994

den Haufen werfen, umschmeissen, ver-
kehren; odpadnouti od něčeho, abtrünnig
werden; pomluviti, durchhecheln, bereden;
počet míti s kým, berechnen, überschlagen;
přemysliti, überdenken, überlegen; vz p. se.
Jg. — co, kobo: vůz, stoly, loď, hrnec.
D., Us. Vítr zeď převrhl. V. P. zemi (rý-
hovati). Us. P. kozelec = 1. kozelec udě-
lati, 2. od víry odstoupiti, V., 3. něco za-
viniti. Jg., Č. M. 519. P. registra, aby se
s penězi srovnala (počítati, účet činiti).
V. — koho = pomluviti. Lom., Smrž. —
koho s čím. Převrhl je s vozem n. vůz
s nimi. Ros. — co za co. Mnoho peněz se
za kávu převrhne (vydá). Us. — co kde,
čím. Něco v mysli, Hus, myslí převrhovati
(rozjímati). Jg. Všecky věky převrz myslí.
Jel. — co přes co: přes zeď. Us. — se

= překotiti se, umstürzen, umfallen, um-
schlagen; nepodařiti se, zkaziti se, verder-
ben, ausarten, umschlagen. Jg. Podnikání
se převrhlo (nezdařilo se). Sych. Vůz se
převrhl. D. Víno se převrhlo (zkazilo).
Br. Syn se mu převrhl (pokazil, nezdařil).
Sych. — se v co. Ctnosť v nectnost' se
převrhne. Víd. list. Příznivci v nepřátely
se převrhují. Sych. — se kde. Mnoho se
u nás převrhne (vydá). Us. — proč. Pro
přílišné folkování převrhli se jim děti.
Sych.

Převřeštěti, ěl, ěn, ění, überschreien.
Ros.

Převrhati, vz Převrci.

Převrhlec, helce, m., převrhlý člověk,
odpadlý od něčeho chvalitebného, ku př.
od víry, der Abtrünnige, Abgefallene. Ros.

— P., padouch, zlosyn, der Lotterbube,
Ruchlose. Br., Kom.

Převrhlosť, i, f., převrácenosť, die Ver-
kehrtheit, Verruchtheit. Reš., Mach.

Převrhlý, kdo se převrhl, umgestürzt,
umgeworfen. Ros. — P., nešlechetný, zlý,
ničemný, verkehrt, nichtswürdig, nieder-
trächtig, verrucht. P. padouch. V. — Br.,
D. — P., odpadlý od víry, der Abgefallene,
Abtrünnige. P., Čech. — v čem: u víře.
Zlob., Aqu. — P. pivo (které se pokazilo).
Zlob.

Převrhnouti, vz Převrci.

Převrhnutí, převržení, převrhání,
převrhování, n., die Umwertung. Jg.

Převrhovačka, y, f., kypřidlo, die Treber-
hackmaschine. Suk.

Převříditi se nad čím, přeřítiti se,
přehnuti se, hereinbrechen. Hý. Ne jeden
osud se nad národem naším převřídil. Sš.
Mt. Předml.

Převříti, vru, vřel, vřen, ení; převírati,
zavříti, verschliessen, verschränken. — co
čím: šraňkem. V. — P., vařiti se, iiber-
sieden. —abs. Až to převře, odstav od ohně.

Jg.

Převrkati, über-, durchgirren. — koho:
holuba. — co: celý den. Ros., Jg.

Převrnouti, strč. m.: převrhnouti. Bž.
46.

Převroucí, sehr innig. P. dík. Dch.

Převrstvení, n., die Uiberlagerung. Dch.

Převrstviti, il, en, ení, převrstvovati,
noch einmal schichten, sortiren. Ros.

Převršiti, il, en, ení, überfüllen. — co,
vz Máj.

Převrtání, n., dřevo na prámech přes
prameny položené, das Uiberlegholz. Na
předním a zadním p. (na svlaku) jsou upe-
vněna vesla. Us.

Převrtati, überbohren. Již jsi převrtal
(příliš vrtal). — co: díru (ještě jednou
vrtati). Ros.

Převrtěti, ěl, ěn, ění, überdrehen. —
co. Ros.

Převržení, n. = převrhnutí.

Převržený; -en, a, o, vz Převrci.

Převšemohoucí, převšemocný, allmäch-
tig, již v strč. Bdl.

Převšudy, allüberall. Hledal jsem ho p. Ld.

Převtip, u, m., der Uiberwitz. Šm.

Převtipělý, přemudřelý, überwitzig. D.

Převtipný, sehr witzig. Jg.

Převundati, přendati,převundávati, přen -
dávati = přestaviti, jinam dáti, ver-, über-
setzen. — co: knihy, sloupce (v knihtiskař-
ství). D.

Převůrka, y, f., přeorávání pole za pří-
činou paběrkování bramborů. Na Želivsku.
Sš. Vz Přeorávka.

Převuzen, přívuzen, zna, zno = povi-
nen, verpflichtet. Výb. I. 111. Strsl. vązъ,
vinculum, ligamen. Gl. 269. Když póvod
dá komorníku svój kóň, že na něm sněde
póhon, nebo na úmluvu nebo kterúžkolivěk
potřebu, jest polovici mýta póvod převu-
zen, že koně požičil. Kn. rož. 15.

Převýbornosť, i, f., die Vortrefflichkeit,
Vorzüglichkeit.

Převýborný, vorzüglich. Troj.

Převyjednati, vyjednati, erwerben. —
co: peníze. Jg. exc..

Převýmluvný, sehr beredt. Hlas.

Převypoužívati, vollends gemessen, ver-
brauchen. Ros.

Převýskati, überjauchzen. — se, sich
überjauchzen, sich heiser schreien. Ros.

Převysokosť, i, f., grosse Höhe. Bern.

Převysoký, sehr hoch, überhoch. Leg.

Převyšek, šku, m., oč jedna věc druhou
převyšuje, přebytek, lichotina, lišina, nad-
bytek, der Uiberschuss. Mus.

Převýšeně, überschwänglich , übertrie-
ben. P. o něčem mluviti. Br.

Převýšenosť, i, f., die Uiberschwäng-
lichkeit. Jg.

Převýšený; -šen, a, o, überschwänglich.
A kterak jest p-ná velikost' (supereminens
magnitudo) moci jeho. Br.

Převýšiti, il, en, ení; převyšovati — pří-
liš zvýšiti, zu sehr erhöhen, zu hoch ma-
chen; strmiti nad jiné, übersteigen, über-
ragen, heraus-, hervorragen; předčiti, über-
treffen, überlegen sein. Jg. — abs. Převýšil
= přestřelil, hat zu hoch geschossen. Us. —
co. To převyšuje mou sílu, Jg., náš (vše-
liký) rozum. Br., Kom. Voda břehy převy-
šuje. V. P. léta, das Alter höher angeben.
Kn. rož. 148. Všecky ty řeky převyšuje
Vltava. V. — co, koho čím (oč). P. ně-
koho zrostem o hlavu, Us., vtipem, silou,
Vrat. 52, spanilostí, Háj. 3., krásou. Troj.
120. Nás počtem převyšovali. Ler. P. koho
bohatstvím, zpěvem, D., Kom., moudrostí,