Předchozí (979)  Strana:980  Další (981) |
|
|||
980
|
|||
|
|||
Chtěl, aby na jeho hlavě všichni přestávali.
Ler. Jen břicho když pásti mohou, na tom přestávají. Kom. Stavové nechtěli na tom p. Bart. Co svědci jednostejně vyznají, že na tom p. chtí. Tov. 77. Strany na tom pře- stanou. Nar. o h. a k. P. na svých právích, výpovědech, Kom., na svém, D., na výkladu. Kom. Neumí na mírných věcech p. Ml. Ne- máš-li zvůle, přestaň na mále. Č. Dosti má, kdo na, svém přestává. Č. Zpříma povězte, na čem přestáváte (čeho se držíte). Sych. Dej Bože. aby na tom přestalo (aby to konec vzalo). Bern. — Koc, Kon., Troj., J. tr. —- (na čem) jak. S ochotnou myslí přestaň na jeho vůli. Š. a Ž. Přestaň na chvíli. Us. — v něčem (upustiti). J. tr. — po čem. Po čem přestala ta bolesť? Us. — pro koho. Pře- stala pro křesťany služba ta. Sš. I. 76. — s inft. (neskonalých sloves). Přestal volati, mluviti, plakati, V., bouřiti. Br. Jestliže za- jisté zlo pro dobré výsledky zlem býti p-vá. Sš. I. 43. Přestaňte křesťanství svého špiniti neživostí v boží službě. Kom. Přestaň tedy na chudobu láti. Sš. Bs. 185. Učiti lidu ne- přestával. V. — Pozn. S inft. pass. Dům přestal se stavěti, V latině se dává desiisse v perfektu též do passiva. Papirius Crassus primum Papirius est vocari desitus. Kts. — s přechod. Tři sta muží v trúby hlučiec nepřestachu. BO. Nikda nepřestali volajíc. ZN. Cf. řec: navolat, Ыуыѵ.
Přestáti, stojím, stál, án, ání. Vz Státi.
P. = stoje přetrvati, eine Zeit lang stellen; přetrpěti, snésti, aus-, überstehen, erleiden, übertragen. — co: celý den (státi), Ros., nemoc, D., psotu, trest. Sych. — čeho. Ve- likých muk přestáli. Plk. — koho = stoje přemoci, im Stehen es Jemanden zuvor thun. — se. Kolem zámku varta stojí a nikdá se nepřestojí. Mor. P. 328. Pivo se p-lo (stáním pokazilo). Přestatný. sehr tapfer.
Prestava, y, f., prestavení, v mathem.,
die Permutation. Přestavač, e, m., der Pausirer, Aufhörer.
Bern. Přestavačka, y, f., das Absatzfieber.
Přestávajicnosť, i, f., šp., die Zufrieden-
heit. Kartig. Přestávati, vz Přestati.
Přestavba, v, f., přestavění, der Umbau.
Dch. Přestavek, vku, m.., na jevišti divadel-
ním, das Versetzstück. Dch. Přestavení, n., die Umstellung. Dch. P.
nábytku v pokoji. Us. — P., odřadění, das Hyperbaton. Sš. L. 6. Vz Odřadění. Přestavění, n., der Umbau.
Přestavěti, ěl, ěn, ění; přestavovati —
jinak n. z nova stavěti, von neuem o. anders stellen, umstellen, umbauen. — co: dům, kamna. D. — co jak: dům od základův. Ml. Přestavilka, y, f., Metathesis, f. Gr. Vz
Přesmykování. Přestavitelnosť, i, f., Verstellbarkeit, f.
Přestavitelný, verstellbar.
Přestaviti, il, en, ení; přestavovati =
jinak n. znova staviti, anders o. von neuem stellen, übersetzen ; příliš mnoho staviti, zu viel aufstellen, aufzetteln (u tkadlců). Jg. — |
co : knihy. D. Apoštol vazbu přestavuje. Sš.
I. 66. P. kamna. Us. Dch. — co odkud kam: z místa na místo. V. - co k čemu. Řečník slova k libému znění přestavuje. Kom. Přestávka, y, f., přestání, die Ruhe-,
Zwischenpause, der Absatz, Abschnitt. P. k odpočinku; bez p-ky; spáti s p-kami. Dch. P-ku hlubokou na vřesk ten činí kněz. C. P. ve verších jest skoncování slova na konci metrického pořadí, caesura. Krok. Vz Přerývka. P. v hudbě. V. P. ve větě: mezi- větná, vedlejší; mezi akty, meziaktová, mezi- aktí. Nz. Vz Katalexis, Ndr. 189. — P., das Stosseisen an der Schwanzschraube. Bur. Přestavlčky, pl., f., druh hrušek. Na
mor. Zlínsku. Brt. Přestavlky, dle Dolany, ves a) v Chrudim-
sku, b) ve Stodsku, c) u Benešova, d) u Se dlce, e) u Kostelce n. Orlicí, f) u Hrochova Týnce, g) u Budína, h) u Mníška, i) u Pře- rova na Mor., k) u Olomouce. PL. — Tk. 1. 87., III. 130, Tf. 267. Přestavování, n.. vz Přestavení.
Přestěhovací, Uibersiedelungs-. P. ná-
klady. J. tr. Přestěhovalec, lce, m. = přesídlelec.
Šm. Přestěhovalý, der (selbst) übersiedelte.
Sm. Přestěhovanec, nce, m., der Uibersiedler.
Jg. Vz Přesídlenec. Přestěhování, n., das Uibersiedeln, die
Uibersiedelung. V. Přestěhováním nouzí ne- ujdeš. Sych. P. babylonské (zajetí). Pomoc, povolení k p.; náklady na p. (přestěhovaci); předpisy v příčině p.-se. J. tr. P. duší = nauka stanovící předušování a převtělování, die Seelenwanderung. Sš. J. 159. Přestěhovaný, der (von einem Andern)
übersiedelte. Jg. Přestěhovati; přestěžiti (zastr.), ander-
wärts ansiedeln, übersetzen, wegführen. — koho, se odkud kam: na nové město. Ros. Do cizí země daleko se p. Živ. Jež. 14. stol. Díl jich do těch krajin přestěho- val. Cyr. P. někoho z Čech do Polska. Us. Mého člověka z mé dědiny na svú dědinu p-val. Půh. II. 478. Přestěžen jest lid do assyrské země. Bj., BO. — koho zač. Pře- stěhoval jej za 15 zl. — koho s kým: Je s sebú p-žil. BO. Přestělesnosť, i, f., die Uiber-, Unsinn-
lichkeit. Krok. Přestělesný, übersinnlich. Krok.
Přestěna, y, f., die Scheidewand. Br. Vz
Přepážka. Přestepovati, übersteppen.
Přestěžení, n., transmigratio, zastr. ==
přestěhování. Bj, BO. Přestěziti, vz Přestěhovati.
Přestí, přísti, n., solemn. phase. BO.
Prestige (fr., prestíž), kejklířství, marnič-
ství. Rk. Přestihnouti, ul, ut, utí; přestihu (zastr.),
stihl, žen, ení; přestíhaťi, přestihovati = přeběhnouti, übereilen, überlaufen. Jg. — koho. D., Ros. — koho čím: rychlostí. Aesop. |
||
|
|||
Předchozí (979)  Strana:980  Další (981) |