980

Chtěl, aby na jeho hlavě všichni přestávali.
Ler. Jen břicho když pásti mohou, na tom
přestávají. Kom. Stavové nechtěli na tom p.
Bart. Co svědci jednostejně vyznají, že na
tom p. chtí. Tov. 77. Strany na tom pře-
stanou. Nar. o h. a k. P. na svých právích,
výpovědech, Kom., na svém, D., na výkladu.
Kom. Neumí na mírných věcech p. Ml. Ne-
máš-li zvůle, přestaň na mále. Č. Dosti má,
kdo na, svém přestává. Č. Zpříma povězte,
na čem přestáváte (čeho se držíte). Sych.
Dej Bože. aby na tom přestalo (aby to konec
vzalo). Bern. — Koc, Kon., Troj., J. tr. —-
(na čem) jak. S ochotnou myslí přestaň na
jeho vůli. Š. a Ž. Přestaň na chvíli. Us. —
v něčem (upustiti). J. tr. — po čem. Po čem
přestala ta bolesť? Us. — pro koho. Pře-
stala pro křesťany služba ta. Sš. I. 76. —
s inft. (neskonalých sloves). Přestal volati,
mluviti, plakati, V., bouřiti. Br. Jestliže za-
jisté zlo pro dobré výsledky zlem býti p-vá.
Sš. I. 43. Přestaňte křesťanství svého špiniti
neživostí v boží službě. Kom. Přestaň tedy
na chudobu láti. Sš. Bs. 185. Učiti lidu ne-
přestával. V. — Pozn. S inft. pass. Dům
přestal se stavěti, V latině se dává desiisse
v perfektu též do passiva. Papirius Crassus
primum Papirius est vocari desitus. Kts. —
s přechod. Tři sta muží v trúby hlučiec
nepřestachu. BO. Nikda nepřestali volajíc.

ZN. Cf. řec: navolat, Ыуыѵ.

Přestáti, stojím, stál, án, ání. Vz Státi.
P. = stoje přetrvati, eine Zeit lang stellen;
přetrpěti, snésti, aus-, überstehen, erleiden,
übertragen. — co: celý den (státi), Ros.,
nemoc, D., psotu, trest. Sych. — čeho. Ve-
likých muk přestáli. Plk. — koho = stoje
přemoci, im Stehen es Jemanden zuvor thun.
— se. Kolem zámku varta stojí a nikdá se
nepřestojí. Mor. P. 328. Pivo se p-lo (stáním
pokazilo).

Přestatný. sehr tapfer.

Prestava, y, f., prestavení, v mathem.,
die Permutation.

Přestavač, e, m., der Pausirer, Aufhörer.
Bern.

Přestavačka, y, f., das Absatzfieber.

Přestávajicnosť, i, f., šp., die Zufrieden-
heit. Kartig.

Přestávati, vz Přestati.

Přestavba, v, f., přestavění, der Umbau.
Dch.

Přestavek, vku, m.., na jevišti divadel-
ním, das Versetzstück. Dch.

Přestavení, n., die Umstellung. Dch. P.
nábytku v pokoji. Us. — P., odřadění, das
Hyperbaton. Sš. L. 6. Vz Odřadění.

Přestavění, n., der Umbau.

Přestavěti, ěl, ěn, ění; přestavovati —
jinak n. z nova stavěti, von neuem o. anders
stellen, umstellen, umbauen. — co: dům,
kamna. D. — co jak: dům od základův. Ml.

Přestavilka, y, f., Metathesis, f. Gr. Vz
Přesmykování.

Přestavitelnosť, i, f., Verstellbarkeit, f.

Přestavitelný, verstellbar.

Přestaviti, il, en, ení; přestavovati =
jinak n. znova staviti, anders o. von neuem
stellen, übersetzen ; příliš mnoho staviti, zu
viel aufstellen, aufzetteln (u tkadlců). Jg. —

co : knihy. D. Apoštol vazbu přestavuje. Sš.
I. 66. P. kamna. Us. Dch. — co odkud
kam: z místa na místo. V. - co k čemu.
Řečník slova k libému znění přestavuje.
Kom.

Přestávka, y, f., přestání, die Ruhe-,
Zwischenpause, der Absatz, Abschnitt. P.
k odpočinku; bez p-ky; spáti s p-kami.
Dch. P-ku hlubokou na vřesk ten činí kněz.
C. P. ve verších jest skoncování slova na
konci metrického pořadí, caesura. Krok. Vz
Přerývka. P. v hudbě. V. P. ve větě: mezi-
větná, vedlejší; mezi akty, meziaktová, mezi-
aktí. Nz. Vz Katalexis, Ndr. 189. — P., das
Stosseisen an der Schwanzschraube. Bur.

Přestavlčky, pl., f., druh hrušek. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Přestavlky, dle Dolany, ves a) v Chrudim-
sku, b) ve Stodsku, c) u Benešova, d) u Se
dlce, e) u Kostelce n. Orlicí, f) u Hrochova
Týnce, g) u Budína, h) u Mníška, i) u Pře-
rova na Mor., k) u Olomouce. PL. — Tk. 1.
87., III. 130, Tf. 267.

Přestavování, n.. vz Přestavení.

Přestěhovací, Uibersiedelungs-. P. ná-
klady. J. tr.

Přestěhovalec, lce, m. = přesídlelec.
Šm.

Přestěhovalý, der (selbst) übersiedelte.
Sm.

Přestěhovanec, nce, m., der Uibersiedler.
Jg. Vz Přesídlenec.

Přestěhování, n., das Uibersiedeln, die
Uibersiedelung. V. Přestěhováním nouzí ne-
ujdeš. Sych. P. babylonské (zajetí). Pomoc,
povolení k p.; náklady na p. (přestěhovaci);
předpisy v příčině p.-se. J. tr. P. duší =
nauka stanovící předušování a převtělování,
die Seelenwanderung. Sš. J. 159.

Přestěhovaný, der (von einem Andern)
übersiedelte. Jg.

Přestěhovati; přestěžiti (zastr.), ander-
wärts ansiedeln, übersetzen, wegführen. —
koho, se odkud kam: na nové město.
Ros. Do cizí země daleko se p. Živ. Jež.
14. stol. Díl jich do těch krajin přestěho-
val. Cyr. P. někoho z Čech do Polska. Us.
Mého člověka z mé dědiny na svú dědinu
p-val. Půh. II. 478. Přestěžen jest lid do
assyrské země. Bj., BO. — koho zač. Pře-
stěhoval jej za 15 zl. — koho s kým: Je
s sebú p-žil. BO.

Přestělesnosť, i, f., die Uiber-, Unsinn-
lichkeit. Krok.

Přestělesný, übersinnlich. Krok.

Přestěna, y, f., die Scheidewand. Br. Vz
Přepážka.

Přestepovati, übersteppen.

Přestěžení, n., transmigratio, zastr. ==
přestěhování. Bj, BO.

Přestěziti, vz Přestěhovati.

Přestí, přísti, n., solemn. phase. BO.

Prestige (fr., prestíž), kejklířství, marnič-
ství. Rk.

Přestihnouti, ul, ut, utí; přestihu (zastr.),
stihl, žen, ení; přestíhaťi, přestihovati =
přeběhnouti, übereilen, überlaufen. Jg. —
koho. D., Ros. — koho čím: rychlostí.
Aesop.