985

Přeštice, dle Budějovice, Přestitz, mě.
v Plzeňsku. PL. Vz Tk. I. 402., 448., III.
112,, IV. 10.

Přeštiknouti, knul a kl, ut, utí, = pidí
obetknouti, umspannen. Plk. — koho.Vz násl.

Přeštípati; přeštípnouti, pnul a pl, ut,
utí, přeštěpovati, zastr. přeštěpiti = jinak
n. na kasy štípati, někoho přemoci štípaje,
überspalten. — co kde: dříví na dvoře. —
čím : sekerou. — jak: jednou ranou. —
Přeštěpiti (zastr.), přeštěpovati, überpfropfen.
V. — co: jabloň. — Přeštípnouti, obetknouti,
umspannen. Jest tak táhlá, že by se p. mohla.
D.

Přeštipek, pku, m., tříska přeštípnutím
učiněná, entzwei geschlagener Holzspan. Us.
Dch. Vz Přeštěpek.

Přeštírati, napodobovati, nachäffen. —
co, koho. Ssav. — P., čistiti, läutern. Techn.

Přeštíravý, nachäffend. P. opice.

Přeštrýchnouti, z něm. überstreichen
(lépe: přetrhnouti, přeškrtnouti). V.

Přeštrykovati, lépe: přeplésti, um-, über-
stricken. Ros.

Přeštychovati, z něm. überstechen, im
Kartenspiel, přebiti. U Olom. Sd. — Vz Pře-
štekovati.

Přešuměti, ěl, ění, ausbrausen.

Přešumiti se, ošuměle přejíti, zerlappt
übergehen. Ros.

Přešumovati, ausbrausen; obrati, über-
plündern. Ros.

Přešustnouti se, tnul a tl, utí, zakmit-
nouti se, rychle přejíti, schnell vorüber gehen.

— kde. Jdouc z kostela přešustla se okolo
mne, jakoby mne neznala. Us. Zajíc mezi
křovím se přešustl. Us.

Přesvědčenosť, i, f., přesvědčení, die
Uiberzeugung. Co sa toho týče, to já mám
p. (jsem přesvědčen). Na Mor. Brt.

Přesvědčený; -en, a, o, überzeugt.

Přešveholiti, přešvihliti, il, en, ení, pře-
šviřinkati, überzwitschern. Ros. — koho.

Přešvih, u, m., přešvihem bůsti, Coupé
stossen. Tš.

Přešvihnouti, hnul a hl, ut, utí; přešvi-
hati, entzwei hauen. — co čím: bičem. Pře-
švihne okom do kola. Zpěv. I. 118. Bičem
nepřešvihneš obušku. Č. M. 349. P. hada
prutem. —jak: v půli (přeříznouti). Us. na
Mor. Hý. Na poly pecen prešvihne. MM.

Přešviřinkati,překřičeti, überzwitschern.
Ros.

Pret, u, m. = prýt. Jg.

Přeta, y, f. (zastr.), zakázání, hrozba,
stsl. рrеtъ (minae), pret-ъ, Mkl. B. 41.,
Drohung, f. Přetu někomu vzdáti = vzdoro-
vati. St. skl. Domněl se, že pán přetu a zá-
pověď svou tak přísně nemyslil. Sš. Mr. 12.

— Výb. I. 919., 925., 1105.
Přetáčeti, vz Přetočiti.

Přetáčka, y, f., hrachovka, das Erbsen-
sieb. Us. u Berouna. Dch.

Přetaflovati, aufs neue täfeln Ros.

Přetah, u, m., der Uiberzug. Šm.

Přetáhnouti, hnul a hl, ut a žen, utí a
žení; přetáhati; přetahovati. P. = přes něco
táhnouti, über-, hinüberziehen, über etwas
hinziehen; na příč něco natáhnouti, über-
spannen, überziehen; uhoditi, bíti, schlagen,

hauen; zostřiti, schärfen, streichen: dále
táhnouti než by kdo měl, zuweit ziehen, hin-
über drehen; táhna přemoci, überziehen;
předražiti, im Kaufe überziehen, einen schnel-
len, betrügen; příliš nadsazovati a bráti,
überschätzen, übernehmen,überladen; přejíti,
übergehen, überschreiten, überziehen ; se =-
táháním si uškoditi, sich überziehen, vom
Ziehen erkranken; protáhnouti se, sich deh-
nen. Jg. — co, koho. P. kámen, D., nůž,
břitvu (zostřiti), nástroj (piano, struny příliš
natáhnouti), D., písmo (smazati, auslöschen,
überstreichen). Jg. Bavoři hory přetáhli (pře-
šli). V. P. koho = 1. táháním přemoci; 2.
předražovati, příliš nadsazovati. Jg. Hos-
podský ten lid přetahuje. Ros. P. a utisko-
vati lidi chudé. Er. Menší většího p-hl (pře-
mohl). Dl. — co, koho kam: na druhou
stranu, Jg., přes zeď. Ros. Vojsko přetáhlo
přes Rýn. Jg. — jak. Někoho přes míru
p. J. tr. — co kudy kam. Vodu skrze
alembík (alembíkem) do skla p. Vys. Po
mostech p. mohli. V. — co, koho kde,
v čem (jak). P. řetězy v ulicích. Ros.
V prodeji toho statku ho přetáhl. Ros. P.
někoho nad slušnosť v ceně. V. P. břitvu
na brousku (zostřiti). — co komu: kožich
(vypráskati). Dch. — co, koho čím: něco
zlatem, koží (potáhnouti), D., práci pilníkem
(pilovati), Sych.; někoho holí, důtkami, pru-
tem (bíti), Sych., řemenem (dáti mu ránu).
Us. Kčr. P. někomu záda výpraskem. Dch.
Vrata řetězem p. Kn. P. mleče měřičným,
D., poddané daněmi, D., pracemi. J. tr. P.
někoho válkou, german. a šp., vz Válka.
P. něco olejem, barvou dle Brs. 142. chybně
m.: přetříti, přebarviti. — se = příliš se na-
máhati atd., vz nahoře.

Přetahovač, e, m., der Uiberzieher. Jg.

Přetahovačka, y, f., die Uiberzieherin.
— P., přetahovací prkno zednické, das Auf-
zugbrett des Maurers. Rohn.

Přetahování, n., das Uiberziehen, Uiber-
bürdung, f. J. tr.

Přetahovati, vz Přetáhnouti.

Přetak, u, m., grosses Sieb. P-em se cúdí
hrách. Na Ostrav. Tč.

Přetancovati, übertanzen.—koho. Kaž-
dého přetancuje. — co: celou noc. -- se.
Přetancoval se a nyní stůně. — Jg.

Přetápěný; -ěn, a, o, geschmolzen, ge-
läutert. P. zlato (čisté). Hlč.

Přetápěti, vz Přetopiti.

Přetarasiti, il, en, ení, Überterrassen, ver-
machen. Ros. — co komu čím: cestu stromy.

Přetarmarčiti, im Trödeln bevortheilen.
Ros.

Přetasiti, il, en, ení = přeříznouti, pro-
bodnouti, durchstechen, durchschneiden. —
co komu čím: hrdlo nožem komu p. Dal.
191.

Přetaškařiti, il, en, ení, in der Gaunerei
übertreffen. Ros.

Přeťatý; -at, a, o, entzwei o. durchge-
hauen. Jg.

Přetavník, a, m., patriarcha. Rozk.

Přetažení, n., vz Přetáhnouti.

Přetažený; -en, a, o, vz Přetáhnouti.

Přetéci, teku, tec, teka (ouc), tekl, čení;
přetékati, přetékati, přetíkati; přetékávati,