983

měl k svědomí z pánů z lavic neb z vla-
dyk, kteříž v soudu zemském sedají. Zř. F. I.
H. 37. Těch desk, které se tu píší, žádný
p. nemóž (svědectví desk nade všecko). Vš.
121. — koho, se o čem : o zlodějství. D.
P. se o stavu věci = zvěděti, dojíti jistoty,
jak se věc má, v jakém způsobu jest. Sb.

— se o čem jak: k své spokojenosti.
J. tr. — se čemu. Chtěl se tomu p. =
o tom. Kda. — koho čím. Chtě jím (svě-
domím) p. obžalovaného. NB. Tč. — oč.
Nejmá ižádný p. měštěnína o peníze ani
o žádné nařknutie. Sob. 77. — koho kdy.
Desk žádný p. nemuož po létech. Půh. II. 140.

Přesvědčivost', i, f., die Uiberzeugungs-
gabe. Dch.

Přesvědčovací, überzeugend. Očividně
připisuje Pán divům moc p. Sš. J. 207.

Přesvěděovatel, e, m., přemlouvatel, der
Uiberführer, Uiberzeuger. Šm

Přesvětiti, il, cen, ení, přesvěcovati, über-
weihen. — co: kostel. M.

Přesvětlý, lichtvoll. Dch.

Přesvítiti, il, cen, ení, přesvěcovati =
zasvítiti, leuchten. Ms. pr.

Přesvitný, fluorující, Fluorescenz-. P.
písmo. Ck.

Přesvláčka, y, f., vz Převlek. U Olom.
Sd.

Přesycení, n., die Uibersättigung. Jg.
Jeden p-ním říhá, druhý hladem vzývá. Dl.
P-ním otupělý. Dch.

Přesycenost', i, f.,přeplněnosť, die Uiber-
sättigung. P. vínem. Sš. Sk. 21.

Přesycený; -cen, a, o, übersättigt; blasirt.

— čím: rozkošemi.
Přesycovati, vz Přesytiti.
Přesychati, vz Přeschnouti.

Přesyp, u, m., die Uiberschüttung, -streu.
Dch.

Přesypací hodiny, die Sanduhr. Ck.

Přesypati, sypám a sypu (zastr. přespu),
přesýpati, přesýpávati = znova n. jinam n.
jinak sypati, überstreuen, überschütten; přes
míru sypati, überschütten. — co odkud
kam. Obilí z pytlů do jiných nádob p.
Ros. Peří do cejch. Us. — se s čím pře-
sýpávati. — co čím: pískem, zemí (zasy-
pati). Šm. — Vz Přesouti.

Přesytiti, il, cen, ení; přesycovati, über-
sättigen. — co, koho, se čím. P. se hříchy,
Plk., jídlem, Us., vodu solí. Vys.

Přesytý; -syt, a, o, übersatt, sehr satt. Jg.

Přešacení, n., přešacený, vz Přešatiti.

1. Přešacovati, vz Přešatiti.

2. Přešacovati, šp. z něm. überschätzen
m.: přeceniti. Jg.

3. Přešacovati, prohlédnouti, durchsu-
chen. — co komu: kapsy. Da.

Přešafrániti, il, ěn, ěni, přešafraňovati,
übersafranen. — co.

Přešantati se, překulhati se, hinüber -
grätscheln. Ros.

Přešatiti, il, cen, ení; přešacovati = pře-
vléci, über-, um-, verkleiden. — se, koho.
Ros. — se jak: v způsob věznu se pře-
šatili. Vrat. — čím

Přešemrati, vz Šemrati.

Přešeplati, überlispeln. Ros. — co.

Přešera, y, f., zastr. = příšera. MV.

Přešermovati, überfechten. Ros. — koho.

Přešibalý, velmi šibalský, durchtrieben.
Рlk.

Přešimoniti, šimoně se ošiditi, přeplatiti,
überzahlen. Lom.

Přešín, a, m., ves u Čížkova v Blovicku.
PL., Tk. III. 38., 43.

Přešinouti, ul, ut, utí, přešinovati = pře-
chýliti, überbeugen, überstürzen. — se. Kůň
se přešinuje. Šm.

Přešinulý, verstaucht. P. noha. Us.

Přešinutí, n., vz Přešinouti.

Přešinutý; -ut, a, o, verstaucht, ver-
schoben. Us.

Přešířiti, il, en, ení, přešiřovati, zu breit
machen. — co čím.

Přešiti, vz Šíti; přešívati, übernähen. —
co komu: kabát. — Us. co jak. Dal si to
p. na jinou modu. Us. u Rychn.

Přešiva, y, f., zastr., absutile. Žid.

Přešivátko, a, n., das Bestechörtel. Tpl.

Přešívek, vku, m, vz Země. Die Land-
enge. S. a Ž.

Přešívka, y, f., loktuše.

Přešklebiti, il, en, ení, überschmunzeln.

— koho. Klc.

Přeškmořiti, il, en, ení, přeškmořovati,
přetočiti, překroutiti, überdrehen. — co:
přízi. Us.

Přeškobrtiti, přeškobrtati, přeškobrtnouti
= převrci, překotiti, umwerfen, umkippen.
U Opav., Klš., u Olom., Sd., na mor. Dra-
hansku a Zlínsku Brt. — co, se. Sklénka se
přeškobrtla. Us. Brt.,

Přeškoda, y, f., der Jammerschade. Skoda,
p. toho. Us. Ach škoda, přeškoda o tu tvoju
krásu. Ht. Sl. 225. Vz Pře-.

Přeškoditi, il, zen, ení; přeškozovati =
zameziti, v cestě býti, hinderlich sein; se,
škodu vzíti, beschädigt werden, Schaden
nehmen. — komu co. Mus. Na Slov. p. za-
čarováním uškoditi. — se kde. Přeškodí-li
se matka dětinná v životě některé ženě. Ms.,
Kn. lék.

Přeškodný, sehr schädlich. Jg.

Přeškrábati, přeškrábnouti, přeškrabo-
vati, ab-, überkratzen, ab-, überschaben. D.

— co čím: prkno želízkem.
Přeškřin, u, přeškřínek, nku, m., při-
hrádka, die Schublade. Na Slov. Bern.

Přeškříniti, il, ěn, ění = přeškrtiti. —
co : žílu. Us. v Krkonoš.

Přeškřípiti, il, en, ení, überschreien,
überstreiten. Plk.

Přeškrknouti, knul a kl, ut, utí, škrk
udělati, durchstreichen. Na Ostrav., na mor.
Drahansku. Hý., Tč. — P., přeskočiti, über-
springen. — co: hrázu. U Uher. Brodu. Tč.
Vz Přeškrtnouti.

Přeškrobiti, il, en, ení, přeškrobovati,
überstärken. — co: prádlo.

Přeškrtati, vz Přeškrtnouti.

Přeškrtiti, il, cen, ení, přeškrcovati, příliš
škrtiti, überdrosseln, zu sehr zusammenziehen.

Přeškrtnouti, tnul a tl, ut, utí; přeškrtati,
durch-, überstreichen. — co. Zápis p. a vy-
mazati. Arch. 4. 367. — co čím: písmo
perem. Vz Přeškrknouti.

Přeškubati, přeškubnouti, přeškubovati,
aus einander reissen. Us. — čím: rukou.