981

Přestka, vz Přezka. Zlob.

Přestkvoucí, sehr glänzend, herrlich.
Pass., Kom., Jel.

Přestlati, vz Stláti; přestélati, přestílati,
přestlávati, überbetten, umbetten. — co
komu: nemocnému postel. Dch.

Přestný, vz Přísný.

Presto, it., rychle, spěšně, schnell, ge-
schwind; p. assai n. prestissimo, velmi rychle.
Hd.

Prestol, a n. u, m., trůn, stolec, der Thron.
Holý.

Preston, a, m., mě. v Anglii. Vz S. N.

Prestonka, y, f., prestonia, rostl.

Přestoupací lístek, Umsteigbillet, n. Dch.
Vz Přestupní.

Přestoupení, n., přestupek, die Üiber-
tretung. P. přikázání božího, V., p. (pře-
stupek) zákona, J. tr., pád p., úpadkové p.;
p. k jiné církvi, der Uibertritt. Šm., D. Ne
každé p. je provinění. Pk.

Přestoupiti, il, en, ení; přestoupati, pře-
stupovati = přes něco stoupiti, překročiti,
übertreten , überschreiten ; jinam stoupiti,
auf die andere Seite treten. Jg. — přes co:
přes mez, strouhu, čáru, cíl. V. — co: zá-
kon, rozkaz, přikázání, smlouvu. V. Dokudž
já nebo má žena svého lože nepřestúpímy.
GR. — odkud kam: s nohy na nohu pře-
stupovati. Č. S prkna na zem p. Přestúpil
jsem do jeho humna chtěje ptáka polapiti.
NB. Tč. P. k nepříteli, V., k jinému nábo-
ženství, D., na jinou víru.— v čem. V ničem
jistého cíle nepřestupuj. Kram.

Přestoupný, lépe: přestupný. Jg.

Přestrašek, šku, m., ein vorübergehender
Schrecken. Šm.

Přestrašení, n., der Schrecken. Jg.

Přestrašený; -en, a, o, geschreckt. V.

Přestrašiti, il, en, ení; přestrašovati =
poděsiti, erschrecken, in Schrecken setzen.
V., Kom. — koho čím: nepřítele mocí,
Har., někoho cepy. Dh.

Přestrašlivý, erschrecklich, sehr schreck-
lich. D.

Přestrašný, sehr schrecklich, erschreck-
lich. Bern.

Přestrčiti, il, en, ení; přestrkovati, ver-
schieben. — co: stůl, sloupec (v knihtis-
kárně). D. — co kam: přes vodu = pře-
plaviti. Ros. — co čím: rukama.

Přestřeba, y, m., der Nachäffer, Nach-
ahmer. Us.

Přestřebovačka, y, f., vz Přestřebovati,
Přesuzovač.

Přestřebovati, posunky dělati, napodo-
biti, nachahmen, nachäffen, höhnen, spotten.
— koho. Jistý pták přestřebuje všecky
ostatní, říkají mu proto přestřebovačka. Us.
u Chrud. Kd. Vz Posměváček.

Přestřel, u, m., der Hochschuss (ein
Schuss, welcher zu hoch geht). Šm.

Přestřeliti, il, en, ení; přestříleti, el, en,
ení; přestřelovati, überschiessen. — co, koho:
řeku, zajíce, D., cíl. Šml. Všecky přestřílel
(střílením přemohl). Ros. — přes co : přes
řeku. Ros.

Přestříbřiti, il, en, ení, přestřibřovati,
übersilbern. D.

Přestřih, u, m., der Uiberschlag (ein
Fehler beim Tuchscheren). Šm.

Přestřihnouti, ul, ut, utí; přestřihu
(zastr.), střihl, střižen, ení, prestříhati, pře-
střihovati = na dvě rozstříhnouti, entzwei
schneiden ; přes míru střihnouti, überschnei-
den. Jg. — co : niť, papír, Us., cestu (nade-
jíti si), Jg., život (konec mu učiniti). Kram.,
Kom. — jak: na dvé. V. — čím : nůžkami.

Přestříknouti, knul a kl, ut, utí, über-
spritzen. — co : střechu. — čím : stříkačkou.

Přestříti, stru, střel, en, ení; přestírati,
überbreiten, überdecken. — koho, co čím:
koně pokrývkou nějakou, Jg., stůl kobercem.

Přestřížka, y, f. = přerývka. Tpl. —P.,
přestávka na konci stopy či diaeresa. Šš. 23.

Přestrk, u, m., přestrčení, Schub, m.;
2. přívoz. Háj.

Přestrkovač, e, m., der Uiberschubhobel.
P. okovaný. Skv.

Přestrkovačka, y, f., návlečka, ozubec,
šněrovací jehla, žinkle, die Schnurnadel, der
Schnürsenkel. D. U Místka. Mtl.

Přestrkovati, vz Prestrčiti.

Přestroj, e, m., přestrojení, die Verklei-
dung, die Maske (Kleid).

Přestrojenec, nce, m., přestrojenka,
y, f., die Maske (osoba). Šm.

Přestrojení, n., die Verkleidung, Maske.
Śm. Vz Přestroj.

Přestrojiti, il, en, ení; přestrojovati.
anders bereiten, umfertigen, verarbeiten, um-
kleiden. Kom. — koho do čeho: do jiných
šatů. Vz následující.

Přestrojní kus, ein Verkleidungsstück
(Drama). Sm.

Přestroj ovací, Verkleidungs-. Šm.

Přestrojování, n. P. souhlásek = ve-
spolné zaměňování souhlásek rozličným stro-
jům náležitých. Kt. P-ním zoveme zaměňo-
vání hlásek různorodých.. Tak přestrojují
se: 1. retnice v hrdelnice a naopak: křepe-
lice m. přepelice, kaprať (kapraď) m. paprať,
kluzký m. plzký; 2. hrdelnice ve předopa-
trové a naopak; ocknouti — octnouti, tla-
čiti obec. klačiti, kluzký — slizký, kloniti

— sloniti a cloniti; 3. hrdelnice v podneb-
nice a naopak: krahulec — krahujec, hedváb

— jedváb, krtati — črtati, kavka a strč.
čavka, kmýří (chmýří) a čmýří, kápě —
čepice, kbel — čber; 4. podnebnice v sy-
kavky a jazyčnice a naopak : jeřáb řeřáb,
pojiti (m. politi) — pažiti, půjčiti m. poži-
čiti; 5. retnice v zubné: prysk — trysk,
pitvořiti a titvořiti, pipec — tipec; 6. ja-
zyčné l v j a zubné n, a naopak: ledva —
jedva, zasnoubiti m. zaslúbiti, namladiti m.
navnaditi, podlebí — podnebí, zleužívati —
zneužívati. Bž. Ml. 52.

Přestrouhati, přestrouhnouti, hnul a hl,
ut, utí, přestruhovati, überschaben. D. — co
čím: sklem.

Přestuditi, il, zen, ení; přestuzovati, über-,
verkühlen. — si co: ruce.

Přestudovati, über-, durchstudiren. —
co. D. — se, sich überstudiren. D.

Přestup, u, m., přestoupení, přejití, strsl.
préstąpъ = pré + stąp + ъ. Mkl. B. 42. Der
Uibergang, Uibertritt.—P. = přestoupení zá-
kona n. povinnosti, hřích a sice se strany for-



	981

	Přestka, vz Přezka. Zlob. Přestkvoucí, sehr glänzend, herrlich. Pass., Kom., Jel. Přestlati, vz Stláti; přestélati, přestílati, přestlávati, überbetten, umbetten. — co komu: nemocnému postel. Dch. Přestný, vz Přísný. Presto, it., rychle, spěšně, schnell, ge- schwind; p. assai n. prestissimo, velmi rychle. Hd. Prestol, a n. u, m., trůn, stolec, der Thron. Holý. Preston, a, m., mě. v Anglii. Vz S. N. Prestonka, y, f., prestonia, rostl. Přestoupací lístek, Umsteigbillet, n. Dch. Vz Přestupní. Přestoupení, n., přestupek, die Üiber- tretung. P. přikázání božího, V., p. (pře- stupek) zákona, J. tr., pád p., úpadkové p.; p. k jiné církvi, der Uibertritt. Šm., D. Ne každé p. je provinění. Pk. Přestoupiti, il, en, ení; přestoupati, pře- stupovati = přes něco stoupiti, překročiti, übertreten , überschreiten ; jinam stoupiti, auf die andere Seite treten. Jg. — přes co: přes mez, strouhu, čáru, cíl. V. — co: zá- kon, rozkaz, přikázání, smlouvu. V. Dokudž já nebo má žena svého lože nepřestúpímy. GR. — odkud kam: s nohy na nohu pře- stupovati. Č. S prkna na zem p. Přestúpil jsem do jeho humna chtěje ptáka polapiti. NB. Tč. P. k nepříteli, V., k jinému nábo- ženství, D., na jinou víru.— v čem. V ničem jistého cíle nepřestupuj. Kram. Přestoupný, lépe: přestupný. Jg. Přestrašek, šku, m., ein vorübergehender Schrecken. Šm. Přestrašení, n., der Schrecken. Jg. Přestrašený; -en, a, o, geschreckt. V. Přestrašiti, il, en, ení; přestrašovati = poděsiti, erschrecken, in Schrecken setzen. V., Kom. — koho čím: nepřítele mocí, Har., někoho cepy. Dh. Přestrašlivý, erschrecklich, sehr schreck- lich. D. Přestrašný, sehr schrecklich, erschreck- lich. Bern. Přestrčiti, il, en, ení; přestrkovati, ver- schieben. — co: stůl, sloupec (v knihtis- kárně). D. — co kam: přes vodu = pře- plaviti. Ros. — co čím: rukama. Přestřeba, y, m., der Nachäffer, Nach- ahmer. Us. Přestřebovačka, y, f., vz Přestřebovati, Přesuzovač. Přestřebovati, posunky dělati, napodo- biti, nachahmen, nachäffen, höhnen, spotten. — koho. Jistý pták přestřebuje všecky ostatní, říkají mu proto přestřebovačka. Us. u Chrud. Kd. Vz Posměváček. Přestřel, u, m., der Hochschuss (ein Schuss, welcher zu hoch geht). Šm. Přestřeliti, il, en, ení; přestříleti, el, en, ení; přestřelovati, überschiessen. — co, koho: řeku, zajíce, D., cíl. Šml. Všecky přestřílel (střílením přemohl). Ros. — přes co : přes řeku. Ros. Přestříbřiti, il, en, ení, přestřibřovati, übersilbern. D.	Přestřih, u, m., der Uiberschlag (ein Fehler beim Tuchscheren). Šm. Přestřihnouti, ul, ut, utí; přestřihu (zastr.), střihl, střižen, ení, prestříhati, pře- střihovati = na dvě rozstříhnouti, entzwei schneiden ; přes míru střihnouti, überschnei- den. Jg. — co : niť, papír, Us., cestu (nade- jíti si), Jg., život (konec mu učiniti). Kram., Kom. — jak: na dvé. V. — čím : nůžkami. Přestříknouti, knul a kl, ut, utí, über- spritzen. — co : střechu. — čím : stříkačkou. Přestříti, stru, střel, en, ení; přestírati, überbreiten, überdecken. — koho, co čím: koně pokrývkou nějakou, Jg., stůl kobercem. Přestřížka, y, f. = přerývka. Tpl. —P., přestávka na konci stopy či diaeresa. Šš. 23. Přestrk, u, m., přestrčení, Schub, m.; 2. přívoz. Háj. Přestrkovač, e, m., der Uiberschubhobel. P. okovaný. Skv. Přestrkovačka, y, f., návlečka, ozubec, šněrovací jehla, žinkle, die Schnurnadel, der Schnürsenkel. D. U Místka. Mtl. Přestrkovati, vz Prestrčiti. Přestroj, e, m., přestrojení, die Verklei- dung, die Maske (Kleid). Přestrojenec, nce, m., přestrojenka, y, f., die Maske (osoba). Šm. Přestrojení, n., die Verkleidung, Maske. Śm. Vz Přestroj. Přestrojiti, il, en, ení; přestrojovati. anders bereiten, umfertigen, verarbeiten, um- kleiden. Kom. — koho do čeho: do jiných šatů. Vz následující. Přestrojní kus, ein Verkleidungsstück (Drama). Sm. Přestroj ovací, Verkleidungs-. Šm. Přestrojování, n. P. souhlásek = ve- spolné zaměňování souhlásek rozličným stro- jům náležitých. Kt. P-ním zoveme zaměňo- vání hlásek různorodých.. Tak přestrojují se: 1. retnice v hrdelnice a naopak: křepe- lice m. přepelice, kaprať (kapraď) m. paprať, kluzký m. plzký; 2. hrdelnice ve předopa- trové a naopak; ocknouti — octnouti, tla- čiti obec. klačiti, kluzký — slizký, kloniti — sloniti a cloniti; 3. hrdelnice v podneb- nice a naopak: krahulec — krahujec, hedváb — jedváb, krtati — črtati, kavka a strč. čavka, kmýří (chmýří) a čmýří, kápě — čepice, kbel — čber; 4. podnebnice v sy- kavky a jazyčnice a naopak : jeřáb řeřáb, pojiti (m. politi) — pažiti, půjčiti m. poži- čiti; 5. retnice v zubné: prysk — trysk, pitvořiti a titvořiti, pipec — tipec; 6. ja- zyčné l v j a zubné n, a naopak: ledva — jedva, zasnoubiti m. zaslúbiti, namladiti m. navnaditi, podlebí — podnebí, zleužívati — zneužívati. Bž. Ml. 52. Přestrouhati, přestrouhnouti, hnul a hl, ut, utí, přestruhovati, überschaben. D. — co čím: sklem. Přestuditi, il, zen, ení; přestuzovati, über-, verkühlen. — si co: ruce. Přestudovati, über-, durchstudiren. — co. D. — se, sich überstudiren. D. Přestup, u, m., přestoupení, přejití, strsl. préstąpъ = pré + stąp + ъ. Mkl. B. 42. Der Uibergang, Uibertritt.—P. = přestoupení zá- kona n. povinnosti, hřích a sice se strany for-