974

Presař, e, m., zastr. = knihař, Buch-
drucker, m. Cr.

Přesazení, n., die Ubersetzung.

Přesazený, -en, a, o, versetzt. Přesazo-
vaný štípek neroste sporo. Pk.

Přesazovačka, y, f., nástroj k přesazo-
váпí, ku př. lopata pekařská k přesazování j
chleba v peci. P. při soustruhu, der Ver-
setzkopf. Techn. 1. 368.

Přesazování, n., vz Přesazení.

Přesazovati, vz Přesaditi.

Přesažení, n., vz Přesáhnouti.

Přesažený; -en, a, o, vz Přesáhnouti.

Přesažitě, přes něco sáhaje, něco pře-
vyšuje; převelmi, převelice, popředně, über-
mässig, gar sehr. P. něčím oplývati. Sš. I.
379. Sami sebe p. milují. Mudr. 1529.

Přesažitosť, i. f., nad-, bezměrnosť, ne-
smírnosť, přílišnosť, was über das bestimmte
Mass ist, (las Uibermass, die Unermesslichkeit.
Taková p., jakož u všech národu či raději
říci ve všech náboženstvích se nalézá, v církvi
křesťanské uspořádána a v jisté obmezena
byla koleje. Sš. Mt. 265. Velikost a p. darů.
Sš. T. 96.

Přesažitý, přes míru náležitou sáhající,
nad-, bezměrný, nesmírný, přílišný, über-
mässig. Z p-tého slova všichni jde, že nes-
číslní hříšníkové jdouce za Pánem se obrá-
tili. Sš. L. 147. P. zjevení, velikosť moci
boží, bohatství, blaženosť, sebou pohrdání.
Sš. I. 391., II. 89., 92., 150., 218. (Hý.).

Přesažnosť. i, f., přesažitosť. P. působi-
vosti Kristovy dolíčiti. Sš. I. 05.

Presbyter, a, m., zkráceno pryšt, z řec.
тгцьорѵтціоі; starší. P. = starší výbor, do-
zorce křesťanské obce, nyní = kněz.

Presbyterat, presbyterát, n, m., kněžství,
úřad kněžský i kněžstvo; svěcení na kněž-
stvo (die Priesterweihe).

Presbyteriani, presbyteriáni, společné
jméno církve reformované v Anglicku a
v severní Americe, která nemá biskupů,
nýbrž toliko starší (presbytery) v čele du-
chovní správy. Vz S. N.

Presbyteri-um, a, n., z řec, v kat. církvi
sbor duchovních (presbyterů, starších), rada
biskupova, Vz S. N. — P., čásť kostela při
velikém oltáři, kdež o službách božích kněž-
stvo přisluhující bývá. Vz S. N., Kostel.

Přesčárový, co přes vyměřenou čáru jde,
výstřední, přepiatý, überspannt, exaltirt. Tatr.
1. 51.

Přesdenka, y, f., das Dreitagsfieber. Na
Mor. Tpl.

Přeseč = přes co, worüber.
Přesedač, e, m., kdo s koně na koně
přesedá. L.

Přesedalka, y, f., p-ky, druh hrušek,
eine Art Birnen.

Přesedání, n., v tělocv., vz KP. I. 464.,
-166., 481.

Přesedati, vz Přesednouti.
Přesedavosť, i, f., přesedavého jakost.
Byl. 82.

Přesedavý, přesedající v hrdle, nejedlý,
trpký, herb. V. P. hruška (konikovka), V.,
pokrm. Ros. P. Dej pozor, ten plot je p.
(= ustupuje jsa rozlámán). Us. u Rychn. —
Přesedavě (trpce) plakati, bitter. Kom.

Přeseděti, ěl, ění, durchsitzen, sitzend
zubringen. — co. Celý den přeseděl.

Přesedlání, n., Umsattlung, f.

Přesedlati, umsatteln.

Přesednouti, ul, utí; přesísti, přesésti,
přesedu (zastr.), sedl, dení, přesedati. — P.,
jinam n. jinak sednouti, sich anders wohin,
sich anders setzen; do úst nechtíti, příčiti
se, im Halse stecken bleiben. Jg. — odkud
kam. S jednoho místa na jiné p. Ros.
S koně na osla. V. P. do jiné lodí. Us. —
(čím) kde. P. v hrdle = do úst nechtíti,
příčiti se. Zdaliby ti hořem v hrdle ten po-
krm nepřesedl. Jel. Na cestě jsme přesedli.
Trip. Na poště přesedli. Ml. — komu. Pře-
sedlo mi víno (zošklivilo se mi). Vrat. Již
mu přesedá. Ros. Přesedá mu práce. Us. na
Mor.

Přeseka, y, f., průseč přes les, lesní
aleje, der Durchhau. V Beskyd. Tč. — P., se-
kání, mýtění lesů, das Ausholzen der Wälder,
povinnost obyvatelstva dělati lesem cesty.
Aby k mýtění lesu, což se přesekou nazývá,
nápomocni byli. Mus. 1837. 107. — P., ves
u Lomnice v Budějovsku. PL.

Přeseknouti, ul, ut, utí; přesíci (přeséci,
zastr.), seku (zastr.), sekl, sečen, ení; pře-
síknouti, přesekati, přesekávati, entzweihauen,
durch-, zerhauen; nad náležitost sekati, über-
hauen; se, sekaje chybiti, sich verhauen. Jg.
— co: dřeva, Us., les (přesekli lesem udě-
lati, den Wald durchhauen). Ve Slez. Tč. —
co čím: sekerou. Us. Tu větev jednou ranou
přesekl. Us. — kam. Přesekal do cizího
(dále než měl, sekal). Ros. — co kde, meze
na lukách. Rad. zvíř. Vz Přesíknouti.

Přesěn — přes něj. Vz On. BO.

Presence, praesence, e, f., z lat., pří-
tomnosť, die Anwesenheit.

Present, vz Praesent.

Presentační, vz Praesentační.

Presentatum, vz Praesentatum.

Presentní, vz Praesentní.

Presentovati, praesentovati = podati,
darbringen. — co: dar. V. — P., ve vo-
jenské službě: vzdáti česť, präsentiren. —
komu: generalovi.

Preservativ, vz Praeservativ.

Preses, vz Praeses.

Přesetí, n., die Uibersäung. D.

Přesetý; -et, a, o, übersäet.

Přesevací, přesevačný, ku př., který
se jednou na zimu, po druhé na jaro seje,
Wechselgetreide, n. P. obilí, pšenice n. pře-
sevačka. Ros.

Přesevačka, y, f., pšenice, která se jednou
na podzim, podruhé z jara seje. II Příbora.
L. Šbk., D., Puch. Vz Přesevací.

Přeschnouti, schnu, sechl, utí ;přesychaťi,
na Slov. přeschýnati, příliš uschnouti, sehr
trocken o. dürr werden; vyschnouti, ver-
trocknen. Jg. — abs. Seno přeschlo. Us.
Veliké řeky přeschly. V. — kde. Řeka na
mnohých místech přeschla. Pref. — koho:
uraziti ho, uškoditi mu. Jich (gt. pl.) zima
nepřeschne, neb mají boty i kožichy. Hus.
I. 428.

Přeschovati (šp.: přeskovati), přescho-
vávati, verstecken. - co komu. Ros.

Přeschýnati, vz Přeschnouti.