990

Převaběč, e, m., der Hinüber-, Ansich-
locker. L.

Převábiti, il, en, ení; převáběti, ějí, ěj,
ěl, ěn, ění = na druhou stranu vábiti, hin-
überlocken. Tkadl.— koho kam : ku straně
něčí. Us. — koho čím: sliby.

Převabný, velmi vábný, reizvoll. D.

Převada, y, f., překážka, Hinderniss, n.
Pass., Výb. I. 60, Št. N. 263., 273.

Převádění, n., vz Převedení. Šm.

Převáděti, vz Převésti.

Převaditi, il, zen, ení, převázeti, el, en,
ení, převazovati = překaziti, překážeti, hin-
derlich sein, hindern, hemmen. D.

Převadný = překazný, hinderlich. Přá-
telská milosť duchovní (milosti) není pře-
vadná. Aby nebyly (světské věci) převadny
mysli. Št. N. 200., 223.

Převah, u, m. Na převah orati. Vz Sklad.
Na mor. Zlínsku. Brt. — P., Schwung, m.
Trám vzal p. Us. — P., der Abhang, die
Abschüssigkeit einer Gegend. Us.

Převaha, y, f., převážení, větší váha, das
Uibergewicht, die Uiberhand. P. cizozemštiny,
citův. C. P-hu míti, vzíti = převážiti, pře-
výšiti ; zmoci se, růsti; překlopiti se, přepá-
čiti se. Šm., J. tr., Dch. Ve 14. stol. má o již
p-hu nad e.

Převáhavý, überlegen (Kraft); sehr lang-
sam. Šm.

Převahovati, vz Převážiti.

Převal, u, m. P. kamenný, der Steinwall
(eine Bergart, welche die Kohlenflötze ab-
schneidet). Šm.

Převálčení, n., die Besiegung im Kampfe.
Po p. židů. Scip.

Převálčiti, il, en, ení, im Kriege über-
winden. — koho čím: nepřítele malým
počtem vojska. Scip.

Převalení, n., die Umwälzung. O bleší
p. (o málo). Er.

1. Převáleti, el, en, ení = převálčiti.—
koho. BO. Boha nepřeválíš, moře nevypiješ.
Prov. Č. M. 8. Však Boha nepřeválíte, to
zvíte. Dač.

2. Převáleti, vale obráceti, převalovati,
vz Převaliti. — co : chléb, Us., sukno, těsto.
— co čím kde: chléb rukama na vále. Us.
Na své mysli něco p. Tkad.

Převaliti, il, en, ení, převáleti, ejí, ej, el,
en, ení, převalovati = přes něco valiti, pře-
klopiti, vale obraceti, um-, überwälzen, über-
werfen, überstürzen, überkneten. Jg. — co
kam: kámen na druhou stranu. — čím:
sochorem. — se, purzeln. Opilý se převalil.
Sych. Teď se p-lím a bude po mně. Us.
Dch, —- se přes co. Noc se převalíše přes
pól noci. Rkk. 30. Až se p-lí přes nový rok
(až uplyne starý rok). Us. u Olom. Sd. Vz
Převáleti, 2. — se kam: na postel, do se na
atd.

Převalchovati, überwalken. — co. Us.
— P., posuzovati, durchhecheln, richten. —
koho. Ros.

Převalilý, sehr stark. P. příval. Jg.

Převandrovati, hinüber-, überwandern.

Jg.

Převanouti, vz Prevíti.

Převar, u, m., druhá várka téhož dne,
der Hebersud. Suk.

Převařený; -en, a, o, über- o. zu viel
gekocht. P. vejce, máslo. Us. Dch.

Převařiti, il, en, ení; převářeti, převa-
řovati, über-, aus-, zu Ende, gar kochen. —
abs. Když se tak mnoho do žaludka cpe
a lije, že pravořovati stačiti nemóž. Kom.
Až trochu p-ří, odstav. Us. — co: maso
(1. drobet, 2. až příliš vařiti), Ros., máslo.

Převarky,pl.,m , bába, das Bababier. Suk.

Převařovna, y, f., místo k převařování,
der Ort, wo etwas überkocht wird. P. na
velrybí tuk. Světz.

Převáti, vz Převíti.

Převaz, u, m., hlavni trám v krovu, der
Hauptbalken. D.

Převázání, n., die Uiberbindung. D.

Převázaný; -án, a, o, über-, um-, ver-
bunden.

Převázati, váži, zal, án, ání; převazo-
vati, über-, um-, verbinden. — co: knihu,
pytel, ránu. Ros. — co komu: ránu. Jg. —
co čím.

Převazek, zku, m., převázka, y, f. =
převázání. P. raněných, das Verband. - - P.,
pásmo, das Gebinde. — P. v předené, pá-
semnice, das Schnalzwiedel. D.

Převázeti, v již. Čech. = překážeti, vz
Převaditi. Kts., Bauer.

Převázka, y, f., převazek, převázání nití
n. bavlny, das Gebinde. 10 p-zek příze činí
jednu půlku. Us. v Krumlovsku. Bauer Vz
Převazek.

Převaznec, zence, m., das Obenbindseil,
v lodnictví. Šm.

Převažeč, e, m., der Frachter. P. zboží.
— P., převozník.

Převážení, n., das Uiberführen. P. piva,
Suk, uhlí, Dch., osob. Vz Převézti. — P.,
vz Převážiti, die Uiberwägung.

Převáženosť, i, f., das Uibergewicht. P.
Angličanů po moři. Víd. list. Lépe:převaha.

Jg.

Převážeti, vz Převézti.

Převážilosť, i, f., převaha, das Uiberge-
wicht. Víd. list.

Převážilý, převahu mající, überwiegend.

Jg-

Převážiti, il, en, ení: převažovati, převa-
hovati =jedno po druhém vážiti, alles nach
einander wägen, abwägen; poznovu vážiti,
von neuem wägen, nachwägen; nad míru
vážiti, váhou přemáhati, überwiegen, Uiber-
gewicht haben; rozvážiti, rozvažovati, my-
sliti, erwägen, denken ; přebrati, er-, aus-
schöpfen ; p. se = přechýliti se na jednu
stranu, sich hinüber biegen; odvážiti se, roz-
mysliti se, sich entschliessen: ve váze chy-
biti, sich im Wägen versehen. Jg. Cožkoli
otdáš, převaž a přečti. BO. — abs. Pře-
vážil (ve váze chybil). Us. Hý. — co : zboží,
D., studnu (vodu přebrati). Jg. Jehož milosť
nevýslovně hříchy Adamovy převahuje. Sš.
I. 17. Hříchové převažují skutky dobré. Štl.
Dobrý přítel zlato převažuje. Ros. — co
komu. Převaž mi to. Ros. — se. P-il se
(přechýlil se, překlopil se). Us. Hý. — se
čím. Zlatý kříž, jímž se mohl třikrát pře-
vážiti (kříž ten třikrát více vážil než on).
Dal. — se na co, v co = odvážiti se. P.
se v boj. Martini. — se s čím (často něco