1003

Přibližně = přiblíživě. Us.

Přibližný, annähernd. P. cena, hodnota,
způsob, zlomek, Nz., Stč. Alg. 148., počet,
vz Počet.

Přibližování, n., vz Přiblížení.

Přibobrovati, přiběhnouti, heransprin-
gen. Ros.

Přibobulovitý, drobet bobulovitý, etwas
knollig. P. plod. Rostl.

Přibočiti se, il, en, ení, an die Seite
Jemands treten, sich ihm anschliessen. —
— se ke komu. Lubor sě k němu přiboči
(přibočil). Rkk. 43. Když se k ní hezkej
chlapec přibočí. Er. P. 101. — Ros.

Příbočnice, e, f., die Zuhälterin. Rk.

Příbočník, a, m., der Zuhälter.

Příbočný, an der Seite befindlich. P. meč,
člověk. Jg.

Příboj, e, m., průboj, na Slov. preboj,
das Ritzeisen. Bern. — P., e, m., na Slov.
náplav, stanoviště, der Flossplatz. Bern. —
P., die Brandung. Zeď proti p-ji, die Bran-
dungsmauer. Dch. Skála p-ji mořskými ubí-
jená. Sš. Oa. 3. Vabům a p-jňm pokusby
odolati. Sš. J. 246

Příboje, dle Budějovice, ves u Klecan.
Vz Tk. (v rejstříku). '

Příbojník, a, m., svědek: při souboji, der
Sekundant. Zlatohv.

Příbok, a, m., pobočnice, der Seitentheil,
die Seite. P. domu. L.

Přiboleti, el, ení, přibolívati, schmerzlich
empfinden, büssen. Hosť pije chutně, hospo-
dář přibolí. L.

1. Příbor, u, m., náčiní (jídelně), das Be-
steck, EssBesteck. P. stolový, das Gedeck
(Tischzeug). Km.

2. Příbor, a, m., mě. na Mor., Freiberg.
Vz S. N. — Příbořan, a, m., pl. -né. —
Příbořanka, y, f. — Příborský.

Přibořiti, il, en, ení, přibourati, noch
mehr zerstören, einreissen. Ros.

Přibotnati, přibotněti, přibopněti, noch
mehr aufschwellen. Ros. Vz Bobněti.

Přibouditi, il, zen, ení, připáliti, anbren-
nen, brenzlich machen. — co : kaši. — se,
smoudnouti, brenzlich weiden, brenzeln. Us.

Přiboudlina, y, f., připálenina, brenzli-
ches Wesen, b. Geruch. Presl. — P., smra-
dlavý olej, brenzliches Oel. Krok. Přiboudlý
olej jest zplodina kvašení tekutin cukerna-
tých, zejména tvoří se při dělání kořalky
z bramborů; jest surový alkohol amylnatý:
C₁₀ H₁₂O₂ či hydrat amylnatý: C₁₀ H₁₁ O. HO.
Vz S. N., Sfk. 683.

Přiboudlosť, i, f., smadlosť, smudlina (Šm.),
die Brenzlichkeit. Techn. 3. 125.

Přiboudlý, smoudný, přismoudný, při-
čuchlý, smahlovinný (Šm.), brenzlich, Brandig.
P. pokrm. Us. Vz Přiboudlina.

Přibourati, vz Přibořiti.

1. Příbram, a, m., jm. vlastní.

2. Příbram, i, f., horní mě. v Čech. Vz
více v Tk. I. 621., Ш. 657., IV. 738., v S. N.,
KP. III. 102. a strany skloňování vz Chru-
dim. Kouká jako P. na sv. Horu. U Lito-
myšle. Dř. — P., ves a) u Zástavky na
Mor., b) Bibersdorf, ves u Děčína,

3. Příbram Uhelná, městys v Chotěboř-
sku. PL.

Příbramec, mce, m., kopanina v Pří-
brami nalezená, der Přibramit,

Příbranec, nce, m., der Hilfsgenosse.
Vký.

Přibránek, nka, m., der Schlafkamerad.
Plk.

Přibrání, n., die Beiziehung. Dch.

Přibraný; -án, a, o, hinzugenommen.

Přibrati, beru, ber, bera (ouc), bral, án,
ání; přibírati, přibrávati, přibírávati, noch
mehr hinzu nehmen. — co (když se koli-
kost' určitě jmenuje, jinak ,s genitivem, vz
Při-.). Přiber si 3 vojáky, Us. P. slemeno
(šp.: firšt) = srovnati. Vys. P. si dělníků,
ale: 2 dělníky. Brt. P. si vojska. Dch. —
se komu. Přiberou se mi dřímoty. Sš. Mt.
2. — co proč. Z prozřetelnosti přibral po-
silu z Haliče. Ml. Skrze uzdravování a jiné
divy a zázraky jménem Ježíše Krista činěné
víra v učení Kristovo vzrostu p. musela.
Sš. Sk. 51. — čeho: hrachu, kolníku (ne-
určitou měrou), Ros., dělníků. — co k če-
mu: k polévce něco přibírati (přikusovati).
U Počátek. Kš. — se = přiblížiti se, herzu-
kommen; přibyti, růsti, zunehmen. V. —
co, se kam. Sedm mládenců k Vlastě se
přibralo. Háj. P. se k městu. Ros. K hostině
někoho p., k činnosti, k radě. Dch. Od měst
se přibírali k němu. Sš. P-li se na Krumlov.
Břez. 8. P. někoho v důvěru, Dch., ve
spolek. Na ten kopec se přibrali. Sv. Petr
do Říma se přibral. Pass. 1019. P. se k ně-
čemu (na Slov.) — přičiniti se. Plk. Na 100
se jich do Děvína přibralo. Dal. — Ros. -—
se kudy: lesem. Us. — co kde. Církev
vzrůst v evangeliu přibírala. Sš. I. 23. —
komu čeho: Přibral si do mísy z hrnce
mléka. — nad co. Musili domové někteří
jiní nad onen první přibráni býti. Sš. Sk. 34.

Přibratřiti se, il, ení, sich zugesellen.

- ke komu. Laskavě sě k nám p-třil.
Smil v. 221.

Příbraz, ves u Jindř. Hradce. PL.

Příbrázdnatý, ein wenig furchenartig.
P. lodyha. Rostl.

Příbřeh, u, m., die Küste. Us. P. moř-
ský. Šm.

Přibreptati, hinzuschwatzen. — co k če-
mu. Ros.

Příbreží, n., die Küstengegend. Koll.

Příbřežný, am Ufer gelegen, Küsten-.

Jg.

Přibřiditi, il, zen, ení, trochu pošpiniti,
etwas beschmutzen. co: prsty. L.

Přibřidlosť, i, f., die Ekelhaťtigkeit,
Hässlichkeit. Jg.

Přibřidlý, který přibřidl, etwas ekelhaft,
hässlich.

Přibřidnouti, dnul a dl, utí, ziemlich
hässlich werden. L.

Přibřísti, bředu, dl, ení, hinzuwaten. —
k čemu: k břehu. Ros.

Přibrousiti, il, šen, ení, přiostřiti, zu-
schleifen. Šm. — se kam : k nám (smýkavě
přijíti, připlížiti, přišoustati se, schleichend
herankommen). Na mor. Drahansku. Hý.

Přibručeti, el, ení, dazubrummen. Ros.

— k čemu.

Příbrunatný, scharlachröthlich. Šm.
Příbrvitý, drobet brvitý. P. listy. Rostl.



	1003

	Přibližně = přiblíživě. Us. Přibližný, annähernd. P. cena, hodnota, způsob, zlomek, Nz., Stč. Alg. 148., počet, vz Počet. Přibližování, n., vz Přiblížení. Přibobrovati, přiběhnouti, heransprin- gen. Ros. Přibobulovitý, drobet bobulovitý, etwas knollig. P. plod. Rostl. Přibočiti se, il, en, ení, an die Seite Jemands treten, sich ihm anschliessen. — — se ke komu. Lubor sě k němu přiboči (přibočil). Rkk. 43. Když se k ní hezkej chlapec přibočí. Er. P. 101. — Ros. Příbočnice, e, f., die Zuhälterin. Rk. Příbočník, a, m., der Zuhälter. Příbočný, an der Seite befindlich. P. meč, člověk. Jg. Příboj, e, m., průboj, na Slov. preboj, das Ritzeisen. Bern. — P., e, m., na Slov. náplav, stanoviště, der Flossplatz. Bern. — P., die Brandung. Zeď proti p-ji, die Bran- dungsmauer. Dch. Skála p-ji mořskými ubí- jená. Sš. Oa. 3. Vabům a p-jňm pokusby odolati. Sš. J. 246 Příboje, dle Budějovice, ves u Klecan. Vz Tk. (v rejstříku). ' Příbojník, a, m., svědek: při souboji, der Sekundant. Zlatohv. Příbok, a, m., pobočnice, der Seitentheil, die Seite. P. domu. L. Přiboleti, el, ení, přibolívati, schmerzlich empfinden, büssen. Hosť pije chutně, hospo- dář přibolí. L. 1. Příbor, u, m., náčiní (jídelně), das Be- steck, EssBesteck. P. stolový, das Gedeck (Tischzeug). Km. 2. Příbor, a, m., mě. na Mor., Freiberg. Vz S. N. — Příbořan, a, m., pl. -né. — Příbořanka, y, f. — Příborský. Přibořiti, il, en, ení, přibourati, noch mehr zerstören, einreissen. Ros. Přibotnati, přibotněti, přibopněti, noch mehr aufschwellen. Ros. Vz Bobněti. Přibouditi, il, zen, ení, připáliti, anbren- nen, brenzlich machen. — co : kaši. — se, smoudnouti, brenzlich weiden, brenzeln. Us. Přiboudlina, y, f., připálenina, brenzli- ches Wesen, b. Geruch. Presl. — P., smra- dlavý olej, brenzliches Oel. Krok. Přiboudlý olej jest zplodina kvašení tekutin cukerna- tých, zejména tvoří se při dělání kořalky z bramborů; jest surový alkohol amylnatý: C₁₀ H₁₂O₂ či hydrat amylnatý: C₁₀ H₁₁ O. HO. Vz S. N., Sfk. 683. Přiboudlosť, i, f., smadlosť, smudlina (Šm.), die Brenzlichkeit. Techn. 3. 125. Přiboudlý, smoudný, přismoudný, při- čuchlý, smahlovinný (Šm.), brenzlich, Brandig. P. pokrm. Us. Vz Přiboudlina. Přibourati, vz Přibořiti. 1. Příbram, a, m., jm. vlastní. 2. Příbram, i, f., horní mě. v Čech. Vz více v Tk. I. 621., Ш. 657., IV. 738., v S. N., KP. III. 102. a strany skloňování vz Chru- dim. Kouká jako P. na sv. Horu. U Lito- myšle. Dř. — P., ves a) u Zástavky na Mor., b) Bibersdorf, ves u Děčína, 3. Příbram Uhelná, městys v Chotěboř- sku. PL.	Příbramec, mce, m., kopanina v Pří- brami nalezená, der Přibramit, Příbranec, nce, m., der Hilfsgenosse. Vký. Přibránek, nka, m., der Schlafkamerad. Plk. Přibrání, n., die Beiziehung. Dch. Přibraný; -án, a, o, hinzugenommen. Přibrati, beru, ber, bera (ouc), bral, án, ání; přibírati, přibrávati, přibírávati, noch mehr hinzu nehmen. — co (když se koli- kost' určitě jmenuje, jinak ,s genitivem, vz Při-.). Přiber si 3 vojáky, Us. P. slemeno (šp.: firšt) = srovnati. Vys. P. si dělníků, ale: 2 dělníky. Brt. P. si vojska. Dch. — se komu. Přiberou se mi dřímoty. Sš. Mt. 2. — co proč. Z prozřetelnosti přibral po- silu z Haliče. Ml. Skrze uzdravování a jiné divy a zázraky jménem Ježíše Krista činěné víra v učení Kristovo vzrostu p. musela. Sš. Sk. 51. — čeho: hrachu, kolníku (ne- určitou měrou), Ros., dělníků. — co k če- mu: k polévce něco přibírati (přikusovati). U Počátek. Kš. — se = přiblížiti se, herzu- kommen; přibyti, růsti, zunehmen. V. — co, se kam. Sedm mládenců k Vlastě se přibralo. Háj. P. se k městu. Ros. K hostině někoho p., k činnosti, k radě. Dch. Od měst se přibírali k němu. Sš. P-li se na Krumlov. Břez. 8. P. někoho v důvěru, Dch., ve spolek. Na ten kopec se přibrali. Sv. Petr do Říma se přibral. Pass. 1019. P. se k ně- čemu (na Slov.) — přičiniti se. Plk. Na 100 se jich do Děvína přibralo. Dal. — Ros. -— se kudy: lesem. Us. — co kde. Církev vzrůst v evangeliu přibírala. Sš. I. 23. — komu čeho: Přibral si do mísy z hrnce mléka. — nad co. Musili domové někteří jiní nad onen první přibráni býti. Sš. Sk. 34. Přibratřiti se, il, ení, sich zugesellen. - ke komu. Laskavě sě k nám p-třil. Smil v. 221. Příbraz, ves u Jindř. Hradce. PL. Příbrázdnatý, ein wenig furchenartig. P. lodyha. Rostl. Příbřeh, u, m., die Küste. Us. P. moř- ský. Šm. Přibreptati, hinzuschwatzen. — co k če- mu. Ros. Příbreží, n., die Küstengegend. Koll. Příbřežný, am Ufer gelegen, Küsten-. Jg. Přibřiditi, il, zen, ení, trochu pošpiniti, etwas beschmutzen. co: prsty. L. Přibřidlosť, i, f., die Ekelhaťtigkeit, Hässlichkeit. Jg. Přibřidlý, který přibřidl, etwas ekelhaft, hässlich. Přibřidnouti, dnul a dl, utí, ziemlich hässlich werden. L. Přibřísti, bředu, dl, ení, hinzuwaten. — k čemu: k břehu. Ros. Přibrousiti, il, šen, ení, přiostřiti, zu- schleifen. Šm. — se kam : k nám (smýkavě přijíti, připlížiti, přišoustati se, schleichend herankommen). Na mor. Drahansku. Hý. Přibručeti, el, ení, dazubrummen. Ros. — k čemu. Příbrunatný, scharlachröthlich. Šm. Příbrvitý, drobet brvitý. P. listy. Rostl.