987

Přetlustý, sehr dick; sehr feist. Ros.

Přetmaviti, il, en, ení, sehr finster machen.
Bern.

Přetmavý, sehr finster o. dunkel. Us.

Přetnouti, tnu, ul, ut, utí; přelíti, ťal,
ťat, tětí; přetínati = na dvé přeseknouti,
entzwei hauen, -schneiden. Jg. — co, koho:
železo, D., řetěz, Dal., žílu na krku. Ras.
Pán přetíná dalejší rozmluvu. Sš. J. 69.
Přímka trojúhelník přetíná. Sedl. — co čím:
řetěz mečem, Dal. 72. Jednú ranú řetěz mečem
přetě. Dal. 170. Lubor kopie mečem přetě.
Rkk. 43. An tys jak rek statný uměle přeťal
pouto její mužnou sečí. Sš. Bs. 180. — co
kde. (Luděk) přete tři kóže v ščítě (ve
štítě). Rkk. 11. — co komu: žílu. — koho
jak: na poly. Us. Proto pán z krátka a
vlídně všeliké další rozbírání přetíná. Sš. L.
203.

Přetočení, n., v tělocv., vz KP. I. 527.

Přetočiti, il, en, ení; přetáčeti, el, en,
ení; přetočovati = toče přelévati, umfüllen,
umzapfen; příliš mnoho natočiti, zu viel ab-,
auszapfen; příliš točiti, překroutiti, ver-, über-
drehen; jinak, znovu točiti, anders drehen.
Jg. — co (kde): víno ve sklepě. Us. Sklep-
ník víno přetáčí (ze sudu do sudu). Us. P.
klíč, přizi (překroutiti). Ros. -— co odkud
kam: pivo, víno ze sudu do sudu. Us., Suk.
-- co kde. P. oves na řešetě (před krme-
ním == přepodsívati, übersieben). Kouble. —

Jg.
Přetok, u, m., der Uiberlauf. Šm.

Přetokávati, přetokovati = tokati, balzen.
Ros.

Přetonouti, ul, utí, přetonovati = přeply-
nouti, überschwimmen. Ros.

1. Přetopiti, il, en, ení, přetápěti = příliš
zatopiti, überheitzen.

2. Přetopiti, il, en, ení; přetápěti, ěl, ěn,
ění = přelívati se, übergehen, überschwem-
men. — co čím. Řeka přetápí svými vo-
dami pole.

Přeťpaný: -án, a, o = přecpaný. U Opav.
Klš.
Přetpať co, koho =přecpaii, überladen.

— se na čem: na ovoci. Us. u Opavy. Klš.
Pretor, vz Praetor.

Přetouliti, il, en, ení, überwälzen. Ros.

Přetovaryšiti, als Gesellschafter zu viel
thun. Ros.

Přetrampotovati se, sich kümmerlich
durchbringen. — přes co. Jižť se nějak přes
tu zimu p-jeme. Ros.

Přetřásavý, pomluvačný, durchhechelnd.
P-ví lidé. Pref.

Přetrápiti, il, en, ení, sehr quälen. —
se s kým. Ros.

Přetřásti, třesu (dříve a na Slov. posud
přetřasu), třásl, třesen, ení; přetřásati. P.,
poznovu třásti, überschütteln; přehledati,
durchsuchen, visitiren; posuzovati, hecheln,
mustern, bekritteln, durch die Hechel ziehen.
Jg. — co, koho: slámu. Ros. Kdo s nic
býti nemůže, rád jiné práce přetřásá. Rvač.
Denní otázku přetřásati = o ní mluviti, ji
rozbírati. Vst.

Přetráviti, il, en, ení, ztráviti, verzehren,
durchbringen ;přebyti, überstehen, zubringen.

— co: peníze (ztráviti), Pr., čas. Dch. Pr. —

koho v čem. Někoho (v jídle, Jg.) p.
(= trávením nad něj předčiti, im Zehren
zuvor thun). Št., Výb. I. 734.

