Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |
|
|||
975
|
|||
|
|||
Přesídlelec, lce, m., přestěhovalec, der
selbst übersiedelte, der Úibersiedler. Šm. Vz Přesídlenec. President, praesident, a, m., z lat.,
předseda, vz Praeses. Presidentka, praesidentka, y, f., Präsi-
dentin, f. Presidentství, praesidentství, n., Präsi-
dentenwürde, f. Presidialní, praesidialní kancelář, vy-
slanec. Präsidial-. Presidi-um, a, n., vz Praesidium.
Přesídlenec, nce, m., vom Jemanden
übersiedelt, der Uibersiedler. Měst. bož. 4. 335. Vz Přestěhovanec, Přesídlelec. Přesídlení, n., die Uibersiedlung. Baby-
lonské p. (zajetí). Sš. Přesídliti, il, en, ení, übersiedeln. —
koho. Rk. — koho, se někam. Pompejus Jerusalema dobyv mnohý zástup jich (židů) do Říma přesídlil. Sš. I. 13. Presidovati,praesidovati,předsedati,pra-
sidiren. Plk. Přesíknouti, knul a kl, ut, utí, vz Pře-
seknouti. — Jestli jsem přesíkl, uhrábněte (= jestli jsem více řekl, než slušelo, jestli jsem přilhal). Vz Odmlouvání. Č. Přesila, y, f., přemoc, die Uibermacht.
Nepřítel měl velikou p-lu. Us. Přesilati, lépe: přesýlati, vz Poslati.
Přesilený; -en, a, o. —čím. Kraj nebyl
ešče p-ný ludstvem == přelidněný. Na Mor. Brt. Přesilí, n., zu grosse Kraft, Uiberkraft.
Nemoci i z p. vznikají. Čas. theol. Přesilitel, e, m., der Anstrenger, Uiber-
wältiger. Jg. Přesiliti, il, en, ení; přesilovati, příliš
namáhati, übermässig anstrengen, überneh- men, überspannen; příliš sesiliti, übermässig stärken; přemoci, überwältigen, übertreffen. Jg. — co komu: si ruku (příliš namáhati). Plk. — koho, se čím (sesiliti). Někoho množstvím lidu p. Troj. 7G. P. se jízdnými. Mus. Ďábel přesilová! člověka. Sš. J. 204. Přesilka, y, f., die Uiberanstrengung.
Tu nemoc dostal z p-ky. Us. na Ostrav. Tč. Přesilný, überaus stark. Rkk. P. množ-
ství. Sm. Přesirkovati, überschwefeln. — co: víno.
Techn. Přesíti, seji, sel, set n. sit, setí; přesé-
vati, übersäen. — co přes co: mouku přes pytel žínění p. Kom. — co čím: říčicí. — jak. Již jsi na 2 sáhy přesil (více sil, než jsi měl). Ros. Přesívací mlýnec, die Putzmühle. Šm. Vz
Přesevací. Přesívačka, vz Přesevačka.
Přesívati, vz Přesíti.
Přesívka, y, f., durchgesiebtes Getreide.
Na Ostrav. Tč. — P., setí nad obyčejnou míru. — P., setí do pole majícího úhořiti. Us. Jg. Přeska, vz Přezka.
Přeskáčka, y, f. = přeskakování, der
Uibersprung. Na p-ku, p-kou = přeskokem, skákaje, sprungweise. Háj., Vš. Na p-ku čísti. Ros. A tak na p-ku (abwechselnd) řečníci stran obcí sobě volí. O. z D. |
Přeskáčlivý, roztržitý, zerrreut. P. mysl.
Štít víry pravé. X. Přeskaky, dle Dolany, také Přeskače,
něm. Přesau, ves u Žatče. PL. Přeskář, e, m., feruncator, der Schnallen-
macher. Tk. II. 372., 380. Přeskev, zastr., vz Břeskev.
Přesklepiti, il, en, ení = překlenouti,
überwölben. — co. Us. u Opav. Klš. Přesklidný, překlidný, velmi klidný,
pokojný, sehr friedlich. Št. Přeskočitelný, überspringbar. Jg.
Přeskočiti, il, en, ení; přeskákati, ská-
kám a skáči; přeskakovati = přes něco skočiti, überspringen, -hüpfen, überschnappen, über- setzen ; skokem přemoci, überspringen; pře- dejíti koho, zuvorkommen; zmrhati, schwän- gern. Jg.—abs.,Když (kde) nemůžeš p., podlez. Vz Hrdý. Č. Klíč přeskočil. D. Ne- výskej, až přeskočíš. Us. Již bych rád pře- skočil (cíl; rád bych toho odbyl, čeho na sebe čekám). Prov. Neříkej huj, až přeskočíš. Mus. Péro (v hodinách) přeskočilo. Dch. — co, koho: hradbu, Rkk., příkop, D., řádky, plot, Us., pannu (zmrhati). Us. Smrť mne přeskočila (přejel mne mráz). Us. — co jak: jedním skokem. Sych. Vele s předa (nej- prve) p. hradbu. Rkk. 19. Věru bych já pro tě Dunaj skokem p-la. Er. P. 113. — co s kým. Přeskočil ho i s koněm. Jg. — co koho kde. Někoho v úřadě (předejíti ho). Us. — kdy. Listy v čtení přeskočil (čta). — komu. P-lo mu kolečko (zbláznil se). Šml. Přeskočný, überspringend, flüchtig. Mluva
není p-ná a řezská. Sš. Z. 3. — P., über- springbar. Přeskok, u, m , přeskočení, der Uiber-
sprung. Na p. čísti (přeskakuje). Na p. dě- lati (chvátavě), utíkati, se ženiti. Scip. P. v tělocviku: p. letmo, přípatmo, dochmatem, z prosta, dučmo před rukama (za rukama). Tš. Vz KP. 1. 453., 45(5. — P., a, m., od- padlec, odštípenec, der Abtrünnige, Abge- fallene. Jg. Přeskřípati, -pám a pu, přeskřípnouti,
přeskřipovati, skřípaje přemoci, überknarren, überschreien. — koho, co. Ros. Přeskrovný, sehr bescheiden. — v čem.
Sv. Prokop byl v rúše, v krmiech i v, pití p-ný. Pass. 479. — P., unbedeutend. Čes- mína v lékařství p-né jest znamenitosti. Rostl. Přeslabikovati, durchbuchstabiren. —
co: mši. Vodň. Přesladiti, il, zen, zení; přeslazovati,
über-, versüssen. — co čím: cukrem, medem. Us. Přesladký, sehr süss, übersüss. Us.
Přeslaný, sehr salzig, gesalzen. Us.
Přeslati, přesýlati, ver-, übersenden. —-
co kam. Volk. Přeslava, y, f. = přepodobení. P. Páně.
Sš. L. 95. Přeslaviti, il, en, ení, přestavovati, über-
mässig preisen. — koho čím. Ms. Přeslavný, sehr berühmt, ansehnlich,
herrlich. Us. Přeslechnouti, (na Slov. přešly'dmouti),
chnul a chl, ut, utí; přeslyšeti, el, en, ení; přeslýchati, přeslýchávati = až do konce |
||
|
|||
Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |