988

všecky provazy na sobě pretrhal (potrhal).
Ros. Na skřipci koho p. V. — koho, se
čím: prací, Kom., chůzí. Jg. Bycha, by se
běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Jg. — se
v čem: v práci. Koll. — se. Zima, nemoc
se přetrhla, déšť se přetrhl. Us. Řetěz se
přetrhl. Jakoby se přetrhl, krev z něho šla.
Cr. Ty mrazy se tak brzo nepřetrhnou. Us.
Dch.

Přetrhnuté, unterbrochen. Us.

Přetrhuutelnosť, i, f., die Reissbarkeit.

Přetrhnutelný, reissbar.

Přetrhnutí, n., das Zerreissen, Unter-
brechen.

Přetrhnutý; -ut, a, o, zerrissen.

Přetrhování, n., öfteres o. anhaltendes
Unterbrechen. Jg.

Přetrhovaný; -án, a, o, oft unterbrochen.

Přetrhovati, vz Přetrhnouti.

Přetříbiti, il, en, ení (zastr.); přetřebovati
(zstr.) P. = přemlátiti, přetříti obilí, über-
dreschen; přečistiti, přccíditi, sichten, rei-
nigen; sužovati, plagen. — co čím: obilí
věječkou. Bibl. — se. Až by se pokuty
boží nad bezbožníky přetříbily (vykonaly
a přešly). Plác.

Přetřískati,přetlouci, zerschmettern, zer-
schlagen. — co komu: hnáty. Us.

Přetříti, tru, tři, tra (ouc), třel, třen,
ení; přetírati = příliš setříti, zu sehr zer-
reiben ; ve dvé roztříti, entzwei reiben, zer-
reiben ; pilou p. = rozřezati, zersägen; znova
íičiti, bíliti, von neuem tünchen. Jg., Hm. —
co, koho čím: dvéře barvou, Us., stůl
šátkem. Us. Sv. proroka pilou přetříti kázal.
Har., Karyon. — co jak: Pilou na dvé pře-
trhl byl. Har.

Přetrkati koho čím; rohy, mit Stossen
überwinden; trkaje přeraziti, mit Hörnern
zerschlagen. — co čím. P. čely svými všecky
národy. Smrž.

Přetrnatý, sehr dornig. P. řešetlák. Rostl.

Přetropiti, il, en, ení, přetřápati (zastr.),
příliš ztropiti, zu viel tlum, anzetteln. —
co. Něco tam p-il. Ros.

Přetroubiti, il, en, ení, zu Ende blasen. —-
co : píseň. — koho = troubením přemoci,
blasend überwinden.

Přetrpčiti, il, en, ení, přetrpčovati, sehr
herb machen. — co komu : život.

Přetrpědlný, snesitelný, erträglich. Ž. k.
123. 5.

Přetrpení, n, die Erduldung; das Leiden.
Šm.

Přetrpěti, ěl, ěn, ění; přetrpívati, er-
leiden, ertragen, aus-, überstehen. — abs.
Múdrý smlčí a přetrpí. BO.—jak dlouho.
Přetrp na čas, přihodí-liť se něco zlého.
BO. — co: bouři, Har., nemoc, neštěstí, války,
těžkosti, Us., vedro. Rkk. 03. P. trest. J. tr.
-— co za koho. Mnoho za tebe Kristus pře-
trpěl. Pešin. — co čím: zmužilou myslí.
Jel. — co komu = přehlédnouti, shověti,
prominouti, nachsehen Nechce svému málo
p. a potom musí jinému mnohem více trpěti.
Št. N. 200.

Přetrpký, sehr bitter. Us.

Přetrs, vz Přítrs. Zlob.

Přetruhovati, přetroubiti, il, en, ení,
troubením přemoci, überblasen. —- koho. —

Přetrubovati, potrubovati, unterbrochen, in
Absätzen blasen. Trubcové p-bují. Rozm.
o vč.

Přetrucovati co na kom, ertrotzen. Na
Ostrav. Tč. — koho, durchs Trotzen über-
winden. Ros.

Přetrvati, přetrvávati, überdauern, über-
leben. — abs. Kdo chce p., musí přitrvati.
Na Ostrav. prov. Tč. — co, koho. P. den
zejtřejší. Ros. Koho ten přetrvá (přežije),
kterýž svého syna přetrval. Jel. — koho
v čem, na co. On ho v díle, na dílo pře-
trvá (jest vytrvalejší). Jg. - jak. Celý den
bez jídla p. Cyr. — koho čím. Své nepřá-
tely zdravím p. Reš. P. někoho životem. J. tr.

Přetrž, vz Přítrž.

Přetrženě, unterbrochen. Dch.

Přetržení, n., vz Přetrhnouti, die Unter-
brechung. Do p. se natáhati a namáhati.
Kom. P. řeči (zastavení). D. A protož mi
poručeno jest, abych Holomoučanům, o p.
(zastavení) takových neřádů poručil. Žer. f.
19. Válku bez p. vésti. V. P. práv. Vz Vš.
568. — P., vz Přetržiti.

Přetrženlivý, přetržený, unterbrochen.
Na Mor. MM. 10.

Přetržený; -en, a, o, unterbrochen. P.
řeč, Dch., háček, durchstrichene Fahne. Mus.
— P., vz Přetržiti.

Přetržiti, il, en, ení; přetržovati= dráže
prodati, theuerer verkaufen. — abs. Dnes
jsem přetržil (více stržil). Us. Na Slov. také
= přehádati, überreden ; trhem ztratiti, durch
Handel verlieren. Bern.

Přetržitý = přetrhovaný, unterbrochen.
P. vodomet, Sedl., neduh. Ja. P. v mathm.
= ďiskontuirlich. Stč.

Přetřžka, y, f., přetržení, Unterbrechung,
f. Bez p-ky. V. — P. při stroji parním. Vz
KP. II. 359.

Přetržník, u, m., der Zerreissungspunkt,
punkt (a), kde se čára přetrhla: — a—. Stč.
— P., rostl. Us. Jg.

Přetržný, přetržitý, přetržený, unter-
brochen. Rostl.

Přetržovati, vz Přetržiti. Na Slov.

Přetučný, sehr fett, speckfett. D.

Přetuhlý, příliš ztuhlý, sehr steif, starr.
Ros.

Přetuhnouti, hnul a hl, utí, příliš ztuh-
nouti, zu steif o. starr werden. Ros.

Přetunouti, vz Přetonouti. Ros.

Přetupý, sehr stumpf. Us.

Přeturnajiti, überturnieren. — koho.

Přetužiti, il, en, ení, überspannen, allzu
fest machen. Ros.

Přetvar, u, m. = přetvoření. Stf.

Přetvara, y, f., přetvařování se, die Ver-
stellung. Mus., Hšv. Vz Přetváření. Dch. —
P., y, m., klamce, šibal, pokrytec, přetvář-
ník, der Heuchler. Ten p.dělá se nemocným,
aby pracovati nemusel. Č.

Přetvářeně, verstellt, umgestaltet. Jg.

Přetvářenec, nce, m., vz Přetvářník. Dch.

Přetváření, n., pretvoření, die Verstel-
lung. J. tr.

Přetvářenosť, i, f., die Verstellung. Přir.
učit. lid.

Přetvářený, verstellt. P. příchylnost',
Sych., lichota, maskirt. Dch.