997

Kdo se směje na hlas, ten sa oščeřuje a
vysmívá-li se jiným vyščeřuje sa, dělá si
výščeřky. Smáti se nezbedné, nezpůsobně
(cachinare) jest chlachýzňat sa. Tančiti ne-
pěkně, v nečas anebo vůbec pozorovateli
nemilo, jest hépat (vl. skákati), pytlovat sa,
trdłovat sa. Kdo hltavé, nezpůsobně jí, ten
cúhá, pere, džgá do sebe; spažerkuje, spa-
túhá všecko, kdo není vybíravý. Požívati
nestřídmě nápojů lihových, neb i vodu ne-
způsobné píti jest dut, chlámat, słopat a
ožralec jest ožrała, ochlasta, ochlama. Kdo
nemírně spí, ten kyše, hníje, jest kysáč, uky-
saný. Uvelebiti se někde jest usádlit sa,
seděti v nečas jest lapět, skřečat, čučet. Co
sa's tak rozkřečál praví se tomu, kdo se
nemá k odchodu; kde tak dlúho čučí, trčí
(vězí), začučéł sa kdesi. Kdo má chůzi zdlou-
havou, kdo plete nohama, ten sa glajdá,
grande, rajdá, jest glajdavý, gramlavý, raj-
davý, kterážto slovesa vlastně označují zdlou-
havou a nepěknou chůzi volů; rozglajdaný
znamená tolik co něm. schlampet. Nemilí
hosté sa z izby vykasali, vyštragali. Už sa
štragá, jde si pěkně zvolna, maje pospíšiti.
Vyťalúpíł sa, vyskytl se z nenadání, aniž
ho třeba bylo, přitalúpíł sa, připlichtil se
společník nemilý. Lenoch sa šuká, je šu-
kaný, ochúňá sa (okouní, nemá se k dílu),
pelencuje sa kole úhlů, poładuje sa, přesúšá
sa po poloch a po zahradách. Kdo hledá
co neschoval, ten ňúrá, zbłýňá, zglýňá. Brt.
v Mtc. 1878. str. 53.—57.

Přezdíti, zdím, zdi, il, zděn, ění; pře-
zdívati, um-, übermauern, — co čím: za-
hradu zídkou. — P., vz Převzděti.

Přezdívaná, é, f. — přezdívka. 1746.

Přezdívati, vz Převzděti, Přezdíti.

Přezdívka, vz Přezděv.

Přezdobnosť, i, f., zastr., die Aehnlich-
keit. Mm.

Přeze = příze.

Přezelenatěti, ěl, ění, allzu grün wer-
den. Ros.

Přezelenatiti, il, cen, ení, allzu grün
machen. Ros.

Přezeleniti, andere grüne Farbe geben.
Ros.

Přezemování, n., pobyt na zemi, der
Aufenthalt auf Erden. Posýlá je ke všem
národům, ne jak za svého p. je byl toliko
k Israelu poslal. Sš. L. 222.

Přezerzavěti, přerezovatěti, přezrzavěti,
ěl, ení, zu sehr rosten o. rostig werden.
Ros.

Přezetice, Prösteritz, ves u Kodaně. PL.

Přežiblý = přezáblý, vor Kälte starr, er-
durchfroren. P. jabka, kobzole. U Opav. Klš.

Přežibnuť = umrznouti, vor Kälte starr
werden. U Opav. Klš.

Přežibnutý; -ut, a, o, vor Kälte erstarrt.
U Opav. Klš.

Přezim, u, m., přezima, y, f. = prezi-
mování, das Uiberwintern. Bude to do p-mu.

Přezimniště, ě, n., částka rostliny, v níž

květ nerozvitý přes zimu leží, hibernacu-

lum, die Knospendecke. Rostl.

Přezimný, was über den Winter dauert.

P. král Fridrich. GL

Přezimování, n., die Uiberwinterung.
P. včel, ovcí. Us.

Přezimovati, přes zimu kde ostati, něco
přechovati, überwintern. — koho: ovce.
dobytek, včely. D. — kde. Na tom ostrově
přezimovati. Hlas. — co kde, čím: bram-
bory v jamách. Včely p. podáváním jim
medu. Rozm. o včel.

Přezimovna, y, f., der Uiberwinterungs-
ort. Šm.

Přezírati, vz Přezříti.

Přezisk, u, m., der Uibergewinn, der
Uibersatz. Dch.

Přezívati, co: celé kázání, durchgähnen.

Jg.
Přezka, přeska, přazka, přaska, (na

Slov. pracka), přeztička, y, f., die Schnalle.
P. m.: přezka, sr. přež, koř. pręg, příp. -ьkа,
Mkl. B. 272. Cf. Bž. 233. P. od přeh v: za-
přah-nu. Tedy lépe přezka než přeska. P.,
malý kovový nástroj ku spojování konců
úzkých řemenů, pasů atd. sloužící. Vz S. N.
P. k řemenu třemenímu, náhřbetníková, na
svrchní popruh, ohlávková, otěžní, podpín-
ková, pohřbetníková, uzdová. Kh. P. vpa-
dající, spouštěcí v hodinkách; p. u pod-
kovy (oblouk podkovy). Rohn. P. má 1—3
jazýčky. Us. Na p-ku zapiati, upiati; p-kou
zatáhnouti. V. P-ku zapíti, přepíti, připíti.
D. Opasek p-kou opatřiti. Kom.

Přezkář, přeskář, e, m., der Schnallen-
macher, -händler. V.

Přezkářka, y, f., die Schnallenhändlerin.

Přezkářský, Schnallenmacher-.

Přezkářství, das Schnallenmacherhand-
werk. Jg. — Vz Přeskář.

Přezlíti se s kým = zlostí ho přemoci V
Skl. I. 48.

Přezlý, sehr böse. P. nenávistnice. Pass.
858.

Přezmen, u, m., soukenická váha nosecí
bez misek s jedné strany hák mající, s druhé
závaží, (páka dvou nestejných ramen, ne-
stejnoramenné váhy. Vz Prm. III. č. 5.).
KP. II. 403., Kom. J. 767. Stran odvození
slova vz Mz. 1. 19; Die römische Wage, Ck.,
die Schnellwage. Šp. P. s závažím posuvným
a neposuvným, vz Prm. III. č. 5. Soud o pred-
nosti těch čtení na p-nu jest. Sš. J. 24. Něco
na p-nu vážiti. Vz Váhy. My zde nemálo na
p-nu (na váze, v nejistotě) jsme. Sš. Mt. 9..
— P., stroj, jímžto zločince náhle vyzdvihují
a opět spouštějí, der Wipp-, Schnellgalgen.
Zločince na p. vyhoupnouti, wippen. I). —
Jg. — P., die Wippe am Drehstuhl. Šp.

Přezmilelý, přezmilitký, sehr geliebt.
St. skl.

Přezmotaný, sehr verworren. Kom.

Přeznačiti, il, en, ení, přeznamenati,
umzeichnen. — co. Kk.

Přeznamenati, přeznamenávati, anders
o. umzeichnen. — co čím: knihy novou
signaturou.

Přeznamcnitý, sehr berühmt. P. skla,-
dač. Troj.

Přeznámý, -znám, a, o, sehr bekannt.

Přeznati, přeznávati = z omylu za něco
jiného míti, verkennen. D. — koho kde.
Přeznati jelena v té léči (poznati pomocí
psa, že jelen v té léči jest; bestätigen.) Sp.