989

Přetvářeti, vz Přetvořiti.

Přetvářilec, lce. m., ein Verstellter. Nej.

Přetvářilosť, i, f., přetvářenosi, die Um-
formung, Umstaltung, Verstellung. MM.

Přetvářilý, verstellt. Berla kr.

Přetvářiti, vz Přetvořiti.

Přetvářka, y, f., larva, die Maske. Cho-
diti v maškarách, přetvářkách. Kom. J. 955.

— P., přetváření, die Verstellung, Heuche-
lei. P., úmyslné tváření se jistým způsobem,
aby se nepoznal pravý tvar mysli vnitrní.
Hš. Vz S. N. Bez p-ky = upřímně. Us. Hý.
Vz Přetvařování

Přetvářlivosť, i, f., die Verstellung. Berl.
kr.

Přetvářlivý, verstellerisch. Ros.

Přetvárně, heuchlerisch. V skrytých sedí
p. zálohách. Kom.

Přetvářnice, e, f., která se přetváří, die
Pantomimistin. Bern. — P., pokrytečka, die
Heuchlerin. Bern.

Přetvářník, a, m., der Pantomimist, Gau-
kler. D., Reš. — P., pokrytec, der Heuchler,
Gleissner. Jg. Vz Přetvara.

Přetvárnosť, přetvářnosť, i, f., pře-
tváření, posunky, allerlei Geberden. Na Slov.
Bern. — P., herectví, die Schauspielerkunst.
Na Slov. Bern. — P., pokrytství, die Heu-
chelei, Gleissnerei. Slov.

Přetvárný, přetvářný, přeměnitelný,
veränderlich, umstaltbar. Slov. Bern. — P.,
pantomimický, pantomimisch. Bern. — P.,
pokrytý, heuchlerisch, Heuchelei liebend. P.
člověk, přátelství. Bern.

Přetvařování, n., šálení bližního úkonem,
posunou, utvářkou, die Verstellung. MP. 176.
Vz Přetvářka.

Přetvařovati, vz Přetvořiti.

Přetvor, u, m., přetvořený obraz, die
Kopie.

Přetvora, y, f. = přetvoření, die Ver-
wandlung. V MV. nepravá glossa. — P-ry,
maškary. Světoz.

Přetvorce, e, m., přetvořitel, der Um-
stalter, Umschaffer.

Přetvoření, n., die Umstaltung, Umfor-
mung. Us.

Přetvořenosť, přetvořilosť, i, f., die
Umstaltung.

Přetvořený; -en, a, o, umgestaltet.

Přetvořilý= přetvořený. P. řeč. Rybay.

Přetvořiti, il, en, ení; přetvářeti, 3. os.
pl. -ejí, el, en, ení; přetvořovati, přetvařo-
vati; přetvářiti, il, en, ení; přetvářívati —
jinak, tvořiti, přejinačiti, umformen, um-
schaffen, umstalten, umbilden, umschmelzen,
umwandeln, verstellen, die Gestalt, das An-
sehen verändern ; vypodobniti, nachahmen ;
p. se = jinou tvář sobě dáti, sich umformen,
umschaffen, umbilden atd.; posunky jinou
osobu představovati, mit den Geberden spie-
len ; jiný úmysl předstírati, staviti se jinak
než jaký jest, sich verstellen, heucheln. Jg.

— co, koho. Peníze člověka přetvořují.
Bur. Ten kabát ho zcela přetvářil. D. Obraz
p. (přemalovati). Ros. Ruku svého otce (pod-
pis) přetvářil. Kron. — co, se v co. Ctnosť
v bohyni přetvořiti. Měst. bož. V larvy se
přetvořují. Lom. V ženský kroj se přetvo-
řují. Gníd. Přetvořuje se jazyčné l v j a

zubné n. Bž. 52. Vz Přestrojování. —
v čem. Duch v čemkoli se p. schopný jest
Vaněk. — se po kom. Opice se umí po
jiných přetvářeti. V. — se před kým. Us.
— co, se čím: znamenm podkovy. Chč.
381. Přetvářeti vniterní silou ostatní látky.
Kos. Ol. I. 24.

Přetvorkyně, ě, f., die Umstalterin. Jg.

Přetvornosť, i, f., die Umstaltbarkeit.

Přetvorný, act. = přetvořující, umstal-
tend, umschaffend. P. ruka. Marek.

Přetvořování, n., vz Přetvořiti.

Přetvrditi, il, zen, ení, přetvrzovati, über-
härten. — co : kuchař p-dil vejce. Ros.

Přetvrdlosť, i, f., jakost přetvrdlého. Jg.

Přetvrdlý, zu hart geworden. P. vejce.
Ros.

Přetvrdnouti, dnul a dl, utí, zu hart
werden. Vejce již p-la. Us.

Přetvrdý, sehr hart. V. P. soud. BO.
P-dě s kým zacházeti.

Přetykač, e, m., který přetyká. — P.,
hřebík u pluhu, jímž mělké n. hluboké orání
řídíme. V Krumlov. Vz Potykač. Bauer.

Přetýkaný. Opony p-né. BO. Vz Pře-
tknouti.

Přetykati, vz Přetknouti.

Přetylosť, i, f., übermässige Dicke, Feist-
heit, f L.

Přetylý, überdick, feist. Šm.

Přetýnění, n. = přepažení. D.

Přetýněný, přetenčený, überfein, -dünn.
P. předivo. Šm.

1. Přetýniti, vz Přeténiti.

2. Přetýniti, il, ěn, ění = přehraditi, pře-
pažiti, verschlagen, verschallen. — co: ko-
moru, pírnu. Jg.

Přetýňka, y, f., tenčí místo v pramenu
(v provaze). Vz Přetýniti, Přetéňka. Us.

Přeubohý, sehr elend. P. husiar. Hdk.
C. 51.

Přeučený, velmi mnoho n. také: málo
učený. P. hloubálek. Sych.

Přeučitel, e, m., zastr., rector. Rozk.

Přeučiti, il, en, ení, přeučovati, zu viel
lehren, überlehren. se, überlernen. Člověk
se nikdy nepřeučí. Prov., Jg., Lb. Tuším
se přeučil (ironicky = nehrubě se vyučil).
Ros.

Přeudatný, sehr tapfer. Tobě srdce p-tno
protiv vrahu. Rkk. 28.

Přeuditi, überräuchern. — co : maso. Us.
Tč. Vz Uditi.

Přeukrutný, sehr grausam. Jel.

Přeuličilý, velmi uličilý. P. krása. Troj.
8. 3.

Přeumělý, sehr kundig, gelehrt. Br.

Přeúplný, ganz vollständig. Bur.

Přeurozený, hochedelgeboren.

Přeušlechtilý, sehr artig, edel, schön.
P. řád, Kom., krása, mravy. Troj. — v čem.
Mládenec ve vší způsobe p. Troj.

Přeutěšený, anmuthsvoll, sehr angenehm.
P. roveň, divadlo, máj. Troj.

Přeútěšný, sehr unterhaltend. L.

Přeuzditi, il, ěn, ění, überzäumen. D.

Přeuzlovati, überbinden. Ros. — co.

Přeužiti, il, it, ití, přeužívati = přes čas
užívati, über die Zeit nutzen, brauchen, ge-
messen. Ros. — čeho.



	989

	Přetvářeti, vz Přetvořiti. Přetvářilec, lce. m., ein Verstellter. Nej. Přetvářilosť, i, f., přetvářenosi, die Um- formung, Umstaltung, Verstellung. MM. Přetvářilý, verstellt. Berla kr. Přetvářiti, vz Přetvořiti. Přetvářka, y, f., larva, die Maske. Cho- diti v maškarách, přetvářkách. Kom. J. 955. — P., přetváření, die Verstellung, Heuche- lei. P., úmyslné tváření se jistým způsobem, aby se nepoznal pravý tvar mysli vnitrní. Hš. Vz S. N. Bez p-ky = upřímně. Us. Hý. Vz Přetvařování Přetvářlivosť, i, f., die Verstellung. Berl. kr. Přetvářlivý, verstellerisch. Ros. Přetvárně, heuchlerisch. V skrytých sedí p. zálohách. Kom. Přetvářnice, e, f., která se přetváří, die Pantomimistin. Bern. — P., pokrytečka, die Heuchlerin. Bern. Přetvářník, a, m., der Pantomimist, Gau- kler. D., Reš. — P., pokrytec, der Heuchler, Gleissner. Jg. Vz Přetvara. Přetvárnosť, přetvářnosť, i, f., pře- tváření, posunky, allerlei Geberden. Na Slov. Bern. — P., herectví, die Schauspielerkunst. Na Slov. Bern. — P., pokrytství, die Heu- chelei, Gleissnerei. Slov. Přetvárný, přetvářný, přeměnitelný, veränderlich, umstaltbar. Slov. Bern. — P., pantomimický, pantomimisch. Bern. — P., pokrytý, heuchlerisch, Heuchelei liebend. P. člověk, přátelství. Bern. Přetvařování, n., šálení bližního úkonem, posunou, utvářkou, die Verstellung. MP. 176. Vz Přetvářka. Přetvařovati, vz Přetvořiti. Přetvor, u, m., přetvořený obraz, die Kopie. Přetvora, y, f. = přetvoření, die Ver- wandlung. V MV. nepravá glossa. — P-ry, maškary. Světoz. Přetvorce, e, m., přetvořitel, der Um- stalter, Umschaffer. Přetvoření, n., die Umstaltung, Umfor- mung. Us. Přetvořenosť, přetvořilosť, i, f., die Umstaltung. Přetvořený; -en, a, o, umgestaltet. Přetvořilý= přetvořený. P. řeč. Rybay. Přetvořiti, il, en, ení; přetvářeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; přetvořovati, přetvařo- vati; přetvářiti, il, en, ení; přetvářívati — jinak, tvořiti, přejinačiti, umformen, um- schaffen, umstalten, umbilden, umschmelzen, umwandeln, verstellen, die Gestalt, das An- sehen verändern ; vypodobniti, nachahmen ; p. se = jinou tvář sobě dáti, sich umformen, umschaffen, umbilden atd.; posunky jinou osobu představovati, mit den Geberden spie- len ; jiný úmysl předstírati, staviti se jinak než jaký jest, sich verstellen, heucheln. Jg. — co, koho. Peníze člověka přetvořují. Bur. Ten kabát ho zcela přetvářil. D. Obraz p. (přemalovati). Ros. Ruku svého otce (pod- pis) přetvářil. Kron. — co, se v co. Ctnosť v bohyni přetvořiti. Měst. bož. V larvy se přetvořují. Lom. V ženský kroj se přetvo- řují. Gníd. Přetvořuje se jazyčné l v j a	zubné n. Bž. 52. Vz Přestrojování. — v čem. Duch v čemkoli se p. schopný jest Vaněk. — se po kom. Opice se umí po jiných přetvářeti. V. — se před kým. Us. — co, se čím: znamenm podkovy. Chč. 381. Přetvářeti vniterní silou ostatní látky. Kos. Ol. I. 24. Přetvorkyně, ě, f., die Umstalterin. Jg. Přetvornosť, i, f., die Umstaltbarkeit. Přetvorný, act. = přetvořující, umstal- tend, umschaffend. P. ruka. Marek. Přetvořování, n., vz Přetvořiti. Přetvrditi, il, zen, ení, přetvrzovati, über- härten. — co : kuchař p-dil vejce. Ros. Přetvrdlosť, i, f., jakost přetvrdlého. Jg. Přetvrdlý, zu hart geworden. P. vejce. Ros. Přetvrdnouti, dnul a dl, utí, zu hart werden. Vejce již p-la. Us. Přetvrdý, sehr hart. V. P. soud. BO. P-dě s kým zacházeti. Přetykač, e, m., který přetyká. — P., hřebík u pluhu, jímž mělké n. hluboké orání řídíme. V Krumlov. Vz Potykač. Bauer. Přetýkaný. Opony p-né. BO. Vz Pře- tknouti. Přetykati, vz Přetknouti. Přetylosť, i, f., übermässige Dicke, Feist- heit, f L. Přetylý, überdick, feist. Šm. Přetýnění, n. = přepažení. D. Přetýněný, přetenčený, überfein, -dünn. P. předivo. Šm. 1. Přetýniti, vz Přeténiti. 2. Přetýniti, il, ěn, ění = přehraditi, pře- pažiti, verschlagen, verschallen. — co: ko- moru, pírnu. Jg. Přetýňka, y, f., tenčí místo v pramenu (v provaze). Vz Přetýniti, Přetéňka. Us. Přeubohý, sehr elend. P. husiar. Hdk. C. 51. Přeučený, velmi mnoho n. také: málo učený. P. hloubálek. Sych. Přeučitel, e, m., zastr., rector. Rozk. Přeučiti, il, en, ení, přeučovati, zu viel lehren, überlehren. se, überlernen. Člověk se nikdy nepřeučí. Prov., Jg., Lb. Tuším se přeučil (ironicky = nehrubě se vyučil). Ros. Přeudatný, sehr tapfer. Tobě srdce p-tno protiv vrahu. Rkk. 28. Přeuditi, überräuchern. — co : maso. Us. Tč. Vz Uditi. Přeukrutný, sehr grausam. Jel. Přeuličilý, velmi uličilý. P. krása. Troj. 8. 3. Přeumělý, sehr kundig, gelehrt. Br. Přeúplný, ganz vollständig. Bur. Přeurozený, hochedelgeboren. Přeušlechtilý, sehr artig, edel, schön. P. řád, Kom., krása, mravy. Troj. — v čem. Mládenec ve vší způsobe p. Troj. Přeutěšený, anmuthsvoll, sehr angenehm. P. roveň, divadlo, máj. Troj. Přeútěšný, sehr unterhaltend. L. Přeuzditi, il, ěn, ění, überzäumen. D. Přeuzlovati, überbinden. Ros. — co. Přeužiti, il, it, ití, přeužívati = přes čas užívati, über die Zeit nutzen, brauchen, ge- messen. Ros. — čeho.