992

Převinouti, vz Převiti.

Převírati, vz Převříti.

Převislý, überhängend. P. skála. Us.,
Dch.

Převisnouti, snul a sl, utí, převisovati,
überhängen. Ros. Hrubě to převisuje.

Prevít, prevýt, prevét, u, m., z lat.
privata, záchod, der Abtritt, das Privet,
Sekret. Kom., V. Dal vykopati jámu za Ma-
toušovým p-tem. Svěd. 1569. — P., nečistota
vůbec, smetí, der Unrath, Schmutz. Tu je
p-tu v té světnici. Sych. — P.. přezdívka,
niedriger Schimpfname, Unrath, Unflath, m.
Jdi mi s očí. ty prevíte (neřáde). Us., Jg.,
Kd. Nadal mu p-tů. Us. Všk. Konšelům sta-
rých p-tň vynadal. 1684. Hý.

Převítěziti, snadně, bez námahy zvítě-
ziti, leicht obsiegen. — v čem. My ve všech
věcech těch převitězujeme. Sš. 1. 96.

Převiti, viji, ij. ije, il, it, ití; převinouti,
ul, ut, utí; převíjeti, ejí, el, en, ení; převi-
novati, anders winden, umwinden, umwickeln,
überwickeln. Jg. — co, koho: přízi, D.,
věnec, Ros., dítě, ránu (převázati). Jg. —
koho přes co: přes nohu = poraziti; oši-
diti. L. — se čím kam. Koráb, jímž se věk
starého zákona převinul do věku zákona
nového. Sš. L. 14.

Převití, n., vz Převiti. Die Umwickelung.

Převíti, věji, víl, ít, ín, ití, íní; převáti,
věji, vál, át, átí; převanouti, ul, ut, utí; pře-
vívati, převanovati = přes něco víti, váti,
überwehen, überblasen; přehazovati a tak
větrem čistiti, worfeln; přesazovati, rügen,
tadeln. Jg. — co: povětří převívá zahrady,
luka. Us. P. obilí. Us. — co čím: obilí vě-
ječkou, Kom., někoho řečí (přesazovati). Jg.
— Br. — co od čeho: obilí od plev. Boč.,

Jg.

Prevítník, vz Prevétník.

Převívač, e. m., lépe: přěvěvač, Jg., der
Lütterer, Weher, Worfler. Jg. — P., nástroj
k převívání povětří (v místnostech valně
lidmi naplněných), der Zimmerventillator. —
P., kdo řeči překrucuje a zrazuje, der Wort-
verdreher und Angeber. V zástolí zrádce a,
p-če slov pobožných vašich máte, kterýž tu
ponavětřiv z řečí vašich, jak se k slávě bu-
doucí hotovíte . . . Skl. V. 132.

Převívati, vz Prevíti.

Převláčeti, vz Prevléci.

Převláčka, y, f., vz Převlek. Us. u Olom.
Sd. — P., opětné vláčení, das Uibereggen. Hý.

Převláda, y, f., přemoc, přesila, die Uiber-
macht, die Uiberlegenheit, Vorherrschaft.
Dch. Nadváha a p. žádostivosti a chtíčů je-
jich. Sš. I. 70.

Převládací, převládající, überwiegend,
überlegen. Sm.

Převládání, n., das Vorwiegen. Vz Pře-
vláda. Dch.

Převladařiti, il, en, ení, převladařovati,
Jemanden in der Waltung es zuvor thun.
Ros. — koho.

Převládati, převládnouti, dnul a dl, ut,
utí, vorherrschen, vorwalten, vorwiegen. —
abs. Ta chuť p-dá. Dch. Ctení to (die Lese-
art) p-dá, Sš. — nad čím. Palacký. — kde.
Křesťané z pohanů rodilí v církvi římské
převládali. Sš. 1. 14. Při Tomášovi pová-

žlivosť převládala. Sš. J. 227. — proč. Leč
převládají svědkové pro řecký text. Sš. I. 69.

Převládný, dominirend, überlegen, über-
mächtig. P. výšina. Dch.

Převlaka, y, f., mezimoří, okřídlí, der
Isthmus, die Landenge. S. a Ž. Město to
(Korinth) leželo na p-ce mezi egejským a
ionickým mořem. Sš. I. 153.

Převlažiti, il, en, ení, überfeuchten. Ros.

— co čím.

Převlažnouti, ul, utí, zu sehr lau wer-
den. Ros.

Převléci, převlíci, vleku, vlec, vlekl, vle-
čen, čení; převlíknouti, převléknouti, ul, ut,
utí; převlíkati, převlékati; převláčiti, pře-
vláčeti. P. = přitáhnouti jinam, přes něco
vléci, herüberschleppen; poznovu vláčeti,
über-, durcheggen; jiné šaty vzíti, über-,
um-, verkleiden; spojiti, verbinden, zusam-
menfügen (u tesařů). Jg. — co: pole (vlá-
četi), dítě (jiný šat mu dáti), Ros., kabát,
trámy (spojiti), cejchy, peřiny (povléci). Us.

— co přes co: dřevo přes strouhu. Jg —
co nač : perle na nitku. L. — co čím : pole
branou, branami (zase vláčeti). Ros. — se.
Us. — se za koho. Princka p-kla se za
hadrnici. Kn. poh. 243.

Převlečení, n., vz Převléci.

Převlečený; -en, a, o, vz Převléci.

Převlečka, y, f., svrchní šat ženský, Uiber-
kleid, n. Dch.

Převlečník, u, m., kabát, der Uiberzie-
her. Dch.

Převlek, u, m., der Uiberzug (vom Kleide).
Sm.

Převlekač, e, m., der Uiberzieher (osoba
n. oblek). Dch.

Převlekárna, y, f., das Umkleidezimmer.
Dch.

Převleku, vz Převléci.

Převlhnouti, hnul a hl, utí, zu feucht
werden. Ros. — kde.

Převlíkati, vz Převléci.

Převlnatěti, ěl, ění, überwachsene Wolle
haben. Ty ovce p-ly. Ros.

Převlniti, il, ěn, ění, überfluthen. Šm.

1. Převod, a, m., převoditel. P. věna, der
Uiberführer, Uibertrager.

2. Převod, u, m., převedení, die Uiber-,
Hinüberführung, die Uibertragung. Když se
věno převodí, při tom převodu osobně mají
tří býti u desk. Vš. P. na prázdném (giro
in bianco). J. tr. P. práva, die Rechtsüber-
tragung. P. věna. Gl. Kdež kdo plat pře-
vodí s jednoho dědictví na jiné, tu od toho
p-du dáti má 40 grošů českých., Zř. F. I.
K. 33. Že duše lidské spolu s tělem od ro-
dičů pocházejí p-dem, přenosem a odnoží.
Sš. Ž. 61. — P., přeložení na jiný jazyk,
die Uibersetzung. Marek., Osv. — P., pře-
mluvení, převábení, die Uiberführung. — P.,
místo, kde se převodí, die Uiberfuhr. Ros.

Převodce, převodič, e, m., der Uiber-
träger (eines Rechtes). P. směnky, der Gi-
rant. P. kolový, das Rädervorgelege. Sp.

Převodící, überleitend. Dch.

Převodič, e, m., vedoucí při, strana, též
právní přítel. Soudci jest nesnadno řečníku
a převodiči jednomu pomoci, aby druhého
neurazil. Kon. hoř. 40. Vz Převodce.



	992

	Převinouti, vz Převiti. Převírati, vz Převříti. Převislý, überhängend. P. skála. Us., Dch. Převisnouti, snul a sl, utí, převisovati, überhängen. Ros. Hrubě to převisuje. Prevít, prevýt, prevét, u, m., z lat. privata, záchod, der Abtritt, das Privet, Sekret. Kom., V. Dal vykopati jámu za Ma- toušovým p-tem. Svěd. 1569. — P., nečistota vůbec, smetí, der Unrath, Schmutz. Tu je p-tu v té světnici. Sych. — P.. přezdívka, niedriger Schimpfname, Unrath, Unflath, m. Jdi mi s očí. ty prevíte (neřáde). Us., Jg., Kd. Nadal mu p-tů. Us. Všk. Konšelům sta- rých p-tň vynadal. 1684. Hý. Převítěziti, snadně, bez námahy zvítě- ziti, leicht obsiegen. — v čem. My ve všech věcech těch převitězujeme. Sš. 1. 96. Převiti, viji, ij. ije, il, it, ití; převinouti, ul, ut, utí; převíjeti, ejí, el, en, ení; převi- novati, anders winden, umwinden, umwickeln, überwickeln. Jg. — co, koho: přízi, D., věnec, Ros., dítě, ránu (převázati). Jg. — koho přes co: přes nohu = poraziti; oši- diti. L. — se čím kam. Koráb, jímž se věk starého zákona převinul do věku zákona nového. Sš. L. 14. Převití, n., vz Převiti. Die Umwickelung. Převíti, věji, víl, ít, ín, ití, íní; převáti, věji, vál, át, átí; převanouti, ul, ut, utí; pře- vívati, převanovati = přes něco víti, váti, überwehen, überblasen; přehazovati a tak větrem čistiti, worfeln; přesazovati, rügen, tadeln. Jg. — co: povětří převívá zahrady, luka. Us. P. obilí. Us. — co čím: obilí vě- ječkou, Kom., někoho řečí (přesazovati). Jg. — Br. — co od čeho: obilí od plev. Boč., Jg. Prevítník, vz Prevétník. Převívač, e. m., lépe: přěvěvač, Jg., der Lütterer, Weher, Worfler. Jg. — P., nástroj k převívání povětří (v místnostech valně lidmi naplněných), der Zimmerventillator. — P., kdo řeči překrucuje a zrazuje, der Wort- verdreher und Angeber. V zástolí zrádce a, p-če slov pobožných vašich máte, kterýž tu ponavětřiv z řečí vašich, jak se k slávě bu- doucí hotovíte . . . Skl. V. 132. Převívati, vz Prevíti. Převláčeti, vz Prevléci. Převláčka, y, f., vz Převlek. Us. u Olom. Sd. — P., opětné vláčení, das Uibereggen. Hý. Převláda, y, f., přemoc, přesila, die Uiber- macht, die Uiberlegenheit, Vorherrschaft. Dch. Nadváha a p. žádostivosti a chtíčů je- jich. Sš. I. 70. Převládací, převládající, überwiegend, überlegen. Sm. Převládání, n., das Vorwiegen. Vz Pře- vláda. Dch. Převladařiti, il, en, ení, převladařovati, Jemanden in der Waltung es zuvor thun. Ros. — koho. Převládati, převládnouti, dnul a dl, ut, utí, vorherrschen, vorwalten, vorwiegen. — abs. Ta chuť p-dá. Dch. Ctení to (die Lese- art) p-dá, Sš. — nad čím. Palacký. — kde. Křesťané z pohanů rodilí v církvi římské převládali. Sš. 1. 14. Při Tomášovi pová-	žlivosť převládala. Sš. J. 227. — proč. Leč převládají svědkové pro řecký text. Sš. I. 69. Převládný, dominirend, überlegen, über- mächtig. P. výšina. Dch. Převlaka, y, f., mezimoří, okřídlí, der Isthmus, die Landenge. S. a Ž. Město to (Korinth) leželo na p-ce mezi egejským a ionickým mořem. Sš. I. 153. Převlažiti, il, en, ení, überfeuchten. Ros. — co čím. Převlažnouti, ul, utí, zu sehr lau wer- den. Ros. Převléci, převlíci, vleku, vlec, vlekl, vle- čen, čení; převlíknouti, převléknouti, ul, ut, utí; převlíkati, převlékati; převláčiti, pře- vláčeti. P. = přitáhnouti jinam, přes něco vléci, herüberschleppen; poznovu vláčeti, über-, durcheggen; jiné šaty vzíti, über-, um-, verkleiden; spojiti, verbinden, zusam- menfügen (u tesařů). Jg. — co: pole (vlá- četi), dítě (jiný šat mu dáti), Ros., kabát, trámy (spojiti), cejchy, peřiny (povléci). Us. — co přes co: dřevo přes strouhu. Jg — co nač : perle na nitku. L. — co čím : pole branou, branami (zase vláčeti). Ros. — se. Us. — se za koho. Princka p-kla se za hadrnici. Kn. poh. 243. Převlečení, n., vz Převléci. Převlečený; -en, a, o, vz Převléci. Převlečka, y, f., svrchní šat ženský, Uiber- kleid, n. Dch. Převlečník, u, m., kabát, der Uiberzie- her. Dch. Převlek, u, m., der Uiberzug (vom Kleide). Sm. Převlekač, e, m., der Uiberzieher (osoba n. oblek). Dch. Převlekárna, y, f., das Umkleidezimmer. Dch. Převleku, vz Převléci. Převlhnouti, hnul a hl, utí, zu feucht werden. Ros. — kde. Převlíkati, vz Převléci. Převlnatěti, ěl, ění, überwachsene Wolle haben. Ty ovce p-ly. Ros. Převlniti, il, ěn, ění, überfluthen. Šm. 1. Převod, a, m., převoditel. P. věna, der Uiberführer, Uibertrager. 2. Převod, u, m., převedení, die Uiber-, Hinüberführung, die Uibertragung. Když se věno převodí, při tom převodu osobně mají tří býti u desk. Vš. P. na prázdném (giro in bianco). J. tr. P. práva, die Rechtsüber- tragung. P. věna. Gl. Kdež kdo plat pře- vodí s jednoho dědictví na jiné, tu od toho p-du dáti má 40 grošů českých., Zř. F. I. K. 33. Že duše lidské spolu s tělem od ro- dičů pocházejí p-dem, přenosem a odnoží. Sš. Ž. 61. — P., přeložení na jiný jazyk, die Uibersetzung. Marek., Osv. — P., pře- mluvení, převábení, die Uiberführung. — P., místo, kde se převodí, die Uiberfuhr. Ros. Převodce, převodič, e, m., der Uiber- träger (eines Rechtes). P. směnky, der Gi- rant. P. kolový, das Rädervorgelege. Sp. Převodící, überleitend. Dch. Převodič, e, m., vedoucí při, strana, též právní přítel. Soudci jest nesnadno řečníku a převodiči jednomu pomoci, aby druhého neurazil. Kon. hoř. 40. Vz Převodce.