Předchozí (981)  Strana:982  Další (983) |
|
|||
982
|
|||
|
|||
malné či povahy předmětné, transgressio,
nuQäßaöic. Sš. I. 62. — P. v hudbě, die Rückung. — P., vojen., příční pochod, das Rokiren. Vz S. N. -- P., smilax, die Stech- winde, polokeř. Kk. 127., Schd. II. 270. Přestupce, e, m., der Uibertreter. P. bo-
žieho přikázání, Hus. I. 414., zákona. Sš. I. 102. Vysaditi pokutu na p. některého na- řízení. J. tr. — CJB. 383. Přestupek, pku, m., přestoupení, přestup,
přečinění, die Uibertretung, das Vergehen. Šm. P. prostý, důchodkový. J. tr. P. spá- chati, tajiti, k němu pomáhati. Ut. trest. zák. Přestupitel, e, m., der Uibertreter. Us.
Přestupitelka, y, přestupitelkyně, ě, f.,
die Uibertreterin. Přestupitelnosť, i, f., die Uiberschreit-
barkeit. Jg. Přestupitelný, überschreitbar. Ben. V.
Přestupitelový sbor (přestupitelů), coetus
praevaricatorum. BO. Přestupkový, Uibertretungs-. Tr. zák.
Přestuplivý, který přestupuje, übertre-
tend. — P., přečinlivý, zločinný, verbreche- risch, zu Uibertretungen geneigt. Šm., D. Přestupní lístek na dráze, die Umsteig-
karte. Dch. Vz Přestoupací. Přestupnice, e, přestupnička, y, f., die
Uibertreterin, Sünderin. Bern. Přestupnický, übertreterisch. Šm.
Přestupnička, y, f., vz Přestupnice. —
P., smilacina, rostl. česnekovitá. Rostl. P., maianthemum, die Schattenblume. Slb. 192. Přestupník, a, m., přestupující, odvrá-
cenec, odstupník, apostata, přestupce. Št. N. 257., 259. Der Uibertreter. Za p-ky prositi. BO. Vz Přestupce, Odvrácenec. P. zákona. V. Nicméně však pokuty již ustanovené na- šeho práva p-kům nastanú. CJB. 393. — P., u, m., vz Transgressiv. Přestupnosť, i, f. P. roku. — P. = pře-
stupitelnosť. Veleš. Přestupný, který přestupuje, übertretend.
— P., k přestupu se táhnoucí, Uibertritt-. — P. rok (který má 366 dní), das Schaltjahr. Vz S. N. P. léto, Aqu., den (29. únor). V. P. měsíc (hrudeň, příbytečný či hrudní měsíc), der Schaltmonat. Šm. — P., hřešící, zločinný, verbrecherisch. Hus. — P., mohoucí přestou- pen býti, přestupitelný, überschreitbar. L. Přestupování, n., das Uiberschreiten.
Uibertreten. Us. Přestupovati, vz Přestoupiti.
Přestvoření, n., die Umschöpfung. Korn.
Přestvořiti, přetvořiti, přestvořovati, pře-
tvořovati, umschöpfen, umwandeln. Vz Pře- tvořiti. — co. Přestydký, sehr schändlich. P. modla.
Přestydlý, verkühlt. P. ruce. Ros.
Přestydnouti, dnul a dl, utí; přestydati,
erkalten, erstarren, erfrieren. — abs. Celý jsem p-dl. Us. Hý. — komu. Přestydly mi ruce. Ros. Přestydnutí, n., přemrznutí, die Erstar-
rung (vor Kälte). Přesud, u, m. = přesudek, rozsudek, der
Richterspruch. Bern. — P., plat za rozsou- zení dávaný soudci, zastr. Půh. 1437. — P., předsudek, Vorurtheil, n. Berg. |
Přesudek, dku, m. = rozsudek, das Ur-
theil, der Richterspruch, res judicata. — P., praedicatum, eine Sentenz, die in ihre Rechts- kräfte erwachsen ist. Ros. Přesudlivý, náchylný k přesazování, pře-
mětačný, nachrederisch. Vdovy aby nebyly životů lidských přesudlivé. Jdn. br. 1617. Přesukovaný, tkaný, gewoben. Opona
ze lnu p-ného; p. komže, bílý len (byssus retortus). BO. Přesukovati, přesoukati, vz Soukati. —
co: hedvábí, drehen, weben. Vz Přesuko- vaný. Presumce, vz Praesumce.
Presumtivní, vz Praesumce, domnělý,
muthmasslich. Přesúšati sa po poloch (po polích a po
zahradách lenošiti). Na mor. Zlínsku. Brt. Přesušený, ausgetrocknet. P. řeka. BO.
Přesušiti, il, en, ení; přesoušeti, el, en,
ení; přesušovati, trocknen ; zu sehr trocknen. Jg. — co. P-šil Hospodin bystřiny jordanské. BO. P. prádlo, Us., osnovu. Us. Té. — se. Peníze se přesoušejí či hoří, říkají na mor. Drahansku, když jistá místa v noci světel- kují, der Schatz wittert sich. Cf. Simrock's Handbuch der deutschen Mythologie. 5. Aufl. 1878. 356. Hý. Přesutě, übervoll. Jakou měrou kdo jest
měřil, tak mu bude zase odplaceno, abrž vrchovatě a p. Rd. zv. 104. Přesutý = přesypaný, zu voll. P. míra
(příliš plná). Jg. Přesuvka, y, f., metathesis, vz Přesmy-
kování. Přesuzovač, e, přesuzováček, čka, m.,
der Nachreder, Verleumder. Jg. — Přesu- zováček, sedmi-, devítihlásek, der Sprach- meister, pták. Vz Posměváček. Přesuzovačka, y, f., die Nachrednerin.
Přesuzovačný = přesudlivý. Č.
Přesuzovatel, e, m. = přesuzovač.
Přesuzovati, vz Přesouditi.
Přesval, u, m., přesvalí, n., der Quer-
wall. Bur. Přesvatosvatý, nejvýš svatý. Lom.
Přesvatý, hochheilig. Dch.
Přesvěcováti, vz Přesvětiti.
Přesvědčení, n., die Uiberzeugung. P.
vnější = překonání někoho dostatečností a důrazností svědků; p. vnitřní zakládá se na uvědomění vlastním, že nějaký úsudek jest pravdivým. Hš. Vz S. N. P. = uznání pravdy z důvodů předmětných. Marek. Log. 114. Mám to p. (to chybné, vz Ten). Šb. Držeti se, nabyti p.; míti, chovati p. Dch. Přesvědčenosť, i, f., = přesvědčení. Šm.
Přesvědčený; -en, a, o, überzeugt; über-
wiesen. Vz Přesvědčiti. Bránil svědka, že kdysi odprošovati musel a tedy že jest p-ný (nezpůsobilý, untauglich). Žer. Záp. I. 80. — CJB. 397. Přesvědčitel, e, m., der Uiberzeuger. Jg.
Přesvědčitelka, y, přesvědčitelkyně,
ě, f., die Uiberzeugerin. Us. Přesvědčiti, il, en, ení; přesvědčovati,
überzeugen, überweisen. — koho, co. Desk nikdo p. nemůže (den Beweis gegen sie führen). Vl. zř. 446. Žádný člověk nemůž p. (überweisen) úředníků menších, leč by |
||
|
|||
Předchozí (981)  Strana:982  Další (983) |