999

Přeždímati, přeždíti, ždmu, žďal, žděn,
ění, nochmals winden, überwinden. — co:
prádlo. Vz Přežmíchati.

Přežehnání, n., die Segnung. Slov.

Přežehnaný; -án, a, o, gesegnet. Slov.
— Scip.

Přežehnati, přežehnávati, segnen. — koho
jak. P-hnal ho ve jméno boží křížem svatým.
Klda. — se.

Přeželeti, el, ení. — co: potupu, den
Schimpf verwinden. Dch.

Přežení, n., spřežení, das Gespann. Oráč
s p-ním jeho. Br.

Přeženiti, il, ěn, ění. — koho = zle ože-
niti, übel verheirathen. Ros.

Přežertovati, durch Scherz anstossen.
Ros.

Přežesiti, il, en, ení = předěsiti (zastr.),
erschrecken. — co, koho. Pass. Přežes tě
strach dne súdneho. Št. N. 248. Nebyl jest,
kto by je přežesil. BO. Nemóž mne p. množství
mých hřiechóv. Ms. 14. stol.

Přežesť, i,f., zastr., užasnutí, leknutí,
der Schrecken. Ms. ps.

Přežidnouti, dnul a dl, utí, zu dünn
werden. Vz Židký.

Přežilý, der sich überlebt hat. Šm.

Přežínati, vz Přežíti.

Přežírati, vz Přežrati.

Přežiti, žiji, il, it, ití; přežívati, über-
leben, přežívati, wiederkäuen. — co, koho.
Jako volové, přežívajíc ten svój pokrm (pře-
žvykujíc). Št. N. 329. P. koho. D. Přežil
mnohá léta. Us. — koho (gt): svých rodičů,
šp. m.: své rodiče. Brt. —jak dlouho. Ještě
přežíváme do vůle boží (jsme živi). Na Slov.
— co kde. Tvá slova v svých srdcích pře-
žívajíc (přežvykujíc). St. N. 3.

Přežíti, přežati, přežnouti (cf. Jmouti,
Pnouti), žnu, žal, žat, žatí; přežínati, pře-
žinovati, in die Quere schneiden. — co: pole.
Us. Dch. Již jste přežali (více žali, než jste
měli). — koho: hada (srpem rozseknouti,
entzwei schneiden). Ros. P. koho, im Schnei-
den übertreffen. Us.

Přeživací, vz Dvoukopytníci.

Přeživač, e, m., der Wiederkäuer. D. —
P., scarrus, der Kauer, ryba.

Přeživadlo, a, n., der Inndruck bei Ochsen.
Us. Puch.

Přežívati, vz Přežvati a Přežiti.

Přeživiti, il, en, ení = přechovati, durch-
bringen, eine Zeit lang ernähren. — koho,
se jak dlouho. Těžce jsme ho (se) přes
tu zimu přeživili. Ros. Snad se do toho
času přeživíme. Jg.

Přežívka, y, f., přežívání, die Wieder-
käue. D.

Přežlabkovati, rinnenartig machen. —
co: sloupy. Jg.

Přežloutnouti, tnul a tl, utí, zu sehr
gelb werden. Ros. — čím: nemocí.

Přežlutiti, il, cen, ení, zu sehr gelb
machen. Ros. — co čím.

Přežmíchati = přeždímati. Na Slov. Bern.

Přežnouti, vz Přežíti.

Přežokovati, von neuem einsacken. Ros.

Přežouti, přežouvati, přežívati, wieder-
käuen. Kráva přežúvá. Na Ostrav., Tč.,
u Brušperka. Mtl. Vz Přežvati.

Přežový, lépe přezový, přízový, z příze,
Garn-. P. šátky. Jg.

Přežrati, žeru, žer, žera (ouc), žral, án,
ání; přežírati; přežrávati, přežírávati, žera
přemoci, im Fressen besiegen; sežrati, zmoci,
auffressen; se = přejísti se, sich überfres-
sen ; sich Ekel fressen; opiti se, sich be-
saufen. Jg. — co. Co zarobí, přežere, das
verfrisst er. Rza přežere železo. Na Ostrav.
Tč. — koho (žraním přemoci). Štelc. — se
čím: jídlem a pitím, nápojem, vínem (opiti
se). V. Dobytek jetelem se přežral. Jg. —
se kde. Dobytek na trávě (travou) se pře-
žral. — se jak. Mnoho lidí až k smrti se
přežíralo. — se čeho = přejísti se toho (no-
vější). Jg.

Přežúvati, vz Přežouti.

Přežváchati = přežvýkati. Na Slov.

Přežvati, žvu, al, án, ání; přežívati,
přežvykovati (hlavně o dobytku), wieder-
käuen. Kom. — abs. Hovězí dobytek pře-
žívá. Sych. Přežívající hovada bylinami se
živí. Sych. Vz Přežvykavec, Přežvýkati.
Jg. Kráva, koza, ovce přežívá. Us. — co.
Přežvi to, než polkneš. Jg. P. libosti. Jel.
= P., něco žvavou řečí přemluviti, über-
faseln, überplappern. Ros.

Přežvýkati (na Slov. přežváchati), pře-
žvykovati, přežvykovávati = žvýkáním pře-
kousati, entzweikäuen; poznovu žvýkati,
wiederkäuen; žvýkavě překusovati, v hubě
se strany na stranu váleti, wiederkäuen;
zvl. o dobytku přežívajícím, praví se, že
přežvykuje, když potravu z prvního žaludku
do úst opět dobývá, opět překusuje, wieder-
käuen. Jg. — abs. Hovězí dobytek přežvy-
kuje. Us. — co. Hříbě řemen přežvýkalo
(přehryzlo). Ros. P. jídlo, Ros., věci dávno
zažité (vzpomínati věcí zapomenutých). Sych.
Dlouho to přežvykoval (slova překusoval
mluviti buď nemoha neb nechtě), než to po-
věděl. —- Jg.

Přežvykavec, vce, m., der Wiederkäuer.
Krč. 879. Dvoukopytníci slují také p-ci.
Vz Ssavec, Frč. 380.

Přežvýkavosť, i, f.. das Wiederkäuen.
Ja.

Přežvýkavý, přežívající, wiederkäuend.
P. dobytče. Ja. Vz Frč. 380.

Přežžíci, žhu, žžeš atd., žhou, žžal, žžen,
ení; přežehati, přežahati, přežíhati, přežeh-
nouti, přežahnouti, hl, ut, utí; přežehovati,
přežahovati = přepáliti, überbrennen. Ná-
dobí dvakrát se pálí, po prvé se přežahuje,
pak se pálí na čisto. Us. Mý. — co: zlato,
stříbro. BO. — co čím: sudy smolou, aus-
pichen. Ros. — koho čím: někoho metlou,
kopřivou. Us.

Prha, y, f., ze strsl. prbga = novella
tritici grana, koř. prg. Mkl. B. 33., 34. P.,
rostlina, arnica. Bdl. Obr. LS. 54., 111. P.
horní, a. montana, Wohlverlei. Kk. 165., Čl.
101., Slb. 93., FB. 44., Čl. Kv. 196., Schd.
II. 282. — P. Polenta jest múka mělitká
z nových zrn z šušených a z té múky bývá
chléb rozkošný, tomu my prha říkáme. Bibl.
1404. f. 137., Gl. 269. Cf. Pražma.

Prhlava, y, f., na Slov. = kopřiva, Bren -
nessel, f., Koll., Plk.

Prhlinka, y, f.= prhlava. Na Slov.