Umstellung der Worte. Šm.

Přesadařiti, il, ení, přesadařovati, als
Baumgärtner zu Schaden kommen. Ros.

Přesadba, y, f., v hudbě, die Trans-
skription. Šm.

Přesadek, dku, m. = sazenice. P. vi-
ničný, das Weingesenk. Na Slov. Bern.

Přesaditel, e, m., der Uibersetzer, Uiber-
trager.

Přesaditelka, y, přesaditelkyně, ě, f.,
die Uibersetzerin. L.

Přesaditi, il, zen. ení; přesázeti, el, en,
ení; přesazovati. P., jinam n. jinač saditi,

anders setzen, über-, versetzen; poznovu sa-
diti, přepočítati, überzählen, von neuem auf-
zählen; nad náležitost saditi, zu viel setzen,
übersetzen, überladen; přeskočiti, übersetzen,
überspringen, übergehen. Jg. — co: žáka,
Us., úředníka, D. (šp.. m.: přeložiti); strom
Us., pec (přeplniti), mezník. Vys. Železnice
přesadila řeku, šp. m.: přes řeku, byla sta-
věna přes řeku. Vz Přeložiti. P. knihu, o tom
vz Přeložiti. — co v čem: v koupi, v ceně
(více dáti). Zlob. — co odkud: z Prahy
do Plzně někoho přesaditi (šp. m. přeložiti.
Nz.). Lesní kosatec na podzim do zahrady
p. Byl. — co čím: dům lidmi, zahradu
stromy p. (přeplniti). D. — co komu: Pře-
sadíš mi skoro srdce. St. skl. (brechen).
— přes co. Přesadil přes řeku. přes hory
atd. Ros. — se. Zvíře se přesadilo (u my-
slivců = místo změnilo). Jg.

Přesádka, y, f., přihrádka přes příč na
př. v truhle. Die quere Scheidewand. Us.
Dch.

Přesadník,. u, m., sazenice, der Setzling,
Ableger mit Wurzel.

Přesadný, s přesadou, übertreibend, über-
trieben. L. — P. Rozsudek výslovný sluje
p-dný (míšený), když při něm buď pravi-
delného pořádku v návěstech a jejich člán-
cích není, aneb když některou změnu na své
době trpí. Mark. Log. 93.

Přesah, u, m., přehmat, der Uibergriff. Rk.

Přesahání, n. = přesah. Rk.

Přesáhnouti, ul, ut, utí; přesíci, přesahu
(zastr.), sahl, sažen, ení; přesáhati, přesa-
hovati. P. = přes něco sáhnouti etwas über-
langen; dále, výše sáhnouti, weiter reichen:
převyšovati, předčiti, übertreffen; přetaho-
vati, utiskovati, drücken. Jg. — abs. Střecha
přesahá (vyčnívá). Jg. — co. koho. Pokoj
boží všelikou mysl lidskou přesahuje. Sš.
L. 86. Přesahá tvá oblaky všecky snášeli-
vosť' a k lidem dobrota. Kom. Již vidím,
jak velmi kněh míru tuto předmluva pře-
sahuje Jel. To přesahuje všecky meze, cíle,
časy, Br., tvůj rozum. D. Který kterého pře-
sáhne ? Us. Výslužné (pense) přesahuje plat,
šp. prý m.: činí více nežli plat, ale tato
frase jest dle Brs. 142. dobra, cf. ostatní
příklady. To přesahá mé síly, všecku víru.
Šm. — přes kam: přes stůl na okno.
L. — co, koho (čím) kde. Čatové v tom
boji počtem lidu Hermandury přesahovali.
Háj. Někoho moudrostí a vtipem, věštbami
p. Háj. Někoho v trhu p. (utiskovati). Rokyc.
Na svých obědech krměmi přesahají zemské
pány. Hus. I. 428. Což bych pravdy pověděl,
prosím, přijmi a přesahl-li bych tebe čím
(bin ich dir zu nahe getreten), odpusť. Jdn.
br. 1617. Kristus veškery tvory přesahá
moudrostí a mocností. Sš. J. 61. Přesahl pe-
nězi na tomto póhoně více než dovedl prá-
vem. Půh. II. 625. V zaplacení i stravu i pití
přesáhnouti (více chtíti než zač strava a pití
stojí). Hus. I. 416. — se přesahovati = pře-
těžovati se. Smil v. 1764.

Přesáknouti, kl, utí, prosáknouti = pře-
seknouti, übertrocknen. Prádlo už přesáklo
(proschlo). Us. — P., protáhnouti se skrze
něco jako voda, durchsickern. - kudy. Skrze
tyto nádoby voda přesákne. Tabl. lid.