Předchozí (978)  Strana:979  Další (980) |
|
|||
979
|
|||
|
|||
leka, zahraničný, übers Feld, auswärtig,
fremd, ausländisch. V. Neznámé, p-ní a za- tmělé formy a způsobové mluvení. V. P. lidé, plátno, V., byliny. Kom., chůze. Jel., umělec, Sych., konfessí. Apol. Přespolním hospodu dáti. Kom. Jakož nám ten p-ní člověk (z jiné dědiny) pravil, že by ten list u jejieho přítele viděl. NB. Tě. 85. Jméno p. nositi. Sš. I. 1. Jest-li domácí, bude vzat do vězení, jest-liže jest p. a po druhém obe- slání by se nepostavil, soudcové naň stané právo dají. Pr. Přespolnosť, i, f., cizosť, fremde Beschaf-
fenheit. Us. Přespolovičný, mehr als die Hälfte be-
tragend. P. většina, die relative Stimmen- mehrheit. Přespolstvo, a, n., lidé přespolní, cizina,
die Fremde. Táhnouti se k zákonům p-va. Sš. Sk. 228. Přespotočný, jenseits des Baches liegend.
1404. Přespravedlivý, überrecht. D.
Přespříč, na příč, überzwerch, -quer. D.
Přespříliš, übermässig, allzusehr. Ros.
Přesrdečný, herzinnig. Dch.
Přesroční, co přes rok bývá, überjährig.
Jg.
Přesrok, ve frasi: na p. (dáme se do
toho po roce), übers Jahr. Sych. Přessedelní, Sattel-, über den Sattel ge-
legt. P. popruh. Přestáčka, y, f., přestání, das Aufhören.
Bez р-ку. Zlob. Přestalý, který přestal, was aufgehört
o. nachgelassen hat. V. Na znamení přestalé potopy. Plk. P. zisk a škoda vzniklá (lucrum cessans et damnum emergens). CJB. 387. Vz Lucrum. Přestálý, který se přestál, überständig,
überstanden. P. les, dříví. D. — P., velmi stálý, sehr beständig. Jg. Přestání, n., das Authören. Bez p. =
pořád, ustavičně, stále, ohne Unterlass. ohne Aufhören, unaufhörlich. V. Bez p. ѵ před- sevzetí svém postupuje. Rad. zvíř. Bez p. se škorpíte. Sych. — Přestávání na svém (tím se spokojiti). D. — P., ves u Žlutíce v Chebsku. PL. Přestanice, ves u Velhartic.
Přestanlivý, vz Nepřestanlivý.
Přestanný, přestávající, aufhörend, inne
haltend. Bern. Přestanov, a, m., něm. Pristen, ves v Li-
toměřicku. Vz S. N. Přestaralosť, i,f.,Uiberständigkeit, Uiber-
jährigkeit. P. lesu. Přestaralý, kdo se přestaral, zu alt ge-
worden, überjährig. P. les, Um. les., jelen. D. Vz. Přespělý. Přestaraný = přestaralý. Na Slov. Bern.
Přestarati se, zu alt werden. Br.
Přestařelý, überaltet. Mus.
Přestařeti, el, ení = přestárnouti, über-
alten. Jg. Přestárlý, přestařelý, überjährig. Dch.,
Světoz. Přestárnouti, ul, utí, sehr alt werden.
Us. Přestarý, zu alt, sehr alt, D.
|
Přestati, stanu, stal, ání; přestávati. P.,
konec své práci učiniti, aufhören, ablassen, inne halten, Einhalt thun; na čas nechati, pausiren, aussetzen, unterbrechen; konec vzíti, pominouti, aufhören, Ende nehmen, erlö- schen, nachlassen; zanechati, aufhören, ab- lassen ; dosti míti, spokojiti se s něčím, zu- frieden sein, sich genügen lassen, bewenden lassen, sich begnügen; skončiti se, aufhören. Jg. — abs. Přestaň! Válka přestala. Flav. To p-vá všechno mezi námi. Dch. Zbožie i rozkoš přestane, jedno jmě dobré ostane. Dal. 128. Ten důvod p-vá. J. tr. Když začne, neví kdy přestati. Prov. Když je dosti, pře- staň. Zb. Začni odtud, kdes přestal. V. Když jest nejmilejší hra, přestaň. Prov. Již jsou ty časy přestaly (konec vzaly). Ros. Pře- stává (není dovoleno) v kostele se smáti. Kts. — kde. V hrobě přestala všecka lo- pota života. Sych. Tam u kříže přestal (posměch). Sš. Sk. 29. — komu. Přestala mu zimnice. Br. — čím (kdy). To smrtí jeho přestalo. V. — čeho (zanechati). Přestaňte neužitečných slzí, hříchů. V. Přestal své řeči. BN. Aniž toho p. chtěl. V. Přesta svého mluvenie. BO. Přestal svého předsevzetí. V., Čr. Přestavši plakánie poče mlčeti. BO. Aby takových kázání nepokojných přestali a ne- chali. Bart. 3. 5. Ten přesta své dřievnie řeči. Alx. 1143. A když jich pět sťato bylo, prosili jeho, aby již přestal toho stínánie. Let. 56. Přestaň té veliké žalosti. St. skl. V. 138. Tak svého diela přestachu a druh ot druha sě brachu; A jakž té řeči brzo přesta. Dal. 6, 20. Ať toho přestanou. Žer. L. I. 169. Sluší p-ti všie žalosti i tesknosti. Troj. 145. On nalévání nepřestal. GR. — Lom., Břez. 180., Br., Kom., Dač., Apol., J. tr. — od čeho (zanechati): od předsevzetí, od učení, od pláče, od zlosti, od zlého, V., od sváru. Br. Přestaň od toho, k čemu ti síla nestačí. Sych. P. od krve prolévání. Bart. 4. 18. (273., 306., 330.). P. od úmyslu. Bart. Od smutku p. Ler. By jediné od své závisti a nevěry přestal. BN. Přestalo moře od kloktánie svého (a fervore). BO. Aby od takové neřádné věci ihned přestal. Zř. F. I. — Koc., Th., J. tr. — oč. O kteréž (artikule) na nás oboje strana mocně sú přestali (sich einigten). Vl. zř. IL pag. 12., Zř. F. I. A. X. Mocně o to p. na králi. Bart. 2. 77. — na čem (dosti míti, spokojiti se; na Mor. říkají také: ubyti na čem. Brt.). Schránlivý na mále přestává. Kom. Na jmění svém p.; na své slávě p. V. Na pravé míře p. Sych. A na tom věc přestala. Dch. Na něčích řečech p. Bart. 2. 17. Přestaň na domácím. Vz Spo- kojený. Lb. P. na odpovědi, Bl. 40., na vodě. Har. I. 166. Přirození na mále přestává. C. P. na dvouměsíčném platu. Skl. V. 61. Král musil na tom přestati, což v zemi za obyčej jest. Žer. Sn. 57. Přestáno jest na tom na ten čas. Žer. L. L 33. Já na tom nepřestávám, leč mi věrné právo rozkáže. Ptali jsme se, přestává-li na tom svědomí. NB. Tč. Dů- vodové ti nemají té váhy, aby se na nich p. mohlo. Sš. Mt. 13. Na tom Páně vysvětlení p. mohl. Sš. J. 51. Staří a dosti bohatí lidé v jídle a pití na skrovnu přestávali. Sš. J. 67. Každý na své možnosti přestaň. Reš. |
||
|
|||
Předchozí (978)  Strana:979  Další (980) |