Přetřebovati, vz Přetříbiti.

Přetřepání, přetřepaný, vz Přetřepati.

Přetřepati, přetřepávati = znovu třepati,
von neuem schütteln, überschütteln; pomlou-
vati, durchziehen, durchhecheln atd., vz Pře-
třásti. — co: podušky, Jg., hlínu (po hrn-
čířsku rukama stejně prodělati). Us. Dch.
P. pohádku, sich über das Mährchen ver-
breiten. Dch. — (co) čím. Seno rukama p.
Us. Pták křídloma přetřepává. Jg. — koho
(pomluviti). Ros., Sych.

Přetřepavač, e, přetřepaváček, čka,
m., posuzovatel, der Splitterrichter, Mäkler,
Ausrichter. D.

Přetřepavačka, y, f., die Splitterrichterin.

Přetřes, u, m., přetřesení, n., vz Pře-
třásti. Erwägung, f. Něco na p. vzíti, bráti
= o tom mluviti, to rozbírati atd. Věc na p.
vzíti. Kos. Vzali ho na p. = pomluvili ho.
Na Policku. Kšá. Vyučování to a ty před-
nášky způsob p-su na se přijímaly. Sš. L. 45.
Otázky takové již dříve se na p-su pova-
hovaly. Sš. II. 229.

Přetrh, u, m., přítrž, konec, Einhalt, m.,
Ende, n. P. (nemocem) učiniti. Č. exc.

Přetrhač, přetrhovač, e, m., der Zer-
reisser, Unterbrecher. Jg.

Přetrhačka, přetrhovačka, y, f., die
Zerreisserin, Unterbrecherin.

Přetrhati, vz Přetrhnouti.

Přetrhdílo, a, m. = člověk liknavý. Us.
u Bělohr. Bf. To je takovej p. (roztrhdílo,
jenž mnoho začíná a nic nedokončuje). Us.
v Dobrušce. Vk.

Přetrhlý, přetržený, zerrissen. P. osel.
Reš.

Přetrhnouti, hnul a hl, ut a žen, utí a
žení; přetrhati, přetrhovati, přetrhávati =
trháním rozděliti, zerreissen, in Stücke reissen;
přelomili, přetáhnouti, tažením v životě uško-
diti, zerreissen, sprengen, wehe thun; zasta-
viti, konec učiniti, zrušiti, zerreissen, unter-
brechen, wehren, steuern, Einhalt thun. Jg.
— co, koho: niť, řízení, sněm, D., kořen,
koně (jízdou polomiti, Půh. II. 422., I. 171.),
Har., člověka, Rvač., mlčení, Ráj., spaní,
Jel., hru, Brs. 142., vádu, rvanici, Har., za-
čaté věci, V., nepravosti, Kram., Br., vyučo-
vání. Plk., zahálku, smlouvu, přátelství, D.,
násilí, oheň, Br., písmo. V. Oheň radnici
přetrhl. V. P. zlé, zjevné hříchy. Er. P. spo-
jení s kým, schůzky, Dch., řeč, nesnáz (konec
jí učinili), Bart. 2. 26., 1. 3., jednání. J. tr.
P. zlé věci — k dobrému přivésti. Bart. 2. 13.
Smrť to přetrhla. Dch. Kterak by takový
nedostatek bez odtahů napraven a tak obecná
zemská škoda v čas přetržena býti mohla.
Nar. o h. a k. Aby (hejtmané) takové věci
přetrhovali a průchodu takovým věcem ne-
dali. Zř. F. I. Král přetrhl tu nesnáz. Bart.
P. půhon, den Půhon durchstreichen, ihn
für ungiltig erklären. Kdožby poklidů nebrali,
aby se jim půhonové přetrhovali. 1564. (Gl.
269.). On mne p-hl, šp. ve smyslu: řeč mi
p-hl. Vz násl. — co komu: řeč, dílo. V.
Zpurně mu řeč přetrhl. .Sych. P. komu cestu.
Kl. P. komu řemeslo. Šm. — co kde. Kůň