982

malné či povahy předmětné, transgressio,
nuQäßaöic. Sš. I. 62. — P. v hudbě, die
Rückung. — P., vojen., příční pochod, das
Rokiren. Vz S. N. -- P., smilax, die Stech-
winde, polokeř. Kk. 127., Schd. II. 270.

Přestupce, e, m., der Uibertreter. P. bo-
žieho přikázání, Hus. I. 414., zákona. Sš.
I. 102. Vysaditi pokutu na p. některého na-
řízení. J. tr. — CJB. 383.

Přestupek, pku, m., přestoupení, přestup,
přečinění, die Uibertretung, das Vergehen.
Šm. P. prostý, důchodkový. J. tr. P. spá-
chati, tajiti, k němu pomáhati. Ut. trest. zák.

Přestupitel, e, m., der Uibertreter. Us.

Přestupitelka, y, přestupitelkyně, ě, f.,
die Uibertreterin.

Přestupitelnosť, i, f., die Uiberschreit-
barkeit. Jg.

Přestupitelný, überschreitbar. Ben. V.

Přestupitelový sbor (přestupitelů), coetus
praevaricatorum. BO.

Přestupkový, Uibertretungs-. Tr. zák.

Přestuplivý, který přestupuje, übertre-
tend. — P., přečinlivý, zločinný, verbreche-
risch, zu Uibertretungen geneigt. Šm., D.

Přestupní lístek na dráze, die Umsteig-
karte. Dch. Vz Přestoupací.

Přestupnice, e, přestupnička, y, f., die
Uibertreterin, Sünderin. Bern.

Přestupnický, übertreterisch. Šm.

Přestupnička, y, f., vz Přestupnice. —
P., smilacina, rostl. česnekovitá. Rostl. P.,
maianthemum, die Schattenblume. Slb. 192.

Přestupník, a, m., přestupující, odvrá-
cenec, odstupník, apostata, přestupce. Št. N.
257., 259. Der Uibertreter. Za p-ky prositi.
BO. Vz Přestupce, Odvrácenec. P. zákona.
V. Nicméně však pokuty již ustanovené na-
šeho práva p-kům nastanú. CJB. 393. — P.,
u, m., vz Transgressiv.

Přestupnosť, i, f. P. roku. — P. = pře-
stupitelnosť. Veleš.

Přestupný, který přestupuje, übertretend.
— P., k přestupu se táhnoucí, Uibertritt-. —
P. rok (který má 366 dní), das Schaltjahr.
Vz S. N. P. léto, Aqu., den (29. únor). V. P.
měsíc (hrudeň, příbytečný či hrudní měsíc),
der Schaltmonat. Šm. — P., hřešící, zločinný,
verbrecherisch. Hus. — P., mohoucí přestou-
pen býti, přestupitelný, überschreitbar. L.

Přestupování, n., das Uiberschreiten.
Uibertreten. Us.

Přestupovati, vz Přestoupiti.

Přestvoření, n., die Umschöpfung. Korn.

Přestvořiti, přetvořiti, přestvořovati, pře-
tvořovati, umschöpfen, umwandeln. Vz Pře-
tvořiti. — co.

Přestydký, sehr schändlich. P. modla.

Přestydlý, verkühlt. P. ruce. Ros.

Přestydnouti, dnul a dl, utí; přestydati,
erkalten, erstarren, erfrieren. — abs. Celý
jsem p-dl. Us. Hý. — komu. Přestydly mi
ruce. Ros.

Přestydnutí, n., přemrznutí, die Erstar-
rung (vor Kälte).

Přesud, u, m. = přesudek, rozsudek, der
Richterspruch. Bern. — P., plat za rozsou-
zení dávaný soudci, zastr. Půh. 1437. — P.,
předsudek, Vorurtheil, n. Berg.

Přesudek, dku, m. = rozsudek, das Ur-
theil, der Richterspruch, res judicata. — P.,
praedicatum, eine Sentenz, die in ihre Rechts-
kräfte erwachsen ist. Ros.

Přesudlivý, náchylný k přesazování, pře-
mětačný, nachrederisch. Vdovy aby nebyly
životů lidských přesudlivé. Jdn. br. 1617.

Přesukovaný, tkaný, gewoben. Opona
ze lnu p-ného; p. komže, bílý len (byssus
retortus). BO.

Přesukovati, přesoukati, vz Soukati. —
co: hedvábí, drehen, weben. Vz Přesuko-
vaný.

Presumce, vz Praesumce.

Presumtivní, vz Praesumce, domnělý,
muthmasslich.

Přesúšati sa po poloch (po polích a po
zahradách lenošiti). Na mor. Zlínsku. Brt.

Přesušený, ausgetrocknet. P. řeka. BO.

Přesušiti, il, en, ení; přesoušeti, el, en,
ení; přesušovati, trocknen ; zu sehr trocknen.
Jg. — co. P-šil Hospodin bystřiny jordanské.
BO. P. prádlo, Us., osnovu. Us. Té. — se.
Peníze se přesoušejí či hoří, říkají na mor.
Drahansku, když jistá místa v noci světel-
kují, der Schatz wittert sich. Cf. Simrock's
Handbuch der deutschen Mythologie. 5. Aufl.
1878. 356. Hý.

Přesutě, übervoll. Jakou měrou kdo jest
měřil, tak mu bude zase odplaceno, abrž
vrchovatě a p. Rd. zv. 104.

Přesutý = přesypaný, zu voll. P. míra
(příliš plná). Jg.

Přesuvka, y, f., metathesis, vz Přesmy-
kování.

Přesuzovač, e, přesuzováček, čka, m.,
der Nachreder, Verleumder. Jg. — Přesu-
zováček, sedmi-, devítihlásek, der Sprach-
meister, pták. Vz Posměváček.

Přesuzovačka, y, f., die Nachrednerin.

Přesuzovačný = přesudlivý. Č.

Přesuzovatel, e, m. = přesuzovač.

Přesuzovati, vz Přesouditi.

Přesval, u, m., přesvalí, n., der Quer-
wall. Bur.

Přesvatosvatý, nejvýš svatý. Lom.

Přesvatý, hochheilig. Dch.

Přesvěcováti, vz Přesvětiti.

Přesvědčení, n., die Uiberzeugung. P.
vnější = překonání někoho dostatečností a
důrazností svědků; p. vnitřní zakládá se na
uvědomění vlastním, že nějaký úsudek jest
pravdivým. Hš. Vz S. N. P. = uznání pravdy
z důvodů předmětných. Marek. Log. 114.
Mám to p. (to chybné, vz Ten). Šb. Držeti
se, nabyti p.; míti, chovati p. Dch.

Přesvědčenosť, i, f., = přesvědčení. Šm.

Přesvědčený; -en, a, o, überzeugt; über-
wiesen. Vz Přesvědčiti. Bránil svědka, že
kdysi odprošovati musel a tedy že jest p-ný
(nezpůsobilý, untauglich). Žer. Záp. I. 80. —
CJB. 397.

Přesvědčitel, e, m., der Uiberzeuger. Jg.

Přesvědčitelka, y, přesvědčitelkyně,
ě, f., die Uiberzeugerin. Us.

Přesvědčiti, il, en, ení; přesvědčovati,
überzeugen, überweisen. — koho, co. Desk
nikdo p. nemůže (den Beweis gegen sie
führen). Vl. zř. 446. Žádný člověk nemůž
p. (überweisen) úředníků menších, leč by