1001

mit. A nenašel při nás nic svého. Svěd. Ne-
bude moci sám při tom býti. Smil. Žádné
zbraně při sobě jsme neměli. Smil. To se
při ženách schvaluje. Us. Při tuhé práci
vyrostl. Us. Při ruce býti, při kom věrně
státi, při sobě rozvažovati. Us. — 4. O tom,
co kdo v moci své má, čehož užívá, něm.
bei, in Jemands Macht, Besitz. Jest při
zdravém rozumu. Kom. Jest při síle a zdraví,
V. Měj vždy paměť při sobě. Smil. On jest
ještě při sobě. Dch. — 5. O způsobu a
činnosti odporné, která s čím spojena
jest, něm. ungeachtet, trotz. Při největším
dešti šel. Jg. Při tom při všem dobře se mu
vedlo. Svěd. Při vší opatrnosti sklamán jest.
Při penězích nedostatek trpí. Us. — 6. Při
osvědčování-se, něm. bei. Při mé víře.
Smil. A ten přisahá při živém boze. Jg. —
Zk. Skl. str. 239.—240. — Cf. Mkl. S. 680.
a násl. - Časoslova přechodná s předložkou
při složená znamenají:1.,běh činnosti k čemu,
nač, več. Kovář podkovy přidělává. Kom.
Rozkázal přinésti hlavu jeho na míse. Br.
Zločince na kříž přibíjeli. Kom. Přivalili
klady po kraj násep. Rkk. — 2. Ukazují
k cíli a účelu, za kterým se co děje. K pláči
je přinutil. V. K tomu ji její zloba přinutila.
Dal. Dítky k dobrému přihluzuje. Jg. Dceru
chtěl k božské službě přizpůsobiti. Pass.
To já jiným k uvážení připouštím. Byl. —
3. Ukazují ku vzoru a míře, jíž se co rovná.
Jedno k druhému přiměřuje. V. Dobře boty
přikrojil. Us. Dle nejnovějšího kroje kabát
přistřihl. Us. Ke komu mne připodobníte a
přirovnáte? Br. — 4. Ukazují, že se ku
předmětu přičiní, čím činnost slovesa, jedno-
duchého v skutek vchází. Tím své bludy při-
stírají. Br. Přikvačil Bůh Egypt vlnami moř-
skými. Kom. Ale však tvář svou přikryj.
St. skl. Přioděli jej. Br. — 5. Ukazuje k tomu,
že se činností předmět množí, že vzrůstá,
tudy k jisté kolikosti. Přidal mu tři sta
zlatých. Svěd. On za ty dvě léta 500 zl.
přichoval. Jg. Tu jsou mnoho koní připřáhli.
Háj. Přidojiti mléka. Přibiliti, přibořiti, při-
cpati, přidlabati, přihnojiti, přidrobiti; hezky
tam přiteplilo. Tn. Přisadil k minci třetí díl
mědi. V. Nepřilžeš-li, neprodáš. Barvy čer-
vené mu přidal (učinil, že se zapýřil). Přiorali
si meze. Přilepšil jim. Pk. — Zk. Skl. 72.-74.
Cf. Mkl. S. 234., Pk. v olom. progr. 1875.
14., a hlavně Tn. 81.--86. — 6. Složenina
s předložkou při, znamená někdy menší míru
děje: přiokrášliti, přičerniti, Mkl. S. 234.,
přichromuje, přikulhává, Brt. Připadáme
sněhem. Pk. Přižíti, přitnouti, přiřezati, při-
hrýzti, připloštiti, přižlutiti, přihrbiti, při-
hlušiti, přikysnouti. Tn. — Časoslova pře-
chodná s předložkou při složená řídí
akkusatív; genitiv pak, když se kolikosi
zřejmě nevytýká, když se z celku část po
části k čemu přičiňuje. Zk. Ku př.: přiví-
tati ženu, přibiti co, přivázati tele, přisoliti
omáčku; ale: přibrati, přičiniti, přidati čeho
(i. e. části nějaké k něčemu). Přines mi vodu
(vodu vůbec); přines mi vody (neurčitou mě-
rou). A přidal jemu slávy. Br. K nápoji slz
přiměšují (t. j. ze slz jednu po druhé). Br. —
Časoslova nepřechodná s při složená
mívají u sebe dativ cíle nebo předložky. Vz

Dativ. — Při dlouží i v í: 1. ve složených
adjektivech a v substantivech a adverbiích od
nich odvozených : příhodný, příhodně, příhod-
nost ; příležitý, příležitě, příležitosť. Pozn. 1.
U adjektiv označuje při menší stupeň vlast-
nosti: příbázlivý, příčerný, příčervený, pří-
dlouhý, příhořký, přímodrý, přiúzký, při-
slabý, Mkl. B. 363., příkyselý, pnhloupý, oči
příšilhavé, přisladký, přichlupatý, příšedivý.
Cf. Zk. S. 330. V příbělavý zdrobnění dva-
krát označeno. Mkl. Vz Na, Za, Superlativ.

Pozn 2. V příčestích a ve slovech od nich
odvozených nedlouží se i: přikrytý, přichý-
lený, přiběhlý, připálený, přidaný, přišlý,
přikryté, přikrytosť. — 2. Při substantivech-,
která nejsou verbalná: příbytek, příchod,
příčina, příběh, přídech, přítok, příhoda,
ale: přikázání, přibývání. Jg. — Pozn. U sub-
stantiv značívá při to, co vedlé toho jest,
co druhá čásť označuje: přímoří, přídomek,
příhoří. Bž. 239., Mkl. B. 412.

Při sám Bůh, vz Bůh.

Pří-, předpona: přípis, příbytek. D. Vz
Při (ku konci).

Priam-os, a, m., král trojský. Vz S. N.

Priapism-us, u, m., stálé, obyč. bolestné
vzpřímení-se pyje beze všeho pudu pohlav-
ního. Vz S. N.

Priap-os (po latinsku Priap-us), a, m.,
u starých Řeků a Římanů bůh a ochránce
plodivosti a úrodnosti polí, vinic a zahrad,
mimo to i koz, ovcí a včel. — P., nesty-
datý člověk. Rk. Priapské básně — nesty-
daté. Rk.

Přebábati se, zvolna přijeti n. přijíti,
langsam kommen. Přece se p-li. Us. u Ry-
chnova. — P., vz Přibůsti.

Přibahniti, il, ěn, ění, více jehňátek při-
ložiti, hinzulammen. Zatím jich více p-hní
(ovce). Ros.

Přibaňatělý, drobet baňatý. P. okvětí
býkovce. Rostl.

Příbarvek, vku, m., u zlatníků, die Zieh-
farbe (der (Glanz des Goldes nach dem Fär-
ben). P. nářečí, die Färbung des Dialektes
Šm.

Přibarviti, il,en, ení, přibarvovati, mehr
färben, zufärben. — co: pečeni, bräunen.
Plk.

Přibatoliti se, il, ení, herbei watscheln.
Ros. Dítě se p-lo. Us.

Přibaviti, il, en, ení, přibavěti, ěl, ěn,
ění, přibavovati, přimnožiti, hinzufügen. L,
— P., zabaviti, lang aufhalten. Slov. Bern.

Příbázlivý, ein wenig furchtsam. Jg.

Příbederní, Giebel-. P. krokve. Us. u Be-
rouna.

Příbedří, n., prkna, kterými konec stře-
chy zapažen jest, které pažení slove štítem,
je-li zděné, der Hausgiebel. Us. — P., n.,
zabednění ve stodole kolem mlatu u přísto-
dolku. U Sulkovce na Mor. Ktk.

1. Příběh, a, m., přiběhlec, der Uiber-.
Zuläufer. Plk.

2. Příběh, u, m., věc sběhlá, eine Bege-
benheit, Geschichte, der Vorfall, Hergang,
Vorgang, Verlauf, das Ereigniss. Jg. Veselo-
hra zapletený p. vyobrazuje s veselým zá-
věrkem. Kom. J. 953. Celý p. povídati. D.
P. pomatený, podivný, skutečný, pravdivý,