991

převažovati), etwas oft überwiegen. Převá-
žila se s ním deska (= prkno, přechýlila
se). Us. Hý.

Převážka, y, f., převážení, dopravení, der
Transport. Trest. zk.

Převážník, přívažník, a, m., der Wage-
hals. Jg.

Převážnosť, přívažnosť, i, f., veliká
odvaha, übergrosser Muth, die Waghalsig-
keit. Troj. Vlk mnohou p-stí svého života
nasazuje. Ctib. H. 114.

Převážný, přívažný = velice odvážný,
sehr verwegend, unternehmend. P. člověk,
Troj., skutek. St. skl., Výb. I. 1123.

Převděčný, velmi vděčný, příjemný, sehr
lieblich, anmuthig. P. čas. Leg. — P., díků
plný, sehr dankbar, dankvoll. Plk., Us.

Prevě, zastr. = prve. Bž. 32.

Převedení, vz Převod, Převésti.

Převedený; -en, a, o, übertragen. P.
summa. J. tr.

Převěděti, vím, věz, věda (ouc), děl, děn,
ění, ausfindig machen, entdecken, erkennen,
in Erfahrung bringen, auskundschaften. Jg.
— co : skryté věci. Troj.

Převedlivec, vce, m., podvodník, der Be-
trüger. Bern.

Převedlivý, podvodný, betrüglich, hinter-
listig. Bern.

Převěji, vz Převíti.

Převekslovati, šp. z něm. über-, ver-
wechseln m.: přeměniti.

Převelebiti, il, en, ení; převelebovati,
mehr preisen, Überpreisen. — co nad co.
Aesop.

Převelebný, sehr ehrwürdig. P. ctnosti.
Mach.

Převeleslavný, glorreichst. Ros.

Převelice, zu sehr, ungemein. P. ho želí.
D.

Převelický = převeliký, sehr gross. Leg.

Převeličizný = převeliký. Na Slov.

Převeliký, převelký, sehr gross, über-
gross. P. vítr, bouře, vlna, kámen atd. Us.

Převelmi, sehr, überaus, gar sehr. Us.
Dch. P. veliký sloup. Ler. Blyskoty p. hrozné.
Pass.

Převelmožný, velmi možný, überaus mäch-
tig. L.

Prevence, vz Praevence.

Preventivní, praeventivní, z lat., prä-
ventiv, zuvorkommend, verhütend, předchá-
zející, předchozí, předstižný, ku př. opa-
tření, prostředky, jimižto se má něco přede-
jíti. Sr. Předstižný.

Prevěnec, nce, m. = prvenec, prvoroze-
nec. LS. v. 98.

Převěřiti, il, en, ení; převěřovati = příliš
věřiti, zu sehr glauben, trauen. — abs. Pře-
věřiti škoda. Ros. — co v čem. Ve sprost-
nosti srdce něco p. Kom.

Převěrný, sehr treu. P. milovník. — P,
přepravdivý, wahrhaftig. P. Bůh. Kom.

Převěsa, y, f., der Uiberhang. P. stromu.
D.

Převěsiti, il, šen, ení, převěšeti, el, en,
ení, převěšovati, zavěsiti přes něco, über-
hängen. — co přes co: plášť přes bidlo.
Ros. — co odkud kam. Šaty z místa na
místo převěšovati. — co kde : šaty v almaře

p. (jinak pověsiti). D. — se = nachýliti se.
D. — se kde: na okně, na zábradlí. Us. Tč.

Převěska, y, f. Kuna p-ka, mustela sar-
matica. Ssav.

Převeslovati, überrudern. Jg. — co :
řeku.

Převěsník, u, m., der Uiberschwungrie-
men. Čsk. P. červený (nosí polní vojenský
četník), das Bandalier. Čsk.

Převěsný, Umhäng-. P. šňůra. čsk.

Převésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl,
den, dení; převoditi, il, zen, ení; převáděti,
ěl, ěn, ění; převozovati = přes něco vésti,
über-, hinüberführen; někomu něco vlastním
učiniti, přivtěliti, an Jemanden bringen ; pře-
mluviti, überführen, überreden, überlocken;
střídati, ablösen; přeložiti, übersetzen; pod-
vésti, ošiditi, anführen, beschummeln. Jg.

— co, koho: spis (přeložiti), vojsko, Us.,
stráže (střídati). Cyr. On mne převedl (na to
namluvil, 2. ošidil). Ros. P. věno. Vl. zř. 96.

— co přes co jak : vojsko přes most. Har.
Převedl mne přes vodu až do hlezen, až do
kolen, až do ledvin. BO. — co odkud kam
čím. Z hor na horu trubami n. po trubách
vodu převodí. Br. Karel císařství na ně-
mecký národ převedl. V. P. na někoho právo,
Th., směnku, Rk., dluh. Schön. P. někoho
na jinou víru, V., na jiné myšlení. Us. Ná-
silím a mocí něco si osobití a na sebe p.
V. Věno na jiný statek (knihovně), někoho
na jiné mínění, na sebe právo, výplatu p.
J. tr. Převedl ji na své zboži. Půh. I. 173.
P. něco na váhu. Chč. 445. P. něco od ji-
ného na sebe. J. tr. A panství kúpené věci
na kupce bývá převedeno. CJB. 365. Když
kdo věuo převodí na jiné dědiny manželce
své. Zř. F. I. K. 16. P. něco na sebe. J. tr.,
Rd. P. staré váhy a míry na nové. Us. —
koho v čem (dolíčiti na něm něčeho): v kla-
mích. Scip. — co komu kde. P. véno ženě
na jiném statku (— pojistiti). Půh.

Převěšek, šku, m., svrchní oděv, der
Uiberhang, Uiberwurf. Dch.

Prevét, vz Prevít.

Převětevnatý, sehr ästig. P. strom. Rostl.

Prevétní, prevétu se týkající. Měst. bož.

Převétník, a, m., bál, cídič záchodů, der
Nachtkönig. Krále, totiž p-ky, smrdutým
řemeslem živnosti dobývající. Trakt. br. 1508.

Převetovati, überwetten. Ros. — koho.

Převětrovati, přehazovati, überwehen,
überworfeln, ventilliren. — co: obilí (pře-
víti), otázku. Ros.

Převezení, n., der Transport. Mzdu od
p. dáti. V. Chtěl 5 tolarův od p. míti. Žer.
1591.

Převézti, vezu, vezl, zen, ení; převoziti,
il, žen, ení; převážeti, el, en, ení; převozo-
vati, převožovati = na druhou stranu, přes
něco vézti, überfahren, hinüberführen (zu
Wagen, zu Schiffe); se = hinüberfahren. Jg.

— co: zboží, otroky. D. — co, koho, se
přes co: přes řeku, přes vodu. V. — na
čem: na prámě, na nosicích lůžkách, na
kárách co n. koho převážeti, Kom., na lodí.
V. — co odkud kam. Převáželi kamení
z místa na místo. Kom. L. 17.

Převiděti, předviděti, vorhersehen. Psalt.
mus. 138.