1002

neobyčejný, pouhý. Us. P. z života svého
vypravovati. Us. Ve při p-hy líčiti, im Pro-
cese die Thatsachen darstellen. J. tr. Celý
ten p. divně a jinak od nevěrců natahován
byl. Sš. Mt. 121. Sv. Marek nejnázorněji p.
ten vystavuje. Sš. Mr. 13. Sv. Štěpán nej-
šířeji o p-zích za Mojžíše stalých mluví. Sš.
Sk. 74. (Hý.). — P, případ, Fall, Vorfall,
m. V tomto příběhu. Ros. Vz Skutek. —
P., útok, der Anfall. Nebojíme se p-hu ne-
přátelského, dokud tebe obranci miti budem.
Roter, otčen. Dampier v p-hu vojenském
hlava opatrná jest. Skl. 298.

Přiběhač, e, m. = přiběhlec. Bern.

Přiběhlec, hlce, m., strsl. pribeglьcь, příp.
-ьсь, Mkl. B. 308., přiběhlík, a, m., ein her-
gelaufener Mensch, der Zuläufer, Herbeiläufer.
Sm., Dch.

Přiběhlík, a, m., vz Přiběhlec.

Přiběhlý, herbeigelaufen. Jg.

Přiběhnouti, hnul a hl, utí, přibíhati (při-
běhovati, na Slov.), zu-, her-, herbeilaufen,
gelaufen kommen, anrennen, gerannt kom-
men. Jg. — abs. Přiběhl a zase odběhl. Us.

— kam: k boji. Troj. P. k řece. Alx. 1125.
P-hl ke mně do pivnice NB. Tč. — za
kým. Tu za ním přiběhnú lidé řkouce:
poď ven. NB. Tč. — sobě = pospíchati.
eilen. Ros. — komu k čemu, na co: ku
pomoci, na pomoc, Ros. -- na koho čím:
mečem (lépe: s mečem). D. — kdy. Hned
po něm přiběhl Rad. zvíř. — se. Přiběhlo
se = stalo se. Šm.

Přiběhnutí, přibíhání, u., das Herbei-
laufen. Us.

Příběhopis, příběhospis, u, m., slovo
nové, Geschichtsbuch, n. Kram.

Přiběbovati, vz Přiběhnouti.

Příběhovědomosť, i, f., dějepis, die Ge-
schichte (slovo již zase zaniklé). Kram.

Příbělavý, přibělelý, weisslich. D.

Přibelhati se, hinkend ankommen. Us.

— kam (k někomu) atd.
Přibenice, dle Budějovice, 2 hrady v Tá-
borsku nyní shořené. Vz S. N. — P., ves
v Žatecku u Lubence. PL., Tk. III. 386..
IV. 738.

Přiberaniti, il, ěn, ění, anschlagen, fest-
schlagen. Šm. — co čím.

Příbezbranný, subinermis. Pen (lilkový)
p. Rostl.

Přibezděčiti, il, en, ení; přibězděčovati

= bezděky přinutiti k čemu, nöthigen. —
koho k čemu čím. Že by je byl násilím
k obětování přibezděčil. Pass., Výb. I. 295.
Aby studem a hanbou knapravení sv. života
p-čen byl. Sš. II. 289. — Lom., Pass. 634.

Příbezežilý, subavenus. P. listy. Rostl.

Příbezelistý, fast blattlos. P. lodyha,
Rostl.

Přibezpečiti = přinutiti, dohnati, zwin-
gen. — koho k čemu. P-čil ho k tomu.
Us. v Čern.

Příběžka, y, f., příbížka, přiběhnutí, der
Zusprung, das Zu-, Beispringen. P-kou něco
dělati (s překážkami, odbíhaje). Ros. Otázky
jen jalově jako p-kou odpraviti. Kom.

Příběžný, Zulauf-, herbeieilend. P. vo-
ják = obecný. V. — P., náhodný, zufällig.
Zlob.

Přibice, e, f., ves v Židlichovicku na
Mor., vz S. N.

Přibíhati, vz Přiběhnouti.

Přibíliti, il, en, ení, weisser inachen o.
ein Stück mehr weissen, tünchen. — co.
Ros.

Přibírač, e, m. P. stříd = havíř, jenž
přibírá krovu n. počvy pro potřebnou výšku
stříd, střídař, der Streckennachreisser. Hř,

Přibírati, vz Přibrati.

Přibírka, y, f., obyč. dobírka, přibírání
krovu ve střídách, die Nachnahme. Hrn. P.
stropu, die Firstennachnahme, spodku, die
Sohlennachnahme. Hř. Vz Přibírač.

1. Přibislav, a. m., Přibík, Jindřich. Pulk.
256.

2. Přibislav, i, Přibislava, y, f., mě.
v čáslav. kraji, Přimislau. Vz více v S. N.
a strany skloňování: Chrudim, Boleslav. —
Přibislavan, a, m. — Přibislavský. — P., i,
f., ves 1. u Bělohradu, 2. u Nového Města
n. M. PL., Tk. IV. 738.

Přibislavice, dle Budějovice, ves 1. u Čá-
slavi, 2. u Čes. Dubu, 3. u Třebíče, 4. u Ná-
městě na Mor. PL., Tk. III. 95.

Přibiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; při-
bíjeti, anschlagen, anheften. — co, koho:
cvočky. Jg. Na koni sedí, jako by ho při-
bil. Sych. — co čím: hřebíkem, V., stany
kolíkem. Kom. --- co kam (kde) : prkno
před něco p. Jg. Něco na zeď, na kříž p.
V., Kom. Pravda ve společnosti hříšníku
vezdy na kříž bývá přibíjena. Sš. J. 228. —
komu = bíti. Háj., Výb. I. 252., St. skl.
A sobě dobře přibista (vespolek se servali).
Dal. 9. — koho s kým kam. S Kristem
byl přibit na kříž. Sš. I. 8. — kde. Dska
byla nad spasitelem Pilatovým kázáním
(=rozkazem, instr. příčiny) přibita. Pass.
374.

Přibití, n., das Anschlagen, Anheften, die
Anschlagung. Us.

Přibitka, y, f., der Ladepropfen. U Skryje.
Kál. (Šm.).

Přibitý; přibit, a, o, angeschlagen. —
kde: ve zdi, na kříži D. kam: ke kříži.
Jel. čím: hřebíkem. Vz Přibiti.

Přibízeti, el, en, ení, auffordern. — koho
k čemu. Šm.

Příbížka, vz Příběžka,

Příblánitý, drobet blanitý. P. listy. Rostl.

Příblankytný, schwach bläulich. L.

Přiblázniti, il, ěn, ění, durch Narrheit
an sich ziehen. Jg. — se k někomu =
bláznovstvím něčí přízeň získati. Ros.

Příbledý, ein wenig bleich. Jg.

Přiblíženě = přibližně.

Přihlížení, n., die Aufsicht. Šm.

Přiblížiti, il, en, ení; přibližovati, an-
nähern, anrücken. — co, koho, se kam.
P. co k čemu. Ros. P. se lesem k městu.
Háj. I přiblížili se k městečku, do něhož
šli; Takto se přiblížili k Emausům. Sš. L.
216., 218. — se. Čas, den se přibližuje. V.

— jak. Přiblížil se ke mně lehkým krokem,

— kudy : lesem. Chč.

Příblíživě, annähernd. Míru p. určiti.
Sš. J. 40.
Přiblíživý, annähernd. Dch.
Přibližmo = přibližně. Rk.