Předchozí (973)  Strana:974  Další (975) |
|
|||
974
|
|||
|
|||
Presař, e, m., zastr. = knihař, Buch-
drucker, m. Cr. Přesazení, n., die Ubersetzung.
Přesazený, -en, a, o, versetzt. Přesazo-
vaný štípek neroste sporo. Pk. Přesazovačka, y, f., nástroj k přesazo-
váпí, ku př. lopata pekařská k přesazování j chleba v peci. P. při soustruhu, der Ver- setzkopf. Techn. 1. 368. Přesazování, n., vz Přesazení.
Přesazovati, vz Přesaditi.
Přesažení, n., vz Přesáhnouti.
Přesažený; -en, a, o, vz Přesáhnouti.
Přesažitě, přes něco sáhaje, něco pře-
vyšuje; převelmi, převelice, popředně, über- mässig, gar sehr. P. něčím oplývati. Sš. I. 379. Sami sebe p. milují. Mudr. 1529. Přesažitosť, i. f., nad-, bezměrnosť, ne-
smírnosť, přílišnosť, was über das bestimmte Mass ist, (las Uibermass, die Unermesslichkeit. Taková p., jakož u všech národu či raději říci ve všech náboženstvích se nalézá, v církvi křesťanské uspořádána a v jisté obmezena byla koleje. Sš. Mt. 265. Velikost a p. darů. Sš. T. 96. Přesažitý, přes míru náležitou sáhající,
nad-, bezměrný, nesmírný, přílišný, über- mässig. Z p-tého slova všichni jde, že nes- číslní hříšníkové jdouce za Pánem se obrá- tili. Sš. L. 147. P. zjevení, velikosť moci boží, bohatství, blaženosť, sebou pohrdání. Sš. I. 391., II. 89., 92., 150., 218. (Hý.). Přesažnosť. i, f., přesažitosť. P. působi-
vosti Kristovy dolíčiti. Sš. I. 05. Presbyter, a, m., zkráceno pryšt, z řec.
тгцьорѵтціоі; starší. P. = starší výbor, do- zorce křesťanské obce, nyní = kněz. Presbyterat, presbyterát, n, m., kněžství,
úřad kněžský i kněžstvo; svěcení na kněž- stvo (die Priesterweihe). Presbyteriani, presbyteriáni, společné
jméno církve reformované v Anglicku a v severní Americe, která nemá biskupů, nýbrž toliko starší (presbytery) v čele du- chovní správy. Vz S. N. Presbyteri-um, a, n., z řec, v kat. církvi
sbor duchovních (presbyterů, starších), rada biskupova, Vz S. N. — P., čásť kostela při velikém oltáři, kdež o službách božích kněž- stvo přisluhující bývá. Vz S. N., Kostel. Přesčárový, co přes vyměřenou čáru jde,
výstřední, přepiatý, überspannt, exaltirt. Tatr. 1. 51. Přesdenka, y, f., das Dreitagsfieber. Na
Mor. Tpl. Přeseč = přes co, worüber.
Přesedač, e, m., kdo s koně na koně přesedá. L. Přesedalka, y, f., p-ky, druh hrušek,
eine Art Birnen. Přesedání, n., v tělocv., vz KP. I. 464.,
-166., 481. Přesedati, vz Přesednouti.
Přesedavosť, i, f., přesedavého jakost. Byl. 82. Přesedavý, přesedající v hrdle, nejedlý,
trpký, herb. V. P. hruška (konikovka), V., pokrm. Ros. P. Dej pozor, ten plot je p. (= ustupuje jsa rozlámán). Us. u Rychn. — Přesedavě (trpce) plakati, bitter. Kom. |
Přeseděti, ěl, ění, durchsitzen, sitzend
zubringen. — co. Celý den přeseděl. Přesedlání, n., Umsattlung, f.
Přesedlati, umsatteln.
Přesednouti, ul, utí; přesísti, přesésti,
přesedu (zastr.), sedl, dení, přesedati. — P., jinam n. jinak sednouti, sich anders wohin, sich anders setzen; do úst nechtíti, příčiti se, im Halse stecken bleiben. Jg. — odkud kam. S jednoho místa na jiné p. Ros. S koně na osla. V. P. do jiné lodí. Us. — (čím) kde. P. v hrdle = do úst nechtíti, příčiti se. Zdaliby ti hořem v hrdle ten po- krm nepřesedl. Jel. Na cestě jsme přesedli. Trip. Na poště přesedli. Ml. — komu. Pře- sedlo mi víno (zošklivilo se mi). Vrat. Již mu přesedá. Ros. Přesedá mu práce. Us. na Mor. Přeseka, y, f., průseč přes les, lesní
aleje, der Durchhau. V Beskyd. Tč. — P., se- kání, mýtění lesů, das Ausholzen der Wälder, povinnost obyvatelstva dělati lesem cesty. Aby k mýtění lesu, což se přesekou nazývá, nápomocni byli. Mus. 1837. 107. — P., ves u Lomnice v Budějovsku. PL. Přeseknouti, ul, ut, utí; přesíci (přeséci,
zastr.), seku (zastr.), sekl, sečen, ení; pře- síknouti, přesekati, přesekávati, entzweihauen, durch-, zerhauen; nad náležitost sekati, über- hauen; se, sekaje chybiti, sich verhauen. Jg. — co: dřeva, Us., les (přesekli lesem udě- lati, den Wald durchhauen). Ve Slez. Tč. — co čím: sekerou. Us. Tu větev jednou ranou přesekl. Us. — kam. Přesekal do cizího (dále než měl, sekal). Ros. — co kde, meze na lukách. Rad. zvíř. Vz Přesíknouti. Přesěn — přes něj. Vz On. BO.
Presence, praesence, e, f., z lat., pří-
tomnosť, die Anwesenheit. Present, vz Praesent.
Presentační, vz Praesentační.
Presentatum, vz Praesentatum.
Presentní, vz Praesentní.
Presentovati, praesentovati = podati,
darbringen. — co: dar. V. — P., ve vo- jenské službě: vzdáti česť, präsentiren. — komu: generalovi. Preservativ, vz Praeservativ.
Preses, vz Praeses.
Přesetí, n., die Uibersäung. D.
Přesetý; -et, a, o, übersäet.
Přesevací, přesevačný, ku př., který
se jednou na zimu, po druhé na jaro seje, Wechselgetreide, n. P. obilí, pšenice n. pře- sevačka. Ros. Přesevačka, y, f., pšenice, která se jednou
na podzim, podruhé z jara seje. II Příbora. L. Šbk., D., Puch. Vz Přesevací. Přeschnouti, schnu, sechl, utí ;přesychaťi,
na Slov. přeschýnati, příliš uschnouti, sehr trocken o. dürr werden; vyschnouti, ver- trocknen. Jg. — abs. Seno přeschlo. Us. Veliké řeky přeschly. V. — kde. Řeka na mnohých místech přeschla. Pref. — koho: uraziti ho, uškoditi mu. Jich (gt. pl.) zima nepřeschne, neb mají boty i kožichy. Hus. I. 428. Přeschovati (šp.: přeskovati), přescho-
vávati, verstecken. - co komu. Ros. Přeschýnati, vz Přeschnouti.
|
||
|
|||
Předchozí (973)  Strana:974  Další (975) |