993

Převoditelný, überführbar. P. papír, in-
dossabel.

Převoditi, vz Převésti.

Převodník, a, m.,kdo převodí, der Uiber-
führer. — P., přemluvce, der Uiberführer.
Ros.

Převodniti, mit Wasser überfüllen. Us.

Převodný, girofähig. P. částice, Uiber-
gangspartikel. Sš. L. 29. — P. řemen, Trans-
missionsriemen, m. Dch.

Převochlovati, durch-, überhecheln, auch:
zu sehr hecheln. — co. Konopí nepřevo-
chluješ. Ros.

Převor, a, m., z lat. prior (vz I; v jest
vsuvka), první v klášteře po opatovi, der
Prior. Kom. P. kartúský. Půh. I. 360., II. 268.
P. nejvyšší, Grossprior. Zlob. Vz Mz. 282.

Převora, převorka, y, f., převorkyně,
převořiše, e, f., die Priorin. S povolením
své převořiše i konventa. Půh. I. 364.

Převorati, vz Přeorati.

Převorávka, vz Přeorávka.

Převořišství, n., důstojenství převořiše,
weibliches Priorat, Zlob.

Převorský, Prior-. Vz více v S. N.

Převorství, n., das Priorat. Kram., Zlob.

Převoskovati, von neuem wichsen, mit
Wachs überstreichen; zu sehr wichsen. Ros.
co: pokoj. — čím.

Převoz, u, m., strsl. pre + voz + ъ, Mkl.
B. 22., 24., převezení, die Uiberfahrt. — P.,
přívoz, u, m., místo kde se převáží, die
Uiberfuhr. V.

Převoza, převozda, y, m., zastr. = pře-
vozník. 1495.

Převozek, zku, m., die Uiberfracht.

Převozenec, nce, m.. der Uiberfiihrte.
Víd. list.

Převozisko, a. n., špatný prám, elende
Fähre. L.

Převoziti, vz Převézti.

Převozné, ého, n., die Uiberfahrtsgebühr,
das Fahrgeld. J. tr.

Převozní, -ný, Fähr-, Uiberfahrts-, Trans-
port-. P. loďka, prostředky.

Převoznice,e, převoznička, y, f., die
Uiberführerin. Šm.

Převoznický, Uiberführer-. Šm.

Převoznictví, n., das Frachtgeschäft,
Fährmannsamt, die Transportunternehmung.

Převoznictvo, a, m., die Fährmannschaft.

Převozník, přívozník, a, m., der Fähr-
mann. P. mořský, mistrný (gnarus). BO.

Převozný = převozní. Vz Přívozný.

Převozovati, vz Převézti.

Převožovati, vz Převézti.

Převrácenec, nce, m., převrácený člověk,
ein verkehrter Mensch. Br. — P., odpadlec
od víry, ein Abtrünniger (vom Glauben).
Eus.

Převrácení, n., vz Převrátiti. P. vladař-
ství (změna), pře (Kom.), vozu, říše (zničení).
D.

Převrácenosť, i, f., převrhlosť. P. jest
pouhý opak nějaké vlastnosti, jež se má
za přímou. Hš. Vz S. N. Die Verkehrtheit,
verkehrte Weise. V. Hřeší-li kdo na vzdory
někomu, p. jest. Kom. J. 798.

Převrácený; převrácen, a, o = na opak
postavený, verkehrt, umgekehrt. P. lodí.

vůz, Har., poměr. Sedl. — P., proměněný,
verwandelt, verkehrt. Ta zahrada jest celá
p. Us. — P., zlý, převrhlý, verkehrt, un-
recht, böse. P. člověk, svět. V. Uzříš p-nú
pravdu (= spravedlnosť) v zemi. BO.

Převraceti, vz Převrátiti.

Převracovatel, e, m., kramolník, pobu-
řovač, der Aufwiegler, Aufrührer. P. lidu. Sš.
L. 208.

Převrat, u, m., obrácení na opak, die
Verkehrung, Umwerfung, der Umsturz. J. tr.
P. přírody. P. obce, v obci. Víd. list, V těch
krajinách zniká p. Sych., Jg. Muž p-tu; p.
ve smýšlení, státní p. Dch. O převratech
zemních vz Schd. II. 90. — P. v mathem.,
permutace, inverse. Vz Stč. Alg. 174., 179.

Převratek, tku, m., převrat, záhuba,
zkáza, der Umsturz. Výb. I. 1084., St. skl.

Převratitel, e, m. = převracovatel.

Převrátiti, vrať, tě (íc), il, cen, cení;
převraceti, ejí, eje (íc), el, en, ení; přepra-
covati — na jinou stranu obrátiti, auf die
andere Seite legen, wenden, umwenden;
zjinačiti, verändern, verkehren; poraziti,
převrci, umwerfen, umstossen; vůli něčí
změniti, umstimmen, umkehren. Jg. — co,
koho: kožich, punčochu, list, stůl, Ros.,
zákon, ZN., soud, Boč. exc, oči, Jg., vládu,
říši, právo (zničiti), D., vůz, někoho ( = po-
raziti, 2. vůli jeho změniti), Us., slova,
smysl, Sych., pohyb. Vys. Ohlídej se na
zadní kola, nechceš-li převrátiti. Převrátil
káru, spraví vůz (napraví neštěstí). Prov.
Otík Braniborský převrátil řízení země
(změnil, s pojmem špatnosti). — co jak.
P. zákon v jiný smysl. J. tr. P. se ko-
trlcem. Anth. II. 392. A z kořene převrací
hory. Pr. P. někoho i s koněm. Alx. 1120.
P. něco v jiný rozum. Chč. 610. — co
proč. Právo pro dar p. Alx. 1098. — co
kde čím: seno na louce hráběmi. — se.
Toť ať se můj dům celý převrátí. Dch. Vůz
se p-til. Us.

Převrátlivě, podvodně, verkehrt, arg-
listig. P. něco vykládati. 1618.

Převrátlivosť, i, f. = převrácenosť, die
Verkehrtheit. Jg.

Převrátlivý, převrácený, verkehrt, bös.
P. utrhač. 2. Apol. 2.

Převratní, Umsturz-. P. strana,

1. Převratník, u, m., bod převratu, der
Sprungpunkt, v mathm. Stč.

2. Převratník, a, m., der Umsturzmann.
Dch.

Převratnosť, i, f.. Verkehrtheit, f. Ne-
šlechetnosť a převratnosť páchají. Nudž. —
P., možnost ku převrácení, die Umstürzbar-
keit. Jg.

Převratný, snadný ku převrácení, leicht
umkehrbar, umstürzbar. Měst. bož. — P.,
převrácený, mravně křivý, verkehrt, böse. L.
Spaste se, zachovejte se od pokolení toho
p-ného (převráceného). Sš Sk. 28. — P.,
převratní, umstürzend, Umsturz-. — P.
v mathm., reciprok. P. úkon, hodnota. rov-
nice. Stč. Alg. П., 64., 136.

Převrci, vrhu, vržeš atd,. vrhou, vrz,
vrha (ouc), vrhl, vržen, ení; převrhnouti,
ul, ut, utí; převrhati, převrhovati = pře-
kotiti, zvrátiti, umstürzen, umwerfen, über