975

Přesídlelec, lce, m., přestěhovalec, der
selbst übersiedelte, der Úibersiedler. Šm.
Vz Přesídlenec.

President, praesident, a, m., z lat.,
předseda, vz Praeses.

Presidentka, praesidentka, y, f., Präsi-
dentin, f.

Presidentství, praesidentství, n., Präsi-
dentenwürde, f.

Presidialní, praesidialní kancelář, vy-
slanec. Präsidial-.

Presidi-um, a, n., vz Praesidium.

Přesídlenec, nce, m., vom Jemanden
übersiedelt, der Uibersiedler. Měst. bož. 4.
335. Vz Přestěhovanec, Přesídlelec.

Přesídlení, n., die Uibersiedlung. Baby-
lonské p. (zajetí). Sš.

Přesídliti, il, en, ení, übersiedeln. —
koho. Rk. — koho, se někam. Pompejus
Jerusalema dobyv mnohý zástup jich (židů)
do Říma přesídlil. Sš. I. 13.

Presidovati,praesidovati,předsedati,pra-
sidiren. Plk.

Přesíknouti, knul a kl, ut, utí, vz Pře-
seknouti. — Jestli jsem přesíkl, uhrábněte
(= jestli jsem více řekl, než slušelo, jestli
jsem přilhal). Vz Odmlouvání. Č.

Přesila, y, f., přemoc, die Uibermacht.
Nepřítel měl velikou p-lu. Us.

Přesilati, lépe: přesýlati, vz Poslati.

Přesilený; -en, a, o. —čím. Kraj nebyl
ešče p-ný ludstvem == přelidněný. Na Mor.
Brt.

Přesilí, n., zu grosse Kraft, Uiberkraft.
Nemoci i z p. vznikají. Čas. theol.

Přesilitel, e, m., der Anstrenger, Uiber-
wältiger. Jg.

Přesiliti, il, en, ení; přesilovati, příliš
namáhati, übermässig anstrengen, überneh-
men, überspannen; příliš sesiliti, übermässig
stärken; přemoci, überwältigen, übertreffen.
Jg. — co komu: si ruku (příliš namáhati).
Plk. — koho, se čím (sesiliti). Někoho
množstvím lidu p. Troj. 7G. P. se jízdnými.
Mus. Ďábel přesilová! člověka. Sš. J. 204.

Přesilka, y, f., die Uiberanstrengung.
Tu nemoc dostal z p-ky. Us. na Ostrav. Tč.

Přesilný, überaus stark. Rkk. P. množ-
ství. Sm.

Přesirkovati, überschwefeln. — co: víno.
Techn.

Přesíti, seji, sel, set n. sit, setí; přesé-
vati, übersäen. — co přes co: mouku přes
pytel žínění p. Kom. — co čím: říčicí. —
jak. Již jsi na 2 sáhy přesil (více sil, než
jsi měl). Ros.

Přesívací mlýnec, die Putzmühle. Šm. Vz
Přesevací.

Přesívačka, vz Přesevačka.

Přesívati, vz Přesíti.

Přesívka, y, f., durchgesiebtes Getreide.
Na Ostrav. Tč. — P., setí nad obyčejnou
míru. — P., setí do pole majícího úhořiti.
Us. Jg.

Přeska, vz Přezka.

Přeskáčka, y, f. = přeskakování, der
Uibersprung. Na p-ku, p-kou = přeskokem,
skákaje, sprungweise. Háj., Vš. Na p-ku čísti.
Ros. A tak na p-ku (abwechselnd) řečníci
stran obcí sobě volí. O. z D.

Přeskáčlivý, roztržitý, zerrreut. P. mysl.
Štít víry pravé. X.

Přeskaky, dle Dolany, také Přeskače,
něm. Přesau, ves u Žatče. PL.

Přeskář, e, m., feruncator, der Schnallen-
macher. Tk. II. 372., 380.

Přeskev, zastr., vz Břeskev.

Přesklepiti, il, en, ení = překlenouti,
überwölben. — co. Us. u Opav. Klš.

Přesklidný, překlidný, velmi klidný,
pokojný, sehr friedlich. Št.

Přeskočitelný, überspringbar. Jg.

Přeskočiti, il, en, ení; přeskákati, ská-
kám a skáči; přeskakovati = přes něco skočiti,
überspringen, -hüpfen, überschnappen, über-
setzen ; skokem přemoci, überspringen; pře-
dejíti koho, zuvorkommen; zmrhati, schwän-
gern. Jg.—abs.,Když (kde) nemůžeš p.,
podlez. Vz Hrdý. Č. Klíč přeskočil. D. Ne-
výskej, až přeskočíš. Us. Již bych rád pře-
skočil (cíl; rád bych toho odbyl, čeho na
sebe čekám). Prov. Neříkej huj, až přeskočíš.
Mus. Péro (v hodinách) přeskočilo. Dch. —
co, koho: hradbu, Rkk., příkop, D., řádky,
plot, Us., pannu (zmrhati). Us. Smrť mne
přeskočila (přejel mne mráz). Us. — co jak:
jedním skokem. Sych. Vele s předa (nej-
prve) p. hradbu. Rkk. 19. Věru bych já pro
tě Dunaj skokem p-la. Er. P. 113. — co
s kým. Přeskočil ho i s koněm. Jg. — co
koho kde. Někoho v úřadě (předejíti ho).
Us. — kdy. Listy v čtení přeskočil (čta). —
komu. P-lo mu kolečko (zbláznil se). Šml.

Přeskočný, überspringend, flüchtig. Mluva
není p-ná a řezská. Sš. Z. 3. — P., über-
springbar.

Přeskok, u, m , přeskočení, der Uiber-
sprung. Na p. čísti (přeskakuje). Na p. dě-
lati (chvátavě), utíkati, se ženiti. Scip. P.
v tělocviku: p. letmo, přípatmo, dochmatem,
z prosta, dučmo před rukama (za rukama).
Tš. Vz KP. 1. 453., 45(5. — P., a, m., od-
padlec, odštípenec, der Abtrünnige, Abge-
fallene. Jg.

Přeskřípati, -pám a pu, přeskřípnouti,
přeskřipovati, skřípaje přemoci, überknarren,
überschreien. — koho, co. Ros.

Přeskrovný, sehr bescheiden. — v čem.
Sv. Prokop byl v rúše, v krmiech i v, pití
p-ný. Pass. 479. — P., unbedeutend. Čes-
mína v lékařství p-né jest znamenitosti.
Rostl.

Přeslabikovati, durchbuchstabiren. —
co: mši. Vodň.

Přesladiti, il, zen, zení; přeslazovati,
über-, versüssen. — co čím: cukrem, medem.
Us.

Přesladký, sehr süss, übersüss. Us.

Přeslaný, sehr salzig, gesalzen. Us.

Přeslati, přesýlati, ver-, übersenden. —-
co kam. Volk.

Přeslava, y, f. = přepodobení. P. Páně.
Sš. L. 95.

Přeslaviti, il, en, ení, přestavovati, über-
mässig preisen. — koho čím. Ms.

Přeslavný, sehr berühmt, ansehnlich,
herrlich. Us.

Přeslechnouti, (na Slov. přešly'dmouti),
chnul a chl, ut, utí; přeslyšeti, el, en, ení;
přeslýchati, přeslýchávati = až do konce