984

Přeškudliti, il, en, ení, überfeilschen. Šm.

Přeškvařiti, il, en, ení; přeškvařovati,
überkochen, überbrennen. — co: sádlo. Ros.
— co jak: na česko. Kos. 01. I. 308.

Přeškvírák, a, přeškvíráček, čka, m.,
sedmihlásek, der Sprachmeister, pták. Us. Vz
Posměváček.

Přeškvírati se komu n. po kom, pi-
tvořiti se, nachmachen. Us. u Chrud., u Něm.
Brodu. Brv., Všk.

Přešlapnouti, pnul a pl, ut, utí; pře-
šlapiti, il, en, ení; přešlapati, přešlapovati,
přešlapávati = překročiti, übertreten ; šlap-
nutím přeraziti, entzwei treten, zertreten;
jinak, poznovu šlapati, von neuem treten,
übertreten. — abs. Ta klisna přešlapla (přes
prostranek). Ros. — co: střevíce přešlapati
(choditi rychtářovou mezí). D. — co čím:
nohou. —jak: s nohy na nohu přešlapovati.
Rk.

Přešlehati; přešlehnouti, hnul a hl, ut,
utí, šlehnutím přeraziti, entzwei hauen. —
co koho: větvičku, hada. -- co čím : bičem,
Hada prutem.

Přešlechetný, sehr edel. Us.

Přešlechtilý, přeušlechtilý, von sehr
edler Art. P. dívka, slepice. Tkadl.

Přešlechtiti, il, ěn, ění, veredeln. — co:
strom.

Přešlosť, i, f., minulost, die Vergangen-
heit. Verflossenheit. Dch. Ku p-sti hleděti.
Sš. J. 70.

Přešlý, minulý, vergangen. P. čas, V.,
nemoc. Kram. — P., übergangen. — na
koho. Hřích skrze Adama všeobecně na
veškery lidi p-lý. Sš. I. 64. — P. dřevo,
zbortěné. Us — P. vejce (převařené, moc
vařené), těsto (překvašené), jablko (přeleželé),
übergohren. Jg.

Přešmaťhati, šmaťhati, übergrätscheln,
überschechsen. — co: střevíc, botu. Rk.

Přešmatlati, šmatlavě přejíti. — co:
strouhu, trávu, übergrätscheln. Us. — se
přes co: přes strouhu. Ros. — P.., aus-
treten. — co: střevíce. Us. Tč.

Přešmelcovati, z něm. überschmelzen.
Us. Ros.

Přešmuhovati, in einzelnen Zügen vor-
beigehen. — kdy. Oblaka za větru přešmu-
hují. Na Ostrav. Tč.

Přešněrovati, überschnüren. — koho,
se, Ros.

Přešňupati, durchs Schnupfen verbrau-
chen. — co. Každý den 3 krejcary přešňupe.
Na Mor. Tč.

Přešourati, přehledati, durchsuchen. —
co komu. Vše mu přešourali. Ros. — se,
překulhati se, hinkend hinüberkommen. Us.

Přešoustati, entzwei reiben. — co: pro-
vaz. — se. Provaz se přešoustal.

Prešov, a, m., mě. v Uhřích, maď. a něm.
Eperies, rus. Priašov, lat. Eperiesinum. Vz
více v S. N. — Prešsovan, a, m., pl. -né.—
Prešovanka, y, f. — Prešovský.

Přešovice, dle Budějovice, ves u Hro-
tovic v Brněnsku.

Přešpárati, durchstechen, durchstochern.
— co čím: fajfku šparákem p. Na Mor. Tč.
Vz Přeštárati.

Přešpeh, u, m., lépe: přezvěd, das Durch-
spähen. L.

Přešpehovati, lépe: přezvěděti, ausspä-
hen.

Přešpendliti, il, en, ení, přešpendlovati,
überspendeln. Ros.

Přešperkovati, überputzen. Šm.

Přešpílati, přešpíliti, il, en, ení, přešpi-
lovati, přepíchati, überstechen, überspeilen.

— co. L.

Přešplhati, přešplhnouti, hinübergleiten.

— kudy kam. Ryby p-hují ze stavu do
stavu, přes plytkou vodu tak, že hřbet
mají na suchu. Na Ostr. Tč.

Přešplíchati, přešplíchnouti, přešplicho-
vati, überschweppern. — co kde. P. prádlo
v studené vodě, na bělidle.

Přešprymovati koho, durch Scherze
übertreffen. Us. Tč.

Prešpurek (Prešporek, Bern.), rka, m.,
mě. v Uhřích, Pressburg, Posonium; také
Břetislav, i, f., maď. Pozsony. Vz S. N. P.,
z něm. Brecisburg a to ze slov. Bracislav.
Šf. Vz Tk. I. 186., III. 657., IV. 738. —
Prešpurčan, a, m., pl. -né, der Pressburger. —
Prešpurčanka, y, f., die Pressburgerin. —
Prešpurský, Pressburger. P. n. malé Karpaty.
Vz Krč. 344., 253.

Přešrotovati, überschroten. — co kde.
Na holandru někoho p. Kos. Ol. I. 159.

Přešroubovati, über-, umschrauben. Ros.

— co.

Přeštárati, = přehledati, umwühlen, um-
räumen, um-, durchsuchen. — co komu.
Ros., D.

Přešťastný, überglücklich. Kom.

Přešťávnatý, sehr saftig. Rostl.

Přeštěbetati, durchplauschen, überplau-
dern. — co: celý večer. Us. Tč. — koho.
Ona každého přeštěbetá. Us.

Přeštědřiti, il, en, ení, příliš štědrého
učiniti, allzu freigebig machen. — koho. —
se, předati se, allzu freigebig sein, sich über-
geben. Ros. On se nepřeštědří (nepředá).
Ros.

Přeštědrý, sehr freigebig. Sych.

Přeštěkaný, přešibalý, durchtrieben. Na
Slov. Plk.

Přeštěkati, überbellen, -schreien. — koho
čím. Ona svou hubou (paštěkou) každého
přeštěká. Us. — Ros.

Přeštekovati = předčiti, přemoci, pře-
stihnouti, na Mor. přeštychovati, übertreffen,
überwinden, überlegen sein. — koho v čem.
Pravnuk jeho přeštekoval v tom praděda. V.
V práci někoho p. Us. na Mor. S těžkostí
najde se řeč pod nebem tak hojná na slova,
kterážby ji (řeč českou) v hojnosti slov p.
mohla. Skl. V. 345.

Přeštemovati, z něm. überstimmen, lépe:
přeladiti. — co: varhany, piano.

Přeštenice, Přestenitz, ves u Milevska.
PL

Přeštěpek, pku, m., der Splitter. Rk. Vz
Přeštipek.

Přeštěpovati, vz Přeštípati.

Přeštěrbiti, il, en, ení = ublížiti, nahe
treten, beleidigen. — komu. Lom. Neumí
mu nic p. Us. Ktk.

Přeští, n., zastr. = přijití. Br.