978

Přesniční, -ný, přesnicí = přesnicový.
P. hod. Br. P. den = přesnice. Sš. J. 185.
Dne p-ho předstoupili k němu učeníci. Sš.
Mt. 338.

Přesnídávka, y, f., Gabelfrühstück, n.
V Litomyšlsku. Hol. Vz Snídaní.

Přesník, u, m. = přesnice. Rozk.

Přesníti, vz Sníti, überträumen. — co
kdy. V dlouhé zimě hlava dlouhé sny pře-
snila. Hdk. C. 49.

Přesnoční, übernächtig. P. modlitby. Ob.
pan. 79.

Přesnopovati, die Garben bindeN. Us.
u Berouna. Dch.

Přesnosek, sku, m., der Uiberschnabel.
Šm.

Přesnosť, i, přesnota, y, f., nekvašenosť,
sladkosť, die Ungesäuertheit, Süssigkeit, vz
Přesnice. — P., nenakvašenosť, nepřejina-
čenosť, Echtheit, f., Lauterkeit, Reinheit.
Písma svatá v p-sti zachovati. Br. Církev
v p-sti zachovávati. Kom. P. života. Kram.
List ten v čiré p-tě se zachoval. Sš. II. 348.
P. ta (čistota ode kvasu hříchu) příleží kře-
sťanovi, jenž s Kristem z mrtvých vstal. Sš.
I. 196. (Hý.).

Přesnoteký železnec, der Dürrstein (das
Sauereisen). Šm.

Přesnovati, opět n. příliš mnoho snovati,
überzetteln.

Přesnovodný = sladkovodný. P. jezero.
Krok.

Přesnůvek, vku, m., co tkadlec pře-
snoval. Krok.

Přesný, zastr. přísný, tvrdý, nekvašený,
streng, herb, ungesäuert. P. chléb. V., Br.,
BO., Kom. Aby (Korinťané) vybudouce kvas
přesným těstem se stali. Sš. I. 195. Musily
pohotově býti p-né chleby. Sš. Mt. 339. —
P., nenaprzněný, nenakažený, čistý, rein,
lauter, echt. Čistá a přesná kázeň. Cant. Br.
P. život, víra, spis, Hš., sloh, rovnice stupně
druhého (čistá). Nz. Abyste byli novým
těstem, nebo jste přesní (čistí, ode kvasu
hříchu očištění). Sš. I. 193., 196. Vz Mz. 69.
v čem. V šestinedělstvie manželé mají
býti přesní v zdrželivosti. Stav. manž.

Přesočivý, velmi sočivý. Vz Sočivý.

Přesol, u, m., salsugo (ferculum gratum),
zastr. Rozk.

Přesoliti, il, en, ení; přesolovati, um-,
über-, versalzen. — co: polívku. Us. Když
se dívka zamiluje, vždy polévku přesoluje.
Na Ostrav. Tč. Mnozí kuchaři řídko v hod
krmi osolí, ale aneb přesolí aneb nedosolí. V.

Přesotiti, il, ěn, ění — poraziti, překotiti,
umstossen. Slov. — co čím: nohou.

Přesoud, vz Přesud.

Přesouditi, il, zen, ení; přesuzovati =
znovu souditi, von neuem richten; rozsouditi,
entscheiden; falsch urtheilen. — co, koho
(soudem poraziti, durch Process besiegen).
Kat. 1970., 2149. P. při, věc (poznovu souditi).
Jg., Zř. F. I. — koho čím: řečí. Kat. 2149.
—- P. koho = poklepati, pomluviti, durch-
hecheln. Ros. Ony někdy přesoudí živé mrtvé.
Němc. Před domy sedajíce všecky všudy
přesuzují. V.

Přesoudlivý, pomluvačný, nachrederisch.
Člověk přemětavý (reprehensor) a p. Ler.

Přesoukaný, übersponnen. P. struny, Šm.
Přesoukati, vz Přesukovati.
Přesouměrný v mathm., persymmetrisch.

Stč.

Přesoušeti, vz Přesušiti.

Přesouti, ul, ut, utí, přesypati, přeplniti,
überschütten, überfüllen. — co čím: míru
obilím.

Přesouvací vřeteno, die Trottspindel. D.
Vz Pres.

Přesouvati, umschieben. — co: čočku
u kývadla hodin. Dch.

Přesoužený; -en, a, o, sehr geplagt. Ros.

Presovanec, nce, m., víno z oseče, der
Kelter-, Tresterwein. Na Slov.

Presování, n., das Pressen. Vz Pres.

Presovati, presovávati, tlačiti, tisknouti,
pressen.--co: víno, keltern. — co na kom
= mocí bráti, erpressen. Plk. Vz Pres.

Presovna, y. f., das Kelter-, Presshaus.
Slov. Vz Pres.

Presovník, a, m., kdo presy dělá, der
Pressmacher. Žid. — P., vinař, der Kelterer.
D. Vz Pres.

Presovný = presní, Kelter-, Press-. Jg.

Presovy, Press-. Jg. P. vřeteno.

Přespanec, nce, m., který přespí dívku,
der Beschlafer. Slov.

Přespanilosť, i, f., grosse Schönheit. D.

Přespanilý, sehr schön. Gníd.

Přespanka, y, f., na Slov. a vých. Mor.,
dívka porušená, die Beschlafene. Vz Přes-
panec.

Přespanství, n., přespání, porušení, das
Schwächen, die Beschlafung, Schwängerung.
Slov. Vz Přespati.

Přespati, spím, spal, ání; přespávati,
durch-, überschlafen; na Slov. = zmrhati
pannu, beschlafen, schwängern; se, na Slov.
o pannách = panenství pozbyti, zu Falle
kommen. Jg. — co: celou noc, Ros., sta-
rosti, trampoty. — koho: pannu (zmrhati).
Jg. — se s kým: s pannou (zmrhati ji).
Plk. — co jak. Noc s radostí a se smíchem
p-ti. GR.

Přespěchati, in Eile sich überstürzen.
Šm.

Přespělosť, i, f., die Uiberreife. Rostl.

Přespělý, přestaralý, überreif. P. jelen,
zu alt, überjagdbar.

Přespěšnosť, i, f., přílišná spěšnost, zu
grosse Eile, Voreiligkeit. Jg.

Přespěšný, velmi spěšný, náhlý, sehr ge-
schwind, eilig. V. — v čem: v řeči. Sych.

Přespěti, ěl, ění, přespívati, příliš do-
spěti, überreifen. Ssav.

Přespočet, čtu, m., die Uiberzahl. D.

Přespočetný, überzählig. D.

Přespodstatnění, n., transsubstantiatio.

Přespodstatniti, ěl, ěn, ění, podstatu
změniti, das Wesen ändern. Jg.

Přespole, übers Feld. Hrajte mi p. (=
přespolní, přespolnou) = marš. Us.

Přespolí, n., co přes pole jest, cizina,
übers Land. Přichází z p. Us.

Přespoliti, il, en, ení = příkaz přestou-
piti, übertreten. — komu v čem. V ničem
jsem vám nepřespolila. Us.

Přespolní, -ný, přes pole k nám při-
cházející, jako z blízka tak obzvláště z da-