995

Ben. V., Plác., prací. Šm. Tigr divokostí
všecky převyšuje. Kom. — koho v čem:
ve zpěvu, D., v učení, Ros., v moudrosti.
Háj. Nad povahu pohlaví ženského v tom
jiné převyšovala. Bart. 253. P. koho v ně-
čem. Chč. 305.

Převýška, y, f., převýšení, převaha, das
Uibergewicht. L.

Převyšujicnosť, i, f. = převýbornosť.
Slov. Bern.

Převyšujicný= převýborný. Slov. Bern.

Prevýt, vz Prevít.

Převyužiti, il, it, ití, převyužívati, über
die Zeit nutzen, gemessen, brauchen. Ros.

Převyvýšený, sehr erhöhet. Lom.

Převzácný = velmi vzácný. Jg.

Převzatý, übernommen, vz Převzíti.

Převzdati, übergeben. Šm..

Převzdělati, überbilden. Šm. - co, koho.

Převzděti, přezděti, přezdíti, přezdím
(převzději, zastr.), 3. os. pl. -ějí, zděj, vzděl,
zděl, vzděn a zděn, vzdín a zdín, ění; pře-
vzdívati, přezdívati = jiné jméno dáti,
jméno přeměniti, ve smyslu zlém: nadávati,
cf. Přezývati, einen anderen Namen geben
(ve smyslu zlém: spottweise nennen, auf-
heissen). Jg. — komu (s dativem osoby
a nominativem věci). Té hoře Žižka Tábor
převzděl. Háj. Protož Domažlice městu pře-
vzděl. Háj. Přezděli mu Bárta. Ros. Hradu
i městu Budeč převzděli. Háj. Jméno B . . .
jemu přezdieti chtieše. BN. Jednomu pře-
zděl Vnislav. Kn. A převzdievali těm ho-
rám jména nová, onné Oreb, jiné Beránek,
jiné Tábor. Let. 28. A proto se zbonřili,
že králi mahometa přezděli. Let. 272. Pře-
zděl korábu jméno své Argon. Troj. Pře-
zděl mu jiné jméno Jupitera olympského.
V. Přezdívá (nadává) mu Bulík. Ros. Pře-
zděli mu mistr. V. Přezdívají mu sok.
Kom. Převzděchu jemu Ježíš. ZN. — koho
jak. Řekové i Římany tím jménem (bar-
bar) přezděli. Sš. I. 25.

Převzdívka, y, f., der Schimpfname. Vz
Přezděv.

Převzetí, n., přejetí, die Uibernahme. D.

Převzíti, vezmu, vzal, at, etí —- na sebe
vzíti, übernehmen; přendati, in die andere
Hand nehmen. Jg. — co: úřad, listy, práci,
řeč. D. — co komu: řeč (přerušiti ho
v řeči). Šm. — co na koho. P. na sebe
dluh. Ros., V. — co odkud kam. Z jedné
ruky do druhé něco p. Ros. Od boží to
matky převzali zpěv sladký. Sš. Bs. 30. —
co po kom. P. po otci hospodářství
(ujati). — se koho = chopiti se ho. Pře-
vzal se bližního nejednou a roztřásl. Plk.

Přeza, y, f., na Mor. a na Slov.= příze,
das Garn.

Přezábiti se = přesáhnouti, sich ver-
kühlen. Na Ostrav. Tč.

Přezáblý, vor Kälte erstarrt. Ros.

Přezábnouti, přezíbnouti, bl, utí, vor
Kälte erstarren, erfrieren. — co komu
čím. Přezábly mu mrazem nohy.

Přezactví, n., obchod s přízí, jaký pře-
zák vede, der Garnhandel. Us. v Krkonš.

Přezačasté, überaus oft. Dch.

Přezačka, y, f., která přízi prodává, die
Garnhändlerin. D.

Přezaháleti, el, en, ení, eine Zeit lang
faulenzen. — jak dlouho. Přezahálí on od
rána do večera. Ros. — co. Celý svůj život
p. Zlob.

Přezáhy, allzufrüh. Dch., Ráj.

Přezák, a, m., der Garnhändler. Us.

Přezaměstnati, přezaměsknati, příliš za-
městknati, überhäufen, überladen. Č. exc.
— koho čím.

Přezářiti, il, en, ení, přezařovati, über-
strahlen. — čím. Boj neskončené přezářen
bývá bleskem vítězné koruny. Sš. I. 89.

Přezarmoucený; -en, a, o, sehr betrübt.
Plác. — čím.

Přezáviděti, ěl, ění, sehr beneiden. —
komu čeho. Nej.

Přezbyti, yl, ytí, přezbývati, übrig sein.
Háj.

Přezděnec, převzděnec, nce, m., der
einen Spitz-, Schimpfnamen hat. D.

Přezděnek, nku, m., přezděný pokojík,
die Kammer, Alkove. Jg.

Přezdění, n., vz a) Přezdíti, b) Převzděti.

Přezděný; -ěn, a, o, vz Přezdíti, 2. Pře-
zděti.

Přezděv, u, m., přezdívka, převzdívka,
y, f., na Mor. a Slov. přezvisko, a, n. Pře-
zděv. Č. P. z pře-vz-děti, pře-vz-dívka,
pře-z-děti, přezdívka. Vz Vzděti. Prk. P.,
jméno nehodné, zneuctívající někomu dané.
Vz S. N. DeR Spott-, Schimpf-, Spitzname.
P. ta postupem času ztratila docela povahu
nenávistnou. Sš. J. (55. Nyní se na Pána tím
p-vem potrhují. Sš. J. 154. Ta p-ka nás hněte.
Sych. — Nadávky, převzdívky a slova ob-
hroublá na mor. Zlínsku. Protivou eufemismů
jsou nadávky a převzdívky. Nadávky jsou
důležitosti nemalé, jde-li o poznání povahy
národní. Ve mnohých věcech shodují se tu
snad všichni národové (osel na př. sotvy as
kterému bude vzorem moudrosti), v jiných
však liší se charakteristicky. Nám na př.
ovečka vzorem jest pokory a trpělivosti ná-
sledování hodným, kdežto Němci pro tytéž
vlastnosti jest dummes Schaf. Ve které spo-
lečnosti slyšeti mnoho nadávek hrubých a
sprostých, v té zajisté nevládnou mravy
jemné a ušlechtilé, a tak jest i s lidem a
národem. Náš lid nadávek sprostých mnoho
nemá, většina jich odnáší se ku mravním
vadám a všelikým křehkostem, jež káry a
posměchu zasluhují, jinými označuje se věc,
jež není člověku po chuti, některé jsou též
plodem prostonárodního humoru. Takovýchto
převzdívek jest hojně a synonymika v té pří-
čině znamenita. Synonyma uvádím od pojmu
nejslabšího počínaje k mocnějším. — Pře-
vzdívky dětské. Děcko již odrostlejší, se kte-
rým se rodiče ještě mazlí, jest cagoň, kor-
hoň, orgoň, děcko ubrečené je skřekoň. Děcku
pustému říká se: hopsoň (neposeda), pustou
(rozpustilec), paskuda (které svou rozpusti-
lostí i škodu působí). Škut jest zavilec, za-
rputilec, słota malý darebák. Nejškaredší
nadávkou, jíž se pustoni na vzájem poctí-
vají, jest všiva, všivál. Rozumbrada jest ně-
mecký naseweis. — Převzdívky mužské. Nej-
jemnější z nich, jež za často ani nejsou na-
dávkami, jsou tyto : štverák, matěra, šelma
vybíjaná, kostka, kostelník, mastikula. Jmény