1006

P. v pokolení pobočním. J. tr. — po čem.

Nemá příbuzného ani po meči (po otci) ani
po přeslici n. p. vřeteně (po matce). Sych.
P. po ženě, Jg., po boku. Er. komu
čím. P. otcem i mateří. Ms. pr. Nebyli nám
příbuzní rodem. Št. Kn. š. 42. P. pokreven-
stvím. J. tr. — P., jakkoli spojený n. po-
dobný, podobného způsobu, podobných vlast-
ností atd., verwandt. Národové jazykem pří-
buzní. Víd. list. Smyslem p. Dch. — jak
s čím. Matěj, sličné jméno a dle kořene a
významu p-né se jménem Matouš. Sš. Sk. 15.

Příbuzy, dle Dolany, Frühbuss, mě.
v Chebsku. PL.

Příbydlí, n., die Anwohnung. D.

Přibydlitel, e, m., der Anwohner. D.

Přibyl, a, m., přibylec, der Ankömmling.
Ros.

Přibylec, lce, m., člověk přibylý, přišelec,
der Ankömmling. Židé p-lci do Jerusalema.
Sš. I. 13. P., obrácenec z pohanstvu na
víru židovskou, der Proselyt. Sš. L. 111. Vz
Proselyt.

Příbylinný, subherbaceus. P. lilek. Rostl.

Přibylý, kdo přibyl, angekommen. Br.
Ježíš uchýlil se od zástupu p-lého na tom
místě. Sš. J. 81. Věc p-lá následuje věci
hlavní, der Zuwachs folgt der Hauptsache.
— odkud: žák z jiného gymnasia p. Židé
z jiných národů p-lí. Sš. Sk. 23.

Přibyšiec, ves u Benešova v Budějovsku.

Přibyška, y, ť., ves u Votice. PL.

Přibyt, u, m., přibytí, die Ankunft. Doba
p-tu jeho přišla, Sš. Mr. 8. — P., příbytek,
die Wohnung.

Příbytečné, ého, n., das Quartiergeld.
J. tr.

Příbyteční, Quartier-. P. lístek, Quartier-
zettel, m. J. tr.

Příbytek, tku, m., příbyteček, čku, m.
P., co přibylo, der Zuwachs. V. P. --- každý
příplodek, přírůstek, náplavek, vůbec každé
zmnožení n. přispoření věci aneb její ceny.
Vz S. N. P. ovcí (na ovcích). Ros. — P.,
obydlí. P. n. byt jest místnost, v níž člověk
(jednotlivý n. celé rodiny) buď obyčejně
prodlévá i práce povolání svého konaje aneb
po denní práci jinde konané ku potřebám
odpočinku, útulku a ochrany před škodlivým
působením přírodních vlivů nachází. Vz více
v S. N. Die Wohnung, Wohnstätte, Behau-
sung, das Wohnhaus, der Wohnplatz. P.
malý, veliký, prostranný, čistý, Us., vnitrní.
Kom. Z p-tku vyjíti; v jednom p-ku s ně-
kým býti; p. míti (bydleti). V. Do p-tku
někoho přijíti (přijati). Kram. Mrzí mě v tom
příbytku býti. Dal. 24. P. prohledati. J. tr.
Příplatek na p., hospodář p-tku, p. natu-
ralní, p. v hotovosti. J. tr. V domě otce
mého p-tkové mnozí jsou; Na zemi... kde-
koli se životná síla vyskytá. Bůh jí připravil
p., kdežby domovati mohla; Raduje se z p-tku
sobe propůjčeného; Od cedru na Libáně až
k nepatrným řasám na ledovcích nikde se
nedostává těch p-tků; P-tky v nebesích ne-
smíme si podlé způsobu pozemských p tků
představovati; Rozdílnosť oněch p-tků ne-
beských podlé rozličných zásluh; Pro vás
ustrojeny p-tky v nebesích. Sš. J. 224., 225.,
226.,(Hý.). Vložiti někomu někoho do p-tku,

einlogiren. Čsk. P. v 1., 2. atd. patře, po-
schodí. O lidských p-cích vz KP. I. 28. a násl.
Přibyti, budu a bydu, buď, buda ouc).
yl, ytí; přibývali. P. = více nad počet a
zrůst býti, zunehmen, anwachsen, anlaufen,
anschwellen, zuwachsen; přijíti, kommen,
ankommen, anlangen, eintreffen. Jg. — abs.
Já jsem přibyl. Us. Měsíc přibývá, Kom.,
voda přibývá. — čeho (neosobně). Přibylo
nás, dne, měsíce, Jg., moře. V., vody, Sych.,
lidu. Kom. A musí každý hospodář když
mu dětí a čeledi přibude, poznamenávati.
Har.II. 146. Dobroty móž i p. i ubyti. Št.
42. Čím dále tím více větru přibývalo. Har.
1. 72. Bohatství přibývá, ctnosti ubývá.
Mudr. 166. Vody poče přibývati. Pass. 574.
P-lo mu let. Dch. Slovu slabyky přibývá
šp. m.: slabika, poněvadž celá slabika při-
bývá. Brt. Přibývá ho co v hrsti krajíce.
Ros. — komu čeho: Přibývá mu statku.
lir , dobytka, Ros., dětí, Sych., vojska. Br.
Přibývá nám bláta, Us.. rozumnosti. Kom.

— (komu) na co, kam. P. komu na po-
moc. Háj. P. na hrad (přijíti). Tur. kron.
Přibývá jich do vězení, Solf.; p. do vojska.
Mus. Přibyl k nám (přišel). Us. na Mor. Hý..
Tč. Když Pán do Jerusalema přibyl; Člověk
jinak leč vstoupením do nebe p. nemůže ;
Pán na cestě do Galilee přibyl k Sycharu
městu. Sš. J. 201., 52., 38. (Hý.). P. do města
mají někteří za nečeské, poněvadž prý při-
byti vždy jen počet rozmnožiti znamená.
Ale slova tohoto ve smyslu přijíti dobře
užívají: Háj., Sš.. Biancof., St. skl., Tur. kron.
atd. Cf. паццпаѵ ŕtv 2(цк)П~. Xеn. (Pch.) —-

čeho oč. Když dne přibývá o zaječí skok.
Er. P. 37. Každého dřeva jedním rokem
o jednu mízu přibývá. Anth. II. 302. —
komu čím. Stromu jak zrostem přibývá,
dívaje se naň neuhlídáš. Kom. D. 70.
komu na čem. Přibylo mu na statku, Rk.

— kdy v čem jak. Po těch převratech
přibude spasitel v oblaku s mocí mnohou
a velebností. Sš. L. 194. (Hý.). — komu
z čeho: z toho ti rozumu nepřibude. Sych.

— s kým kam = přijíti.

Přibytí, n., der Zuwachs. Vz Příbytek.

— P., příchod, die Ankunft. Před p-tím
Páně. Sš. Sk. 19.

Příbytík, u, m., zastr. = příbytek.

Příbytnosť, i, f., přítomnosť, die Gegen-
wart. Orlog.

Přibytný, co odjinud, přišlo a nás se
drží, zugekommen, überschüssig. P. dobytče
v stádě, p. čeledín v domě (zahaleč), Ros.,
měsíc, Kom., rok. D. Statek p-tná při člo-
věku věc. Kom. L. 55. P. plat = příplatek.
Tatínek dal do žita trochu hrachu, aby byl
chléb hezky vysoký, příbytný (aby ho při-
bylo). U Dobrušky. Vk. — P., vedlejší, pří-
padný, Neben-. Kom. P. věc. V.

Přibytovati se = přistěhovati se, přibyti
kde, wo einziehen, sich wohnhaft machen.

— kam kdy. Když o letnicích k nám se
přibyto val. Prot.

Přibytý = přibylý, hinzugekommen. P.
vojsko. Br. Mach. IV. 35.

Přibývání, n., die Zunahme. P. moře.
Měsíc p. a ubývání trpěti se zdá. Kom. Vz
Přibyti.