998

Přezníti, ěl, ěn, ění, übertönen. — koho.

Us.

Přezor, u, m., přezření, die Uibersicht.
Ráj.

Přezouti, zuji, zul, ut, utí; přesouvati

— co: boty, střevíce = je s jedné nohy
na nohu obouvati, die Stiefel, Schuhe wech-
seln; 2. jiné boty atd. vzíti. — koho:
pána. Ros. — se. Já se musím p. Us. —

Jg.
Přezouvací boty. Us. Tč.

Přezouvání, n., das Wechseln der Fuss-
bekleidung.

Přezouvati, vz Přezouti.

Přezovu, vz Přezvati.

Přezpívati, přezpěvovati, opět zpívati,
übersingen. — co komu: celou píseň. Us.

— koho — zpěvem přemoci, übersingen. —
se = zpěvem ochraptěti. D. — Jg.

Přezraditi co komu, verrathen. Na
Ostrav. Tč. Vz Zraditi.

Přezrakosť, i, f., die Uibersichtigkeit
(des Auges). Dch.

Přezralosť, i, f., die Uiberreife. Ros.

Přezralý, überreif, -zeitig. P. ovoce,
obilí, überständig. Šm., Dch.

Přezráti, zraji, ál, ání; přezrávati, über-
reifen. — Obilí, ovoce přezrálo. Ros.

Přezření, n., die Uibersicht. P. celé
krajiny. — P., das Versehen, nedopatření.
Tehdy propojčky skrze hormistra tak uči-
něné pro p. nebudú moci odolati. CJB. 357.

Přezříti, zřím, zři, zře (íc), zřel, zřen,
ení; přezírati = přes něco zříti, přehlídnouti,
übersehen; prominouti, über-, nachsehen;
přezvěděti, vorsehen. Jg. Tělesná (milosť)
v manželství jest přezřieNa. Št. N. 198. —
co: krajinu, Us., chyby. D. — komu čeho.
On svým zemanům přezří všeho. Dal. —
co komu. Přezřie jim freje; Hřešie, kteříž
dary berú, aby přezřeli masařům takového
něco. Št N. 7., 89. Nechtěli jim toho čeští
mistři trpěti a p. Let. 12. — co jak. P. něco
v tiché mlčelivosti. Troj.

Přezší, kompar od přední, jako zazší od
zadní. P. = kdo před námi jest vzácnější,
starší atd. Výb. I. 926. Vz Bž. 135. Zbitých
těla pobral a s přezšími přátely pochoval.
BO.

Přeztepilý = velmi ztepilý.

Přezubatěti, ěl, éní, zu starke Zähne
bekommen. Ros.

Přezutí, n., der Wechsel der Schuhe,
Stiefel. Jg.

Přezuvky, pl., f., die Uiberschuhe. Rk.

Přezvání, n., die Antonomasie. Dch.

Přezvati, přezvu, přezovu (zůveš atd,
zovou), zvi a zov, zval, án, ání; přezývati
=jinak nazvati, anders nennen, übernennen.

— koho v co: v jiné jméno. — koho čím
(=přezvěděti). Přezývají ho kapustou. Plk.

Přezvěd, u, m., přezvědění, die Aus-
kundschaftung, Erforschung. J. tr. Jíti k ně-
komu (k nevěstě) na přezvědy. Us. Dch.
Vyslechnouti někoho pro dotázání, pro p.
J. tr. Ohmatání na p. Sš. J. 297. — P.,
zkušeni, die Erfahrung. P. jest uvědomělá
zkušenosť ve službě vědy. Hš. Vz více v S.
N. Nauky bývají čerpány z dvojího pramene,
buď z přezvědu (a posteriori) aneb z domyslu

(a priori). Marek. Zprávy osnované na p-du
a zkušenosti. Šf. — P.= předvědění, Vor-
zeichen, n., Vorbedeutung, f. To je divno,
že před každým pádem dostaneme nejaký
p.; nedávno to zaklepalo na okno. U Rychn.

Přezvědění, n., die Prognostik. Šm.

Přezvěděti, zvím, zvěz, děl, děn, dění;
přezvídati, přezvězovati, přezvědovati = od-
někud zvěděti, domakati se, dopíditi se, na-
byti vědomí zkušeností, smyslem, auskund-
schaften, erfahren, wahrnehmen. Jg. — co.
P., vyzvěděti něco, kradenou věc, zločince.
J. tr. Slíbil, že to jistě přezví. Us. Vk. Taj-
nosti p. BN. — koho. Kdo takové povit-,
leče přezvěděl. Pr. a Zříz. 1564. — co, na
kom, o kom. Abych na něm o vás pře-
zvěděl. Br. P. něco na někom. J. tr. — od
koho. Přezvím od něho. Har. — s inft. Až
císař přezvěděl ho býti v městě Ravenně.
Háj. — kde. Pakli by zločinec byl přezvě-
dín na hradiech. Vl. zř. 538. Aby takoví
povaleči, kdežby mohli přezvěděni býti buď
v městech nebo ve všech, aby vyzdvihováni
byli. Zř. F. I. Abyste mezi obcí (= mezi
občany) přezvěděli a zloděje shledli (1546.).
Er.

Přezvědný, Erfahrungs-, aposteriorisch.
P. jistota, Sš., J. 48., věda. Pal.

Přezvěstovnice, e, f., zastr., věštkyně.

Přezvídka, y, f., přezvídání, die Aus-
kundschaftung. Zlob.

Přezvisko, a, n., na Mor. a na Slov. pří-
jmení; přezdívka, der Spitzname. Jak se
menuješ na p. Na Ostrav. Tč. Vz Přemenko,
Přezděv.

Přezvláštní, prazvláštní, ganz besonders,
eigenthümlichst. Jel. Na Ostrav. Tč. Vz Pře-.

Přezvoliti, il, en, ení, vor allen auslesen.
Leg. — co, koho.

Přezvučiti, -zvukovati, über-, umtönen.
Šm. — koho.

Přezvuk, u, m., der Uiberton; Umlaut,
vz Přehláska.

Přezvyk, u, m., přezvyhání, die Ver-
wöhnung. Šm.

Přezvykati, verwöhnen. Šm.

Přezvyklý, verwöhnt. Šm.

Přezývati komu darebáka, na darebáky.
Vz Převzděti.

Přež, i, f., spřež, stsl. pręzb = jugum;
koř. pręg. Mkl. B. 54. Cf. Přezka.

Přežádati, předosti, nad náležitosť žádati,
allzusehr begehren. By tebe vždy žádal, ne-
mohl by tebe p. Ms. 14. stol.

Přežádný, zastr. = přežádoucí, sehr er-
wünscht. Kat. 248., 1067.

Přežádostivý, sehr begierig. — P., žá-
dosti hodný, begehrungswerth, reizend. Br.

Přežádostný, sehr begierig. Jg.

Přežádoucí, (přežádný, zastr.). V. P. ra-
dosť. Z. N.

Přežahnouti, vz Přežžíci.

Přežalostivý, sehr traurig, erbärmlich.
P. věc. Klat., Pass.

Přežalostný, sehr kläglich. Berg, exc.,
Sych.

Přežalovati, zu sehr, übertrieben klagen.
Ros.

Přežasiti, il, ení, přežasati, přežasnouti,
erschrecken. Br.