Předchozí (980)  Strana:981  Další (982) |
|
|||
981
|
|||
|
|||
Přestka, vz Přezka. Zlob.
Přestkvoucí, sehr glänzend, herrlich.
Pass., Kom., Jel. Přestlati, vz Stláti; přestélati, přestílati,
přestlávati, überbetten, umbetten. — co komu: nemocnému postel. Dch. Přestný, vz Přísný.
Presto, it., rychle, spěšně, schnell, ge-
schwind; p. assai n. prestissimo, velmi rychle. Hd. Prestol, a n. u, m., trůn, stolec, der Thron.
Holý. Preston, a, m., mě. v Anglii. Vz S. N.
Prestonka, y, f., prestonia, rostl.
Přestoupací lístek, Umsteigbillet, n. Dch.
Vz Přestupní. Přestoupení, n., přestupek, die Üiber-
tretung. P. přikázání božího, V., p. (pře- stupek) zákona, J. tr., pád p., úpadkové p.; p. k jiné církvi, der Uibertritt. Šm., D. Ne každé p. je provinění. Pk. Přestoupiti, il, en, ení; přestoupati, pře-
stupovati = přes něco stoupiti, překročiti, übertreten , überschreiten ; jinam stoupiti, auf die andere Seite treten. Jg. — přes co: přes mez, strouhu, čáru, cíl. V. — co: zá- kon, rozkaz, přikázání, smlouvu. V. Dokudž já nebo má žena svého lože nepřestúpímy. GR. — odkud kam: s nohy na nohu pře- stupovati. Č. S prkna na zem p. Přestúpil jsem do jeho humna chtěje ptáka polapiti. NB. Tč. P. k nepříteli, V., k jinému nábo- ženství, D., na jinou víru.— v čem. V ničem jistého cíle nepřestupuj. Kram. Přestoupný, lépe: přestupný. Jg.
Přestrašek, šku, m., ein vorübergehender
Schrecken. Šm. Přestrašení, n., der Schrecken. Jg.
Přestrašený; -en, a, o, geschreckt. V.
Přestrašiti, il, en, ení; přestrašovati =
poděsiti, erschrecken, in Schrecken setzen. V., Kom. — koho čím: nepřítele mocí, Har., někoho cepy. Dh. Přestrašlivý, erschrecklich, sehr schreck-
lich. D. Přestrašný, sehr schrecklich, erschreck-
lich. Bern. Přestrčiti, il, en, ení; přestrkovati, ver-
schieben. — co: stůl, sloupec (v knihtis- kárně). D. — co kam: přes vodu = pře- plaviti. Ros. — co čím: rukama. Přestřeba, y, m., der Nachäffer, Nach-
ahmer. Us. Přestřebovačka, y, f., vz Přestřebovati,
Přesuzovač. Přestřebovati, posunky dělati, napodo-
biti, nachahmen, nachäffen, höhnen, spotten. — koho. Jistý pták přestřebuje všecky ostatní, říkají mu proto přestřebovačka. Us. u Chrud. Kd. Vz Posměváček. Přestřel, u, m., der Hochschuss (ein
Schuss, welcher zu hoch geht). Šm. Přestřeliti, il, en, ení; přestříleti, el, en,
ení; přestřelovati, überschiessen. — co, koho: řeku, zajíce, D., cíl. Šml. Všecky přestřílel (střílením přemohl). Ros. — přes co : přes řeku. Ros. Přestříbřiti, il, en, ení, přestřibřovati,
übersilbern. D. |
Přestřih, u, m., der Uiberschlag (ein
Fehler beim Tuchscheren). Šm. Přestřihnouti, ul, ut, utí; přestřihu
(zastr.), střihl, střižen, ení, prestříhati, pře- střihovati = na dvě rozstříhnouti, entzwei schneiden ; přes míru střihnouti, überschnei- den. Jg. — co : niť, papír, Us., cestu (nade- jíti si), Jg., život (konec mu učiniti). Kram., Kom. — jak: na dvé. V. — čím : nůžkami. Přestříknouti, knul a kl, ut, utí, über-
spritzen. — co : střechu. — čím : stříkačkou. Přestříti, stru, střel, en, ení; přestírati,
überbreiten, überdecken. — koho, co čím: koně pokrývkou nějakou, Jg., stůl kobercem. Přestřížka, y, f. = přerývka. Tpl. —P.,
přestávka na konci stopy či diaeresa. Šš. 23. Přestrk, u, m., přestrčení, Schub, m.;
2. přívoz. Háj. Přestrkovač, e, m., der Uiberschubhobel.
P. okovaný. Skv. Přestrkovačka, y, f., návlečka, ozubec,
šněrovací jehla, žinkle, die Schnurnadel, der Schnürsenkel. D. U Místka. Mtl. Přestrkovati, vz Prestrčiti.
Přestroj, e, m., přestrojení, die Verklei-
dung, die Maske (Kleid). Přestrojenec, nce, m., přestrojenka,
y, f., die Maske (osoba). Šm. Přestrojení, n., die Verkleidung, Maske.
Śm. Vz Přestroj. Přestrojiti, il, en, ení; přestrojovati.
anders bereiten, umfertigen, verarbeiten, um- kleiden. Kom. — koho do čeho: do jiných šatů. Vz následující. Přestrojní kus, ein Verkleidungsstück
(Drama). Sm. Přestroj ovací, Verkleidungs-. Šm.
Přestrojování, n. P. souhlásek = ve-
spolné zaměňování souhlásek rozličným stro- jům náležitých. Kt. P-ním zoveme zaměňo- vání hlásek různorodých.. Tak přestrojují se: 1. retnice v hrdelnice a naopak: křepe- lice m. přepelice, kaprať (kapraď) m. paprať, kluzký m. plzký; 2. hrdelnice ve předopa- trové a naopak; ocknouti — octnouti, tla- čiti obec. klačiti, kluzký — slizký, kloniti — sloniti a cloniti; 3. hrdelnice v podneb-
nice a naopak: krahulec — krahujec, hedváb — jedváb, krtati — črtati, kavka a strč.
čavka, kmýří (chmýří) a čmýří, kápě — čepice, kbel — čber; 4. podnebnice v sy- kavky a jazyčnice a naopak : jeřáb řeřáb, pojiti (m. politi) — pažiti, půjčiti m. poži- čiti; 5. retnice v zubné: prysk — trysk, pitvořiti a titvořiti, pipec — tipec; 6. ja- zyčné l v j a zubné n, a naopak: ledva — jedva, zasnoubiti m. zaslúbiti, namladiti m. navnaditi, podlebí — podnebí, zleužívati — zneužívati. Bž. Ml. 52. Přestrouhati, přestrouhnouti, hnul a hl,
ut, utí, přestruhovati, überschaben. D. — co čím: sklem. Přestuditi, il, zen, ení; přestuzovati, über-,
verkühlen. — si co: ruce. Přestudovati, über-, durchstudiren. —
co. D. — se, sich überstudiren. D. Přestup, u, m., přestoupení, přejití, strsl.
préstąpъ = pré + stąp + ъ. Mkl. B. 42. Der Uibergang, Uibertritt.—P. = přestoupení zá- kona n. povinnosti, hřích a sice se strany for- |
||
|
|||
Předchozí (980)  Strana:981  Další (982) |