Předchozí (983)  Strana:984  Další (985) |
|
|||
984
|
|||
|
|||
Přeškudliti, il, en, ení, überfeilschen. Šm.
Přeškvařiti, il, en, ení; přeškvařovati,
überkochen, überbrennen. — co: sádlo. Ros. — co jak: na česko. Kos. 01. I. 308. Přeškvírák, a, přeškvíráček, čka, m.,
sedmihlásek, der Sprachmeister, pták. Us. Vz Posměváček. Přeškvírati se komu n. po kom, pi-
tvořiti se, nachmachen. Us. u Chrud., u Něm. Brodu. Brv., Všk. Přešlapnouti, pnul a pl, ut, utí; pře-
šlapiti, il, en, ení; přešlapati, přešlapovati, přešlapávati = překročiti, übertreten ; šlap- nutím přeraziti, entzwei treten, zertreten; jinak, poznovu šlapati, von neuem treten, übertreten. — abs. Ta klisna přešlapla (přes prostranek). Ros. — co: střevíce přešlapati (choditi rychtářovou mezí). D. — co čím: nohou. —jak: s nohy na nohu přešlapovati. Rk. Přešlehati; přešlehnouti, hnul a hl, ut,
utí, šlehnutím přeraziti, entzwei hauen. — co koho: větvičku, hada. -- co čím : bičem, Hada prutem. Přešlechetný, sehr edel. Us.
Přešlechtilý, přeušlechtilý, von sehr
edler Art. P. dívka, slepice. Tkadl. Přešlechtiti, il, ěn, ění, veredeln. — co:
strom. Přešlosť, i, f., minulost, die Vergangen-
heit. Verflossenheit. Dch. Ku p-sti hleděti. Sš. J. 70. Přešlý, minulý, vergangen. P. čas, V.,
nemoc. Kram. — P., übergangen. — na koho. Hřích skrze Adama všeobecně na veškery lidi p-lý. Sš. I. 64. — P. dřevo, zbortěné. Us — P. vejce (převařené, moc vařené), těsto (překvašené), jablko (přeleželé), übergohren. Jg. Přešmaťhati, šmaťhati, übergrätscheln,
überschechsen. — co: střevíc, botu. Rk. Přešmatlati, šmatlavě přejíti. — co:
strouhu, trávu, übergrätscheln. Us. — se přes co: přes strouhu. Ros. — P.., aus- treten. — co: střevíce. Us. Tč. Přešmelcovati, z něm. überschmelzen.
Us. Ros. Přešmuhovati, in einzelnen Zügen vor-
beigehen. — kdy. Oblaka za větru přešmu- hují. Na Ostrav. Tč. Přešněrovati, überschnüren. — koho,
se, Ros. Přešňupati, durchs Schnupfen verbrau-
chen. — co. Každý den 3 krejcary přešňupe. Na Mor. Tč. Přešourati, přehledati, durchsuchen. —
co komu. Vše mu přešourali. Ros. — se, překulhati se, hinkend hinüberkommen. Us. Přešoustati, entzwei reiben. — co: pro-
vaz. — se. Provaz se přešoustal. Prešov, a, m., mě. v Uhřích, maď. a něm.
Eperies, rus. Priašov, lat. Eperiesinum. Vz více v S. N. — Prešsovan, a, m., pl. -né.— Prešovanka, y, f. — Prešovský. Přešovice, dle Budějovice, ves u Hro-
tovic v Brněnsku. Přešpárati, durchstechen, durchstochern.
— co čím: fajfku šparákem p. Na Mor. Tč. Vz Přeštárati. |
Přešpeh, u, m., lépe: přezvěd, das Durch-
spähen. L. Přešpehovati, lépe: přezvěděti, ausspä-
hen. Přešpendliti, il, en, ení, přešpendlovati,
überspendeln. Ros. Přešperkovati, überputzen. Šm.
Přešpílati, přešpíliti, il, en, ení, přešpi-
lovati, přepíchati, überstechen, überspeilen. — co. L.
Přešplhati, přešplhnouti, hinübergleiten.
— kudy kam. Ryby p-hují ze stavu do
stavu, přes plytkou vodu tak, že hřbet mají na suchu. Na Ostr. Tč. Přešplíchati, přešplíchnouti, přešplicho-
vati, überschweppern. — co kde. P. prádlo v studené vodě, na bělidle. Přešprymovati koho, durch Scherze
übertreffen. Us. Tč. Prešpurek (Prešporek, Bern.), rka, m.,
mě. v Uhřích, Pressburg, Posonium; také Břetislav, i, f., maď. Pozsony. Vz S. N. P., z něm. Brecisburg a to ze slov. Bracislav. Šf. Vz Tk. I. 186., III. 657., IV. 738. — Prešpurčan, a, m., pl. -né, der Pressburger. — Prešpurčanka, y, f., die Pressburgerin. — Prešpurský, Pressburger. P. n. malé Karpaty. Vz Krč. 344., 253. Přešrotovati, überschroten. — co kde.
Na holandru někoho p. Kos. Ol. I. 159. Přešroubovati, über-, umschrauben. Ros.
— co.
Přeštárati, = přehledati, umwühlen, um-
räumen, um-, durchsuchen. — co komu. Ros., D. Přešťastný, überglücklich. Kom.
Přešťávnatý, sehr saftig. Rostl.
Přeštěbetati, durchplauschen, überplau-
dern. — co: celý večer. Us. Tč. — koho. Ona každého přeštěbetá. Us. Přeštědřiti, il, en, ení, příliš štědrého
učiniti, allzu freigebig machen. — koho. — se, předati se, allzu freigebig sein, sich über- geben. Ros. On se nepřeštědří (nepředá). Ros. Přeštědrý, sehr freigebig. Sych.
Přeštěkaný, přešibalý, durchtrieben. Na
Slov. Plk. Přeštěkati, überbellen, -schreien. — koho
čím. Ona svou hubou (paštěkou) každého přeštěká. Us. — Ros. Přeštekovati = předčiti, přemoci, pře-
stihnouti, na Mor. přeštychovati, übertreffen, überwinden, überlegen sein. — koho v čem. Pravnuk jeho přeštekoval v tom praděda. V. V práci někoho p. Us. na Mor. S těžkostí najde se řeč pod nebem tak hojná na slova, kterážby ji (řeč českou) v hojnosti slov p. mohla. Skl. V. 345. Přeštemovati, z něm. überstimmen, lépe:
přeladiti. — co: varhany, piano. Přeštenice, Přestenitz, ves u Milevska.
PL Přeštěpek, pku, m., der Splitter. Rk. Vz
Přeštipek. Přeštěpovati, vz Přeštípati.
Přeštěrbiti, il, en, ení = ublížiti, nahe
treten, beleidigen. — komu. Lom. Neumí mu nic p. Us. Ktk. Přeští, n., zastr. = přijití. Br.
|
||
|
|||
Předchozí (983)  Strana:984  Další (985) |