1005

církevním čítají kolena příbuzenství (com-
putatio graduum canonica) dle těchto tří pra-
videl: 1. v linii rovné: „Tolik je kolen,kolik
je osob (nb. z nichž jedna druhou bezpro-
středně zplodila) méně jedné" (totiž: méně
společného kmene) = tot sunt gradus, quot
personae demta una (i. e. communi stipite);
2. v linii poboční stejné: „Tolikátým kole-
nem dotýkají se vespolek pobočníci, koli-
kátým kolenem jeden nebo druhý z nich
dotýká se společného kmene" = tot gradi-
bus distant inter se collaterales, quot gradi-
bus alteruter distat a communi stipite. Tudy
jsou si bratr a sestra v 1. kolenu příbuzní,
neboť bratr (anebo sestra) dotýkají se jedním
stupněm či kolenem společného svého pů-
voda, totiž otce: 3. v linii poboční nestejné:
„Tolikátým kolenem dotýkají se vespolek
pobočníci, kolikátým vzdálenější z nich do-
týká se společného kmene" = tot gradibus
distant ab invicem collaterales, quot gradi-
bus distat persona remotior a communi sti-
pite. Tak ku př. jest syn bratra mého mi
příbuzen v 2. koleně, an od společného pů-
voda našeho (t. j. otce mého) dvojím kole-
nem odestává. Čhtějíce pak píleti zevrub-
nosti a jasnosti, udáváme v linii pobočné
nestejné tytýž i koleno p-sti bližší osoby
a mluvíme v případě tom ku př. o p. 3. ko-
lena s 1. (gradus 3. tangens 1.). (Cf. Reiffen-
stuel 1. c. pg. 96.). Hý. P. po otci (po meči),
po matce (po přeslici, po vřeteně). S. N.
Koleno n. stupeň, svazek p. J. tr. P. krev-
nosti, po krvi. V. Příbuznosť platna co stará
plachta. Pk. Sestavení pokrevního příbuzen-
stva na způsob stromu s haluzemi a větvemi
jmenujeme rodní strom, der Stammbaum,
arbor consanguinitatis. Vz Strom. — P. bližné
a svatovské či bližnosť a svatovství (Sš.), šva-
krovství. V., Verwandtschaft durch Schwä-
gerschaft, affinitas, jest = poměr či svazek
mezi mužem a příbuzenstvem manželčiným
a na obrat mezi manželkou a příbuzenstvem
mužovým, původ svůj mající v pleťském
sbydlení manželů (e copula carnali viri ac
mulieris perfecta ac consumata). Dle §. 40.
všeob. zákoníku obč. vchází jediné z rád-
ného manželství, dle práva církevního však
i z mimomanželského sbydlení. Hý. Žádný
s ním v p. nevcházej. V. P-osť jejich tedy
nebyla pokrevnosť, nébrž bližnosť a svatov-
ství. Sš. L. 18. Někomu p-stvím spřízněnu
býti. Zák. sv. Ben. V p-sti někomu býti.
Sych. P. daleká, Vz Kráva, Matka, Přítel,
Pes, Strýc. — P. zákonité či občanské, umělé,
die bürgerliche, künstliche, nur fingirte Ver-
wandtschaft, cognatio affinitasque civilis s.
legalis s. legitima = svazek osob ze záko-
nitého přisvojení (adopce) vzešlý. Přisvo-
jovatel slyší též : otcem zákonitým n. zali-
bitelem (opp. otec přírodný, životný), adop-
tovanec pak: synem zákonitým, zvoleným,
přisvojeným, zalíbeným, přijatým, zalíben-
cem, přisvojencem, der Aüoptiv-, Wahlsohn,
das Wahlkind. (Sš. Mt. 26., L. 56). Hý. —
P. duchovní, die geistliche Verwandtschaft,
cognatio spiritualis = svazek osob původ
svůj mající z přisluhování a přijetí sv. svá-
tostí křestu (duchovního to obrodu) a biř-
mování (doplňku sv. křestu). Hý. — Pozn.

Obojího tohoto p., jak občanského tak i du-
chovního, nezná náš zákoník občanský. Hý.
— P., příbuznost = spojenosť podobná pří-
buzenství, die Verbindung, Verwandtschaft.
P. s Kristem. Hus. K duchovnímu p-stvu
i Páně patřiti. Sš. J. 212. P-osť duchovná, Sš.
J. 27., 290., věcná, sachliche. V., Sš. L. 99.
Stoupená p-osť by mezi mnou a vámi za-
vládla. Sš. J. 151. Při vší p-sti s Matoušem
má každý z ostatních synoptiků i ve spo-
lečných částech vlastní svůj ráz. Sš. Mr.
Přdml. Ale tři ostatní evangelisté takovou
k sobě p-nosť, podobnosť a srovnalosť na
sobě nesou; P-nosť ta jejich nezáleží jenom
ve vypravování a vykládání týchže příběhův
a řečí Páně a v zachování po některou dobu
téhož pořádku, nébrž v užívání týchže slov,
týchže rčení, téže slov vazby. Sš. Mt. 16. —
P. v lučbě n. chemická jest síla, která slu-
čuje látky různorodé ve hmotu jedinou, jež
pak pod každým zvětšením a každým mecha-
nickým rozptýlením jednorodou se ukazuje
(sloučenina chemická) a od látek, z nichž
povstala (součástek), fysicky dokonale se
liší, také v ně opět rozvedena býti může.
Blř. Die chemische Verwandtschaft, Affinität.
P. chemická n. lučebná; podvojná, dvojná,
dvojitá; volící n. zlíbená, připravující n.
přípravná, rozlučující n. rozlučná; spojující,
příběrná, výběrná, Nz. Vz Šfk. II. 687. —
691. — Vz Příbuzný, S. N.

Příbuzenstvo, a, n. = příbuzenství. —
P., přibuzní, die Verwandten. D.

Příbuznec, ence, příbuzník, a, m =
příbuzný, ein Verwandter. Ros. Vz Příbu-
zenec.

Příbuznice, e, f., die Verwandte. Sš. L. 14.

Příbuzník, a,m., der Verwandte. Sš. J.
39., Bd.

Příbuznosť, i. f., die Verwandtschaft.
Vz Příbuzenství.

Příbuzný (m. přívuzný z příuzný, koř.
uz (az), vez (vázati). Mkl. B. 38., Prk. Cf.
Gb. Hl. 93. — P., spojený rodem, krví, an-
verwatdt. V. Příbuzní v pokolení vzhůru
stupujícím: příbuzenstvo vzhůru stupující,
předkové, vstupníci (ascendenti); v pokolení
dolů sestupujícím: příbuzenstvo sestupující,
sestupvÁei, potomci (descendenti). J. tr. Vz
Příbuzenství. On jest můj p.; Ona jest má
p-ná. Us. Kteří téhož jsou rodu a kmene,
p-zní a krevní přátelé slovou. Kom. P-ní
v 1. koleně (dle způsobu počítání církev-
ního), tudy bratři a sestry, mají-li téže ro-
diče, slyší: vlastní, plnorodí, vollbürtig, bila-
terales; pakli mají rozdílné rodiče, jsou
nevlastní, neplnorodí, Halb- o. Stiefbrüder,
unilaterales, a síce: bratři a sestry po pře-
slici, uterini, mají-li rozličné otce, bratři a
sestry po meči, consanguinei, mají-li roz-
ličné matky. (Cf. Sš. L. 56.). Hý. — P. po
ženě, verschwägert, affinis. Příbuzní slovou,
kdož ne krví, ale prostředkem řádného man-
želství spojeni a spřáteleni jsou. Vz Po-
krevný. Rb. Kdo dceru vydal, tchán jest
a tchýně; kdo pojal, zeť; která se vdala, ne-
věsta; jiní příbuzní z toho titulem švakrů se
ctí. Kom. — komu: Jsou si příbuzní. Jel. —
Slova ta p-na jsou slovům, jež . . Sš. Sk. 53.
- komu v čem. Jest mi v krvi p-ný. Cyr